Veřejné zdraví v Evropské unii je zatlačováno do kouta. Nejen, že ho ohrožuje antimikrobiální rezistence, ale vracejí se onemocnění, která byla vymýcena již před dekádami. Tisíce Evropanů se tak znovu potýkají s černým kašlem či spalničkami. A co víc, ve vodách několika členských zemí byly detekovány polioviry způsobující dětskou obrnu. Z dat vyplývá, že za posledních deset let vakcínu proti obrně nedostaly tři miliony dětí.
S těmito znepokojujícími tvrzeními na schůzi výboru Evropského parlamentu pro veřejné zdraví (SANT) vystoupila ředitelka Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) Pamela Rendi-Wagnerová.
Čtyři zasažené země
Zvláštní pozornost věnovala ředitelka ECDC alarmujícímu zjištění o výskytu poliovirů ve vodách čtyř členských států – Finska, Německa, Polska a Španělska. „Pro Evropu byl tento výskyt velice nezvyklou situací,“ uvedla s tím, že dětská obrna, kterou virus způsobuje, byla v Evropě prakticky vymýcena již před desetiletími.
ECDC si od dotčených států vyžádalo genové sekvence zachycených virů, aby posoudilo riziko. Výsledky byly znepokojivé. „Naše analýza ukázala, že za posledních deset let zřejmě tři miliony dětí v Evropské unii nedostaly kompletní očkování proti této chorobě,“ uvedla Rendi-Wagnerová.
Právě očkování označila ředitelka ECDC za zásadní zbraň v boji proti infekčním nemocem. „Vakcíny každý rok zachrání 4 až 5 milionů životů. Každou minutu je to šest životů.“ Přesto však Evropa čelí znepokojujícímu návratu některých dříve potlačených nemocí, jako je černý kašel a spalničky. „Mohli jsme jim předejít jedním z nejbezpečnějších a nejúčinnějších očkování, které vůbec máme. Toto vše by měly být choroby minulosti,“ dodala.
Tichá pandemie: Antimikrobiální rezistence
Rendi-Wagnerová upozornila také na rostoucí problém antimikrobiální rezistence (AMR). V Evropě kvůli ní každý rok umírá kolem 35 000 lidí. Navíc se každoročně v nemocnicích nakazí 4,3 milionu pacientů, přičemž více než 19 000 z nich zemře (více jsme psali zde).
„Je to již jistý druh pandemie,“ uvedla. AMR podle ní představuje nejen problém infekčních nemocí, ale je také dalším důkazem toho, že se stále více stírá hranice mezi infekčními a neinfekčními onemocněními. Chronická onemocnění zvyšují zranitelnost vůči infekcím, zatímco přetrvávající infekce mohou stát u zrodu civilizačních chorob.
Mohlo by vás zajímat
Opičí neštovice nezmizely
„Hrozby, kterým veřejné zdraví čelí, se stávají stále komplexnějšími – od geopolitických konfliktů, přes přírodní katastrofy, změny klimatu až po rostoucí sociální nerovnosti, nedůvěru a stárnutí populace v Evropě,“ uvedla také Rendi-Wagnerová. Podle ní jsou výzvy na zdravotní frontě propojené a vyžadují multidisciplinární reakce.
ECDC podle šéfky agentury během posledního roku reagovalo celkem na 15 mimořádných zdravotních událostí a publikovalo přibližně 200 vědeckých výstupů, které měly za cíl podpořit rozhodování členských států. Zásahy se týkaly například epidemie opičích neštovic, ptačí chřipky, již zmíněného výskytu poliovirů v evropských odpadních vodách a několika lokálních ohnisek infekčních onemocnění.
V případě opičích neštovic, jejichž původní epicentrum se nacházelo v Africe, agentura zareagovala velmi rychle. „Do 48 hodin jsme vydali první hodnocení rizika pro státy EU, které jsme označili za nízké, a následně jsme radili členským státům, jak prostřednictvím rychlých opatření zabránit šíření choroby,“ uvedla Rendi-Wagnerová. ECDC se navíc prostřednictvím zvláštní pracovní skupiny aktivně podílí i na řešení problému přímo v Demokratické republice Kongo. „Tím chráníme i Evropu,“ zdůraznila závěrem.
