Finanční situace německých systémů zákonného zdravotního pojištění a dlouhodobé péče je „v katastrofálním stavu“. Jsou si toho vědomi jak politici, tak lékaři, ošetřovatelský personál i zdravotní pojišťovny, uvádí odborný německý deník Deutsches Ärzteblatt.
Jedním z úkolů nové spolkové vlády pod vedením Friedricha Merze je proto najít způsob, jak z těsné ekonomické smyčky oba systémy dostat ven. Jenže žádné jednoduché řešení, které by zdravotnictví i dlouhodobou péči vrátilo zpět na trajektorii finanční udržitelnosti, podle deníku neexistuje. Ve vzduchu se tak zatím vznáší jen krátkodobé, a tedy velmi provizorní řešení.
Jednou z oblastí, která je podchycena v koaliční smlouvě mezi vládnoucími stranami (CDU/CSU a SPD) v německé spolkové vládě, je řešení dlouhodobé finanční stability zdravotnického systému a systému dlouhodobé péče. Podle Deutsches Ärzteblatt vláda pod vedením kancléře Friedricha Merze nemarní čas a řešení začala hledat.
Jenže problém je mnohem hlubší. A tak se ukazuje, že řádné jednoduché a rychlé řešení neexistuje. Zjevně si to uvědomuje i nový spolkový ministr financí Lars Klingbeil (SPD). Ten nevidí jinou možnost než chybějící peníze oběma systémům zpočátku kompenzovat ze spolkového státního rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Než vznikne návrh reformy…
„Současná situace v rozpočtech fondů sociálního zabezpečení je obtížná a musíme ji stabilizovat,“ cituje Klingbeila Deutsches Ärzteblatt. Podle něj je ale z dlouhodobého hlediska nezbytné, aby byly provedeny „zásadní a odvážné“ strukturální reformy.
„Jednoduše nemůžeme dlouhodobě napravovat problémy obou systémů tím, že do nich budeme jen přidávat stále více peněz daňových poplatníků,“ dodal šéf německé spolkové státní kasy. A při té příležitosti zmínil tu část koaliční smlouvy, na jejímž základě má taková reforma vzniknout. Na její přípravě se má spolkový kabinet podílet se skupinou odborníků.
Ke krátkodobým finančním injekcím již dříve vyjádřila náklonnost také nová spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU). Podle ní bude zapotřebí do obou systémů sociálního zabezpečení (zdravotnictví a dlouhodobé péče) poslat ze spolkového rozpočtu několik miliard eur. Tím se má zabránit dalšímu zvyšování dodatečných sazeb zdravotního pojištění, ke kterému by jinak muselo dojít, a to již v polovině letošního roku.
Warkenová: Nechceme teď zvyšovat pojistné
„Jde o peníze, které mají co nejvíce snížit potřebu zvyšování dodatečných sazeb zákonného zdravotního pojištění. Celkovou částku dáme dohromady po dohodě na úrovni celé spolkové vlády,“ uvedla Warkenová.
Rovněž připomněla, že stávající nastavení obou systémů by vedlo ke zhoršení finanční situace zdravotních pojišťoven, což by ještě více podlomilo finanční udržitelnost zdravotnictví a dlouhodobé péče. Nyní je podle ní zapotřebí, aby co nejdříve vznikla odborná komise pro udržitelné financování, „jak je ostatně dohodnuto v koaliční smlouvě“.
Výsledky by práce komise měla přinést do dvou let. I proto je co nejdřívější ustavení skupiny odborníků nanejvýše žádoucí. „Nemůžeme čekat, až komise předloží výsledky někdy v roce 2027,“ vysvětlila spolková ministryně zdravotnictví, proč jako jediné východisko pro rychlou stabilizaci zdravotnictví i dlouhodobé péče připadá v úvahu kompenzace ze spolkového státního rozpočtu.
Výdajové moratorium?
Warkenová také připustila, že bude nutné, aby stát zvýšil platbu do systémů sociálního zabezpečení za své pojištěnce. Tedy konkrétně za ty, kteří nemají vlastní příjmy z výdělečné činnosti. „Stávající platby totiž již nestačí na pokrytí nákladů na zdravotní péči, kterou tito lidé dostávají,“ zdůraznila.
S nutností situaci urychleně řešit souhlasí také předsedkyně GKV-Spitzenverbandu (asociace sdružující německé zdravotní pojišťovny, jež jsou součástí systému zákonného zdravotního pojištění) Doris Pfeifferová. „Ministryně Warkenová popsala oba systémy jako pacienty na pohotovostním příjmu. A má v tom pravdu. Teď je zapotřebí akutní terapie, jinak na přelomu roku vyskočí dodatečné sazby zdravotního pojištění,“ varovala Pfeifferová. A připomněla, že v posledních třech měsících došlo u osmi zdravotních pojišťoven ke zvýšení dodatečné sazby pojistného.
Jako jedno z dalších nouzových opatření si Pfeifferová dovede představit i zavedení výdajového moratoria na zdravotní a sociální péči. „Takové moratorium by zajistilo, že sazby pojistného mohou zůstat stabilní a výdaje a příjmy systémů by se o něco přiblížily,“ vysvětlila Pfeifferová důsledky takové varianty. Výdajové moratorium by podle ní mohlo zůstat v platnosti právě do okamžiku, než by byly zavedeny reformy a než by přinesly své ovoce.
