Efektivní propojení urgentní a paliativní medicíny může výrazně zlepšit kvalitu péče o nevyléčitelně nemocné pacienty a snížit počet zbytečných převozů do nemocnice. Na konferenci Kvalita a bezpečí zdravotní péče Spojené akreditační komise ve spolupráci s Českou společností biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP problematiku popsala lékařka Zdravotnické záchranné služby Praha Klára Beranová.
Spojení urgentní a paliativní medicíny se může na první pohled zdát jako kontrast dvou zcela odlišných oborů. Přesto je jejich propojení v praxi nejen možné, ale i nezbytné, jak dokazuje práce a zkušenosti lékařky Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy (ZZS HMP) Kláry Beranové.
Stres pacientů, frustrace záchranářů
„Na záchranné službě se každodenně potkáváme s pacienty, kteří jsou chronicky nemocní, de facto neznají svoji prognózu a nevědí, jak postupovat při zhoršování stavu. To znamená, že se dostávají do situací, kdy je pro ně zhoršení stavu náhlá akutní věc, volají 155, jsou často ve stresu, neumí si s takovou situací poradit,“ popisuje lékařka běžnou realitu výjezdových týmů.
Záchranná služba čelí opakovaným výjezdům k terminálně nemocným pacientům, kteří by přitom mohli být vhodnými kandidáty pro specializovanou paliativní péči. „To je náš denní chleba – pacient je odvezen na urgentní příjem, dojde k vyřešení akutních obtíží, následně je transportován zpět do domácího ošetření a znovu se čeká na zhoršení stavu. Tento proces se opakuje až do situace, kdy je pacient převážen k terminální hospitalizaci a dost často umírá v nemocničním zařízení,“ říká Beranová s tím, že výše popsané kolečko je frustrující i pro samotné posádky.
Jak poznat pacienta vhodného pro paliativní péči?
Počet takových pacientů přitom není zanedbatelný. Jen v Praze umírá z důvodu neléčitelné nemoci ročně 7 300 pacientů, z toho polovina během hospitalizace. Dvě třetiny těchto pacientů se v posledních 30 dnech života potkávají se záchrannou službou opakovaně.
V akutním provozu záchranné služby není vždy snadné rozeznat, kteří pacienti by profitovali z paliativního přístupu. Zdlouhavé nemocniční skórovací systémy nejsou vhodné pro rychlé zásahy. „Potřebujeme v co nejrychlejším čase a velmi bezpečně identifikovat takového paliativně relevantního pacienta,“ říká Beranová. Právě proto vznikl pro záchranáře nástroj Rapid PCST (Palliative Care Screening Tool). Ten zohledňuje tři klíčová kritéria:
1. Pacient má chronické onemocnění – onkologickou diagnózu s metastázemi, chronické respirační nebo srdeční selhání, akutní amyotrofickou laterární sklerózu nebo roztroušenou sklerózu
2. Pacient musí splňovat opakované převozy do nemocnice nebo hospitalizace v posledních několika měsících.
3. U pacienta dochází ke zhoršování symptomů nebo funkčního stavu organizmu.
Mohlo by vás zajímat
Méně úmrtí na lůžku akutní péče
Operační středisko pražské záchranné služby v rámci pilotního projektu v roce 2021 ve spolupráci s pražskými nemocnicemi a hospici Rapid PCST testovalo. A úspěšně. „Výsledkem projektu bylo ověření platnosti tohoto protokolu v jeho funkčnosti a jeho bezpečnosti, kdy 85 procent pacientů bylo identifikováno správně a splnilo identifikační kritéria specializované paliativní péče,“ uvádí Beranová. Jen 9 procent bylo zařazeno chybně, 6 procent pacientů nebylo možné dohledat.
Zásadní byl dopad na trajektorii pacientů. Jen díky skórovacímu systému se podařilo snížit počet úmrtí na lůžku akutní péče z 50 na 32 procent. „Lehce se zvýšilo umírání v domácím prostředí a rapidně se zvýšila návazná specializovaná paliativní péče, ať už nemocniční nebo hospicová. 43 procent pacientů bylo vyřešeno doma posádkou bez následné hospitalizace,“ vyčísluje Beranová.
Vzdělávání a systémová změna
Na základě úspěchu projektu vznikl doporučený postup odborných společností urgentní a paliativní medicíny, a také školení pro záchranáře. „Centrum paliativní péče pro nás připravilo kurz paliativní péče v prostředí urgentní medicíny. Jde o intenzivní třídenní kurz a následnou stáž u nich v hospici nebo v paliativním týmu v nemocnici,“ popisuje lékařka.
ZZS HMP také zavedla standardní používání Rapid PCST u paliativně relevantních pacientů v rámci zpracování tísňových výzev a aktivně spolupracuje s nemocničními a terénními týmy napříč Prahou. V rámci Centra paliativní péče také vznikla pracovní skupina ambasadorů, která sdružuje zástupce všech 14 krajských záchranných služeb. Ti se pravidelně schází a posouvají diskusi o paliativní péči v urgentní medicíně dál.
