Covid mnohem méně často uznávaný jako nemoc z povolání, to by měl být hlavní důsledek přijetí nového nařízení vlády. K němu se sešla řada připomínek, které ale zaměřují na jiné oblasti, například na psychicky náročné profese.

Krom zmíněných změn týkajících se covidu by po schválení nového nařízení mělo být snazší prokázat onemocnění bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. Stávající kritéria se totiž resortu zdravotnictví, který nařízení navrhuje, zdají až příliš přísně nastavená.

Proti „rozvolnění“ podmínek pro uznání onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání ale v připomínkách protestují například Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Obávají se totiž možného zneužívání ze strany zaměstnanců a žádají, aby byla část legislativy zachována v aktuálním stavu a neměněna.

Těžko rozlišit důvody

„Za nevhodné považujeme vypuštění podmínek určité nezbytné délky výkonu práce, trvání pracovní neschopnosti a fyzikálních parametrů zátěže. Bez všech těchto podmínek bude velmi obtížné až nemožné posoudit, zda onemocnění vzniklo z přetěžování v práci – tedy je naplněno hledisko profesionality onemocnění –, nebo vzniklo z přetěžování sportovní aktivitou poškozeného, jinou volnočasovou aktivitou nebo naopak neaktivním způsobem života a nezdravou životosprávou poškozeného,“ argumentuje Hospodářská komora.

Argumentace, že náklady navrhovaných změn nepřinesou žádné zvýšené náklady na podnikatelské prostředí, protože budou hrazeny z povinného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, považuje komora za „zjednodušená a zavádějící“. „Příliš obecná definice vypouštějící jakékoli parametry přinese nárůst počtu osob, které se budou domnívat, že vzhledem k vykonávané práci podmínky splňují a budou se domáhat posouzení jejich potíží jako nemoci z povolání,“ varuje komora v připomínkách.

Obavy z následků pro zaměstnavatele

Podle Svazu průmyslu a dopravypovede rozmělnění podmínek a požadavků v této oblasti k tomu, že dojde k „nárůstu počtu zaměstnanců, kteří se budou domnívat, že vzhledem k vykonávané práci tyto podmínky splňují a u některých i k očekávání finančního zabezpečení po zbytek života rentou bez nutnosti dalšího zaměstnání“.

To bude mít podle svazu negativní dopad na zaměstnavatele kvůli výpadků většího počtu zaměstnanců, kteří budou procházet procesem šetření nemoci z povolání. „Dopady lze očekávat i na lékaře pracovnělékařských služeb, kteří budou posílat zaměstnance při podezření na nemoc z povolání na příslušnou kliniku, a bude obtížné rozlišit, koho na příslušnou kliniku pošlou,“ dodává Svaz průmyslu a dopravy v připomínkách.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvo práce a sociálních věcí k úpravě podmínek uznání chronických onemocnění bederní páteře upozornilo, že toto již bylo řešeno předchozí novelou realizovanou tímto resortem, a to na základě rozsáhlých konzultací jak se sociálními partnery, tak i s odbornou veřejnost. „Její výsledná podoba představuje citlivý kompromis všech zainteresovaných subjektů. Přitom z důvodové zprávy nevyplývá, s kým a s jakým výsledkem byla změna takto citlivého ustanovení konzultována,“ připomínkuje resort.

Myslet na psychicky náročné profese

Jiný nedostatek vidí v návrhu Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle ní by mezi nemoci z povolání měly být zařazeny také nemoci způsobené psychickou zátěží. „Moderní pracovní prostředí neoddělitelně spjaté se současným rozvojem ekonomiky a informační společnosti klade stále větší důraz i na psychickou stránku pracovního výkonu zaměstnance. Považujeme za důležitý a pozitivní vývoj, že otázka psychického zdraví se stává regulérním celospolečenským tématem. Vyvíjet společně s tím by se měla i právní úprava,“ argumentuje ČMKOS.

Mezi profesemi, které je podle komory vysoce psychicky náročné vykonávat, jmenuje komora zdravotníky, úředníky ve veřejné správě nebo pedagogické pracovníky. „Každodenní psychický tlak související s plněním pracovních úkolů, udržením pracovního kolektivu a respektování požadavků klientů v krajních případech přerůstá až do úzkostí či depresí nebo souvisí se vznikem šikany na pracovišti,“ dodává.

Co s již započatým posuzováním?

Odbory upozornily také na to, že z textu navrženého nařízení není zřejmé, jak by mělo být postupováno při posuzování a uznávání nemocí z povolání (a to zejména covidu) poté, co změna nabyde účinnosti. „Není jasné, zda budou i po nabytí účinnosti nového nařízení vlády posuzovány případy zahájené před tímto datem podle původního právního předpisu, nebo zda bude nutné aplikovat novou právní úpravu. Tato nejistota může vést k rozdílným výkladům a postupům jednotlivých orgánů posuzujících a rozhodujících o uznání nemocí z povolání, což může negativně ovlivnit právní jistotu dotčených osob,“ upozornila ČMKOS.

A dodala, že vzhledem k tomu, že proces šetření nemoci z povolání bývá časově náročný a některé případy již mohou být v pokročilé fázi posuzování, je vyjasnění této věci zcela zásadní.