Dohodovací řízení o úhradách pro příští rok má letos jednoho nováčka – ke stávajícím 14 segmentům zastupujícím jednotlivé typy zdravotních služeb přibyla jednodenní péče. Čeho by v rámci jednání chtěla dosáhnout, přiblížil Zdravotnickému deníku koordinátor segmentu a předseda Asociace poskytovatelů jednodenní péče lůžkové Ludvík Winkler.

S čím jdete do svého prvního dohodovacího řízení?

Šli jsme do něj s devíti body:

  • dodržovat přílohu číslo 13 úhradové vyhlášky pro všechny zdravotní pojišťovny, takže by všichni plátci měli dodržovat ceny, nabízet stejné podmínky a nevymýšlet pro některé výkony vlastní ceníky
  • stejná forma vykazování pro všechny pojišťovny
  • zrušení limitů pro objem poskytnuté péče
  • doplnit k odečtení vyžádané péče „EMjp“ dodatek (EMjp je vyžádaná péče, to znamená, že když je pacient hospitalizovaný a je potřeba mu poskytnout péči, kterou oddělení jednodenní péče nemůže poskytnout, je hodnota této péče odečtena od úhrady. Přikladem je odebraná histologie u operaci prsu nebo při infarktu vyžádaná koronarografie se stentem)
  • povinnost nasmlouvání kódů dle přílohy 13 úhradové vyhlášky (příloha obsahuje způsob hrazení jednodenní péče se seznamem více než 70 výkonů, pozn. red.)
  • upravit dikci úhradové vyhlášky ve smyslu zajištění superkonsiliární péče a převzetí pacienta v případě komplikací s tím, aby nebyla požadována zvláštní smlouva mezi zařízením jednodenní péče s lůžkovým zařízením
  • nárůst cen balíčků pro rok 2026 o 4 procenta
  • příprava nových kódů do úhradové vyhlášky pro rok 2026 – laparoskopická operace ventrální kýly, operace komplexní kýly, oboustranné výkony na prsní žláze, vykazování detekce sentinelové uzliny při operaci prsu a 9 ORL kódů
  • příprava doporučeného postupu pro jednodenní péči.

Navíc byla vznesena žádost na striktní oddělování ambulantní, jednodenní a nemocniční péče. Objevuje se totiž tendence dávat některé ambulantní výkony do jednodenky, aby za ně byla větší úhrada. Týká se to drobných operací na rukou. Pojišťovny se tomu zcela oprávněně brání, protože to není jednodenní péče, je to péče ambulantní.

Na druhou stranu někdy zaznívá názor proti rozšiřování spektra výkonů jednodenní péče, který vyplývá z přetrvávajících dogmat o jednodenní péči. To je druhý extrém. Je tedy velmi důležité správně péči rozřadit na to, co je ambulantní, co je možno provádět v jednodenní péči, a co se musí být provedeno v lůžkovém zařízení.

Dostali jste už echo od zdravotních pojišťoven, jak úhrady jednodenní péče v příštím roce vidí ony?

Ano, byly nám zaslány teze od svazu zdravotních pojišťoven a VZP. Teze se zásadně liší, nyní je nám bližší návrh VZP.  Připravujeme náš návrh pro poslední kolo dohodovacího řízení. 

V rámci nového segmentu jednodenní péče ovšem mají nemalý počet hlasů nemocnice, že?

Nejvíce hlasů mají paradoxně subjekty, které mají s jednodenní péčí málo společného, a to Česká lékařská komora, která má 25 hlasů, a stejně má Asociace nemocnic ČR, která sdružuje fakultní a velké nemocnice, tedy zařízení pro poskytování nejsložitější péče.

Nezkomplikuje vám to život při hlasování v rámci segmentu?

Zatím je komunikace se zástupci těchto sdružení velmi pozitivní. Všichni si uvědomujeme, že trendem je vést jednodenní chirurgii k rozkvětu. Pokud by se totiž měla začít pojišťovnám vyplácet, musí dosáhnout 30 až 40 procent objemu poskytované péče a musí být následována redukcí stávajícího lůžkového fondu.

Tušíte, jak velký podíl z celkového koláče nákladů na zdravotní péči by jednodenní péče měla mít?

Nevím přesně, zdravotní pojišťovny deklarují její stálý nárust, ale v celkových nákladech na zdravotnictví je to zanedbatelná částka.

Očekáváte, že by vám při jednání mohla pomoci data, která se chystá pro podporu dohodovacího řízení zveřejňovat Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)?

ÚZIS je velmi agilní, ale jsou to obrovské objemy čísel, navíc výkaznictví je nepřesné. Údaje nejvíce zkresluje fakt, že v některých lůžkových zařízeních je až po propuštění rozhodnuto, jak bude poskytnutá péče vykázána. Uzdraví-li se pacient rychle, nebo je-li to finančně výhodnější, je péče vykázána jako jednodenní péče, při komplikacích, nebo je-li to finančně výhodné, je péče vykázána v rámci DRG (pacientský klasifikační systém, pozn. red.) jako hospitalizační případ. Tento postup je v rozporu se základní tezí jednodenní péče, kdy musí být rozhodnuto před operací, v jakém režimu bude péče poskytnuta. To ani ÚZIS nedokáže postihnout.

Takže vám trochu usnadní život nová, zjednodušená pravidla pro tvorbu nových výkonů, kdy již nebude nutný podrobný rozpis nákladů?

Teď je mimořádně příznivá doba k tvorbě nových výkonů, které jsou přijímány bez obrovských průtahů, jak bylo v minulosti zvykem. V současnosti odborné společnosti vybírají vhodné operační výkony pro jednodenní péči a vypracovávají registrační listy. Je to velký objem mravenčí práce, ale jinak se neposuneme vpřed. V chirurgii nyní zpracováváme nové kódy v oblasti herniologie (obor zabývající se diagnostikou a léčbou kýly, pozn. red.), které dosud sazebník výkonů neobsahoval, i když se tyto operační výkony standardně provádějí řadu let. Zavádění nových kódů pro jednodenní péči umožňuje stále větší rozvoj miniinvazivních metod, uplatňování zásad ERAS (Enhanced Recovery After Surgery, tedy lepší zotavení po operaci, pozn. red.) a celkové zlepšování perioperační péče, což je pro pacienta šetrnější u umožní jeho časné propuštění.

Na semináři ve sněmovně zmínil Tomáš Troch z ministerstva zdravotnictví to, že v některých oblastech jednodenní péče dochází k nadužívání, konkrétně zmínil ortopedii (více jsme psali zde). Jak to vidíte vy?

Pan ředitel Troch má stoprocentní pravdu. Hovoří se o overtreatmentu, kdy některé výkony spíše diagnostického charakteru jsou provedeny zbytečně. Zde by měla nastoupit kontrolní funkce zdravotních pojišťoven a tyto výkony z úhrad vyřadit.

Bylo by cestou oddělení opakovatelné péče a limitace tam, kde to pojišťovnám hodně narůstá?

To je na diskuzi se zdravotními pojišťovnami, které musejí dát na stůl tvrdá čísla, že dané zdravotnické zařízení nebo daná odbornost dělaly tolik a tolik diagnostických výkonů, z toho třeba 10 procentům pacientů třikrát a 20 procentům dvakrát ročně. To je indicie k tomu, že je něco špatně. Pojišťovny musí analyzovat svá data a předložit je k veřejné diskusi, jinak se nikam neposuneme.

Jednodenní péči v širší kontextu, než je letošní dohodovací řízení, se budeme věnovat v druhé části rozhovoru, kterou najdete v nadcházejících vydáních Zdravotnického deníku.