Americké Federální ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb hodlá v nejbližších týdnech představit konkrétní plány, jak donutit výrobce léků na předpis snížit jejich ceny. Úřad Roberta F. Kennedyho mladšího tak do praxe uvede exekutivní příkaz šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, na jehož základě mají ceny léků na předpis klesnout o 59 až 90 procent. Americký prezident si od opatření slibuje značné snížení výdajů na veřejné zdravotnictví, a tedy úspory pro americké daňové poplatníky. Jenže agenturou Reuters oslovení experti varují, že něčeho takového docílit nebude jednoduché, a navíc to může dopadnout přesně opačně, než si Donald Trump slibuje.

Federální ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb USA má v nejbližších týdnech představit konkrétní plán, jak do praxe přetavit exekutivní příkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je zásadně snížit ceny léků na předpis. Americký prezident totiž slíbil, že ceny léků na předpis se na americkém trhu sníží až o 90 procent.

Ministerstvo zdravotnictví, které vede Robert F. Kennedy mladší (syn někdejšího kandidáta na šéfa Bílého domu Roberta Kennedyho), chce ceny léků na předpis na americkém trhu odvozovat od cen, které jsou platné na trzích srovnatelně vyspělých ekonomik. Zjednodušeně řečeno, cena konkrétního přípravku bude inspirována cenami v zemích, které mají podobnou ekonomickou úroveň jako Spojené státy.

Ceny léků v zahraničí mohou naopak vzrůst na americkou úroveň

Cílové úrovně budou prakticky odvozovány od trhů zemí sdružených v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejichž hrubý domácí produkt v přepočtu na hlavu dosahuje alespoň 60 procent úrovně ve Spojených státech. Má být uplatňován princip „most favored nation“, tedy něco jako „nejpreferovanější země“. Bližší detaily zatím úřadem Roberta F. Kennedyho přestaveny nebyly.

A v tom právě může být problém. Podle analytika investiční a poradenské společnosti BMO Capital Markets Evana Seigermana bude uvedení záměru do praxe „velice problematické“. „Trumpův exekutivní příkaz může spíše posloužit jako záminka pro zvyšování cen léků na předpis v zahraničí než jako páka na jejich snižování v USA včetně tlaku na snížení zisků amerických farmaceutických firem,“ řekl Seigerman agentuře Reuters.

„Aby bylo možné skutečně snížit ceny léků na předpis pro Američany, politici musí jasně říci skutečné důvody, proč u nás platíme víc. Tedy, že u nás ceny navyšují zprostředkovatelé a že v zahraničí se za léky na předpis neplatí férové ceny,“ uvedla pro agenturu Reuters americká Asociace farmaceutického výzkumu a výrobců léků (PhRMA – Pharmaceutical Research and Manufacturers of America).

Mohlo by vás zajímat

Proč USA platí tolik?

Podle Yunan Jiové, profesorky na georgetownské McDonough School of Business, je princip nejvíce preferované země ve skutečnosti takový, že právě USA se mají stát tou nejvíce preferovanou zemí. „To ale funguje obvykle jen u malých trhů, které se těm velkým logicky přizpůsobují. Jenže USA se nyní snaží prosazovat politiku, která může změnit globální rovnováhu, a to proto, že USA jsou největším globálním trhem s léky na předpis,“ uvedla Jiová pro agenturu Reuters.

Jiová upozornila, že je téměř jisté, že výrobci léků budou chtít vyjednat nové kontrakty v jiných zemích. V konečném důsledku to může vést právě k tomu, že v zemích, podle nichž se Spojené státy budou snažit nastavit ceny léků na předpis na svém trhu, tyto ceny porostou. A s nimi se „svezou“ další země OECD, které nesplní podmínku alespoň 60procentního HDP na hlavu v porovnání s USA.

Jenže Robert F. Kennedy už pohrozil, že výrobce léků bude tlačit k tomu, aby ceny léků na předpis v USA snížili. „Očekáváme, že farmaceutické firmy naplní svůj příslib snížit ceny léků pro Američany. Pokud ne, podnikneme opatření, která zajistí, že tak opravdu učiní,“ cituje šéfa amerického federálního zdravotnického rezortu agentura Reuters.

Trump to už jednou zkusil

Spojené státy jen v loňském roce na léky ze systémů financujících veřejné zdravotnictví vydaly přes 460 miliard dolarů (v přepočtu asi 10,2 bilionu korun). To představuje asi 11 procent z celkových veřejných výdajů na zdravotnictví. Ještě v 90. letech minulého století představoval tento podíl jen asi sedm procent, jak uvedl americký Vládní účetní úřad (US Government Accountability Office – GAO).

Donald Trump se již během svého prvního prezidentského mandátu pokoušel ceny léků na předpis v USA snížit. Jenže nařízení, které vydalo Federální ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb na podzim roku 2020, bylo zablokováno federálním soudem ve státě Maryland. A právě tato zkušenost může signalizovat, že ani během svého druhého prezidentského mandátu nemusí být Trumpovo úsilí úspěšné.