Už během školy pociťují studenti ošetřovatelských oborů fyzickou i psychickou zátěž, která významně ovlivňuje jejich ochotu setrvat v profesi. Vyplývá to ze studie SYRI, která analyzovala pracovní schopnost a subjektivní vnímání profesní budoucnosti u nelékařských zdravotnických oborů v Česku.
Do studie, která v Česku jako první analyzuje pracovní podmínky očima studentů nelékařských oborů, se zapojilo celkem 559 účastníků starších 18 let. Zjištění jsou alarmující: většina dotázaných už nyní zažívá příznaky přetížení, a především – mnozí zvažují, že po ukončení studia do oboru vůbec nenastoupí.
Fyzické problémy jako první varovný signál
Studie poukazuje na velmi konkrétní zdravotní potíže, se kterými se budoucí sestry a ošetřovatelé potýkají ještě před vstupem do praxe. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že již zažívají zdravotní omezení, nejčastěji:
- muskuloskeletální potíže (65,6 %)
- duševní obtíže (52 %)
- dermatologická onemocnění (35,1 %)
- respirační onemocnění (34,8 %)
- neurologická nebo smyslová onemocnění (29,6 %)
Nepřehlédnutelným faktorem je i to, že 83 % studentů označilo výkon povolání ve zdravotnictví za extrémně fyzicky náročný. Toto vnímání přitom nevychází jen z obecných očekávání, ale z konkrétních zkušeností získaných během povinných praxí. Pro řadu z nich je setkání s realitou natolik odrazující, že přehodnocují své profesní plány.
Psychická zátěž a nedostatek kontroly
Vedle fyzického přetížení hraje zásadní roli i psychologická stránka studia. Respondenti často zmiňují chaotické pracovní prostředí, stres z časového tlaku a nedostatek možnosti ovlivnit vlastní pracovní rozvrh během praxí. Ztráta kontroly nad tím, jak a kdy pracují, vede k prohlubování pocitů nejistoty a demotivace.
Jen 36,7 % studentů uvedlo, že se mohou podílet na rozhodování o rozdělení práce. Na druhou stranu sociální opora měla ve výsledcích pozitivní skóre: „77,6 % studentů vnímalo své vyučující jako vstřícné a 69,8 % shledalo klinické týmy jako podporující. Většina studentů uvedla, že se při klinické práci alespoň občas cítila nabitá energií (81,7 %) a nadšená (72,3 %).“
Riziko fluktuace ještě před nástupem do práce
Zjištění studie SYRI upozorňují na klíčový systémový problém: fluktuace zdravotnického personálu nezačíná až po nástupu do zaměstnání, ale už při klinické praxi. Pokud se student v průběhu výuky cítí fyzicky přetížený, psychicky vyčerpaný a profesně znevýhodněný, je velmi pravděpodobné, že po absolvování školy odejde jinam – často mimo zdravotnictví.
Autorský tým studie proto apelují na nutnost revize přístupu ke vzdělávání zdravotnických pracovníků. Doporučují mimo jiné zavedení lepšího plánování odborných praxí s cílem snížit fyzickou náročnost bez omezení vzdělávacího přínosu, důslednější dohled ze strany mentorů, systematickou podporu duševního zdraví studentů nebo ergonomická opatření přímo v praxi.
„Vzdělávací programy ošetřovatelských studijních programů by měly pracovní schopnost reflektovat jak teoreticky, tak prakticky a měly by zvyšovat povědomí o fyzických a psychosociálních rizicích ošetřovatelské profese,“ okomentovala výsledky studie Andrea Pokorná ze SYRI.
