Zařízení jednodenní péče mají od začátku července nový úkol: podrobně vykazovat péči tak, aby do budoucna úhrada jejich služeb nezávisela na datech z nemocnic. Bohužel to s sebou ale vzhledem k nejednotným systémům vykazování ponese obrovskou administrativní zátěž. Oproti tomu nemocnice by se měly připravit na to, že u výkonů a pacientů, které je možné operovat v jednodenním režimu, nedostanou uhrazeny žádné dny hospitalizace navíc. Problematice se věnovala druhá národní konference Jednodenní péče.
Úhrady v jednodenní péči byly doposud úzce navázány na systém DRG (pacientský klasifikační systém v nemocnicích), a to tak, že se ekvivalent péče prováděné v jednodenním režimu hledal v akutní lůžkové péči (tedy v systému CZ-DRG). Ocenění tedy vychází z dat sesbíraných v referenční síti nemocnic, ne od poskytovatelů jednodenní péče. Oproti nemocnicím ovšem platí, že balíčková úhrada je stejná pro všechny poskytovatele.
Rozvoj jednodenní péče přitom nakoplo právě zavedení tohoto typu úhrad v roce 2023, díky čemuž nyní ocenění jednodenní péče dosahuje cca 70 až 80 % úhrad nemocniční péče. Z toho pochopitelně nebyly úplně nadšeny zdravotní pojišťovny, které do té doby péči hradily formou balíčků. Ty byly překlopeny do úhradové vyhlášky, ovšem s vyšší úhradou.
„Očekávali jsme, že to probere klasické lůžkové obory nemocnic a dojde k tomu, že střední doba hospitalizací se zkrátí nebo přesune do jednodenní péče. Bohužel za rok 2024 se tak nestalo a počty klasických hospitalizací neklesly, ani střední doba pobytů se nezměnila. Bylo to široce diskutováno na řídící radě pro implementaci DRG, kde mě zaujal nápad nastavit u zákroků, které by měly být majoritně dělány v jednodenní péči, cenu jednodenní péče i pro akutní lůžkovou péči. To je cesta k tomu, aby se i provozy akutních lůžkových oddělení začaly chovat efektivně,“ načrtává ředitel odboru zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiří Mrázek.
Stejná úhrada za jeden i pět dní v nemocnici
Potenciál zkracovat hospitalizace a využívat jednodenní péči přitom u nás není ani zdaleka vyčerpaný. Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ukazují, že v DRG skupinách, které mohou být hrazeny dle jednodenního balíčku, bylo loni cca 60 tisíc hospitalizačních případů, ale přijato a propuštěno v jeden den bylo jen 23 tisíc pacientů a 14 tisíc v nemocnici jednou přespalo.
„Je otázkou, proč tito pacienti leží na akutních lůžkách více dnů. Máme informace z nemocnic, že některá pracoviště si stále hrají na obložnost a nepochopila aktuální systém financování,“ konstatuje Markéta Bartůňková, vedoucí oddělení publikace ekonomických analýz ÚZIS.
Mohlo by vás zajímat
To by ministerstvo zdravotnictví rádo změnilo. „Chtěli bychom začít tlačit na poskytovatele akutní lůžkové péče, aby své tří, čtyř, pětidenní hospitalizace u pacientů, kteří jsou k tomu vhodní, začali postupně přesouvat do jednodenní péče. Zatím jsme využívali metody cukru, kdy, pokud poskytovatel pacienta vykáže s jednodenní hospitalizací, dostane jednodenní tarif. Je ale na čase začít používat i metodu biče a zkusit stanovit úhradu pro jednodenní péči i pro akutní lůžkovou péči, pokud tam je pacient více dnů. Nemocnice by tak byly tlačeny pacienty, kteří jsou k tomu vhodní, přesouvat do jednodenní péče, protože budou mít stejnou úhradu, pokud si ho tam nechají jeden den, nebo pět dní,“ přibližuje ředitel odboru cen a úhrad na ministerstvu Tomáš Troch s odkazem na to, že v řadě jiných zemí tento krok vedl ke zkrácení hospitalizací.
Bude mít jednodenní péče vlastní klasifikaci?
Jak přesně budou vypadat úhrady v příštím roce, ještě není jasné – jednodenní péči se v dohodovacím řízení nepovedlo uzavřít dohodu, takže rozhodovat bude ministerstvo. VZP navrhla zachování úhrad z letošního roku, na což by poskytovatelé kývli nebýt neshody ohledně započítávání extramurální péče u onkologických operací prsou. Svaz zdravotních pojišťoven ovšem přišel se snížením některých cen o 20 až 30 %, s čímž poskytovatelé pochopitelně nesouhlasili.
Pravděpodobné tak je, že úhrady zůstanou na podobném principu a v podobné výši jako letos. Do budoucna by se ovšem mohl způsob kalkulace balíčků jednodenní péče změnit. „Otázkou je, zda bychom stále měli mít úhrady pro jednodenní péči v nemocnicích a mimo ně spojeny, jako je to teď, nebo by to měly být úplně oddělené segmenty a měly mít vlastní balíčky a úhrady,“ poukazuje Tomáš Troch.
Podle něj je proto nyní potřeba začít vše v jednodenní péči náležitě vykazovat tak, aby byly zaznamenány zvlášť účtované materiály a léky (ZUM a ZULP). Detailní vykazování by mělo odhalit, jak péče přesně vypadá a v čem se liší od nemocnic.
„Díky tomu, že prošla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, máme želízko v ohni – i v jednodenní péči bychom chtěli mít vlastní klasifikaci a síť poskytovatelů jednodenní péče, kteří nám budou referovat nákladová data sloužící pro lepší a objektivnější nákladovou kalkulaci jednodenních balíčků,“ načrtává Troch.
Raději nechat volnou ruku trhu?
Podle Jiřího Mrázka je přitom od 1. 7. snaha zavést paralelní referenční síť k DRG. Bohužel ale vykazování není pro poskytovatele vůbec jednoduché. Důvodem je to, že každá pojišťovna má jiný systém kódů a navíc je řada balíčků definována chybně.
„Výkaznictví u jednotlivých zdravotních pojišťoven je peklo. Strašně se liší v návaznosti na nejednotný systém balíčků. Od 1. 7. se bude vykazovat celý systém kódů, i když ve skutečnosti jde o ZUM, které zpětně informují plátce o použitých materiálech. Ve svém důsledku vykazování všech kódů ale znamená nesmírné zkomplikování administrativy všech zařízení jednodenní péče. Nepíšou totiž jen ZUMy, ale budou muset vykázat klinická vyšetření, anesteziologickou péči, délku anesteziologického výkonu, všechny anesteziologické kódy a všechny kódy výkonů, i těch, které tam ve skutečnosti nejsou, aby z toho na konci vypadl balíček, který udává úhradu. Kdyby bylo řečeno od začátku, že jde o ZUMy, nebyl by to problém – vykázal by se balíček a k tomu ZUM,“ vysvětluje problém Petr Dupal z Ortopedické kliniky 1. LF UK a FN Motol a Ortopedické ambulance Orthomed.
Podle místopředsedy sněmovního zdravotnického výboru a šéfa správní rady VZP Toma Philippa by ovšem bylo lepší než složitě vymýšlet úhradové mechanizmy nechat cenu vzniknout na trhu. „Když budou chtít zařízení jednodenní péče vstoupit na trh, mohou bojovat cenou – když tu bude balíček za 100 tisíc, řeknou třeba, že ho zvládnou udělat za 85 tisíc. Některá zdravotnická zařízení už to tak dělají,“ dodává Tom Philipp.
