V českých porodnicích vedou porodní asistentky fyziologické porody často zcela samostatně. Přesto jim legislativní nastavení kompetencí a zvyklosti v nemocnicích nedovolují naplno využít jejich odbornost. V obdobné situaci se v porodnictví nacházejí i zdravotní sestry. O tom, jak situaci zlepšit, diskutovali účastníci panelové diskuse konference Zdravotnického deníku a Fakultní nemocnice Bulovka Kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků.
Spojení mezi lékaři, porodními asistentkami a všeobecnými sestrami považuje v dnešním zdravotnictví za velmi těsné Ivana Chloubová, děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která je jednou ze škol vzdělávajících tuzemské nelékařské zdravotnické profese. „Kompetence, které jsou vymezené legislativně, nejsou dnes z mého pohledu nastavené chybně, nicméně měly by být rozšířené – a to tak, aby jak porodní asistentky, tak všeobecné sestry měly možnost poskytovat vyšší kompetence v linii své odbornosti,“ míní Chloubová.
To by podle ní napomohlo například lepšímu fungování multidisciplinárních týmů. „Ve chvíli, kdy pracujeme v rámci multidisciplinárního týmu, třeba na gynekologicko-porodnickém oddělení, kde se potkávají jak porodní asistentky, tak všeobecné sestry, tak se domnívám, že by měly být kompetence nastaveny tak, aby především docházelo k poskytování kvalitní vysoce odborné péče, která je pro pacientky bezpečná,“ vysvětlila.
Problém v (ne)naplnění kompetencí
Za vyhovující považuje dnešní vymezení pravomocí další účastník panelové diskuse – přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Michal Zikán. „V České republice máme velmi dobře definované pravomoci porodních asistentek. A v segmentu péče o nízkorizikové těhotné a rodící ženy jsou kompetence porodních asistentek v podstatě rovné kompetencím lékařů,“ uvedl.
„Důležité ale je, abychom my jako lékaři pochopili, že porodní asistentky nejsou všeobecné sestry s nějakou nástavbou, že jde o samostatné povolání. Jsou to vysokoškolsky vzdělaní zdravotníci, kteří jsou vycvičení pro poskytování péče v určitém oboru,“ zdůraznil Zikán, podle něhož by systémově prospělo, kdyby porodní asistentky nebyly označovány jako jedno z ošetřovatelských povolání. „Porodní asistentky nepotřebují další nové kompetence, ony je mají. Měli bychom jim ale dopřát naplnění jejich kompetencí. A v tom vidím velkou rezervu,“ dodal.
Vzájemně se přiučit
Spolupráce mezi lékaři a porodními asistentkami dobře funguje i na Klinice gynekologie, porodnictví a neatologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK. „Porodní asistentky u nás na klinice už vedou samostatně fyziologické porody spoustu let,“ řekla na konferenci vrchní sestra gynekologicko-porodnické části této kliniky Daniela Šimonová.
Situaci podle ní pomohlo i zrekonstruování porodního sálu, k němuž došlo před dvěma lety. „Máme nový porodní sál s porodním pokoji a stali jsme se porodním centrem. Porodní asistentky u nás vedou fyziologické porody i péči o fyziologické těhotné ženy bez lékaře,“ popsala.
Velmi úzká je podle Šimonové v praxi také spolupráce porodních asistentek a zdravotních sester. „I zdravotní sestry mohou v praxi porodní asistentky něco málo naučit – sestry mají například více zkušeností se stomiemi,“ vysvětlila.
Reorganizace bez jasné vize
Co se primární péče týče, v ní nejsou stejně jako kompetence porodních asistentek dostatečně využity ani kompetence všeobecných sester, řekla na konferenci Lenka Šedová, která vyučuje na Ústavu ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče Jihočeské university v Českých Budějovicích. „Systém je nějak nastavený už léta. A i když v současné době mluvíme o reorganizaci, v podstatě nemáme žádnou přesnou vizi toho, co bude tato reorganizace znamenat pro nelékařské zdravotnické profese,“ upozornila.
„V Rakousku nebo v Německu se na problematiku stárnutí populace, reorganizace zdravotních služeb a primární péče nebo sdružených ambulancí připravili tak, že mají vysokoškolské vzdělávání pro sestry formou specializačního vzdělávání,“ zmínila také. A dodala: „Narážíme také na problém ze strany zdravotních pojišťoven, které nemají kategorii pro sestru, porodní asistentku nebo fyzioterapeuta – tak aby mohli autonomně vykázat svou činnost.“ Autonomně a plně nemohou podle ní plně využít své kompetence vysokoškolsky vzdělané zdravotní sestry nejen v primární péči, ale ani v nemocnicích.
Diskutovat s lékaři i s plátci
„Možná je načase otevřít otázku změn kompetencí ve spolupráci s lékaři, tak aby i oni řekli, jakou mají vizi. Aby bylo předávání některých kompetencí zprůchodněné, validní a legitimní, podle dobré praxe, která vychází z tradice,“ míní Šedová. Zapojit do diskuse se podle ní musí i plátci a odborné společnosti, bez nichž se současný stav nepohne.
Taková odborná diskuse by se podle ní mohla týkat například kompetencí sester v oblastech jako podílení se na triáži, předepisování rentgenů, EKG základních vyšetření krve, nebo v primární péči chronická preskripce. „Dnes rozhoduje, zda nás konkrétní lékař k těmto kompetencím pustí, nebo nepustí. A to je špatně,“ dodala.
Radujeme se ze samozřejmostí
Na určitou absurditu dnešního stavu upozornil v diskusi Michal Zikán. „Jsme nadšeni z toho, že porodní asistentky samostatně asistují a odvádějí porody a vytváříme kvůli tomu různá centra porodní asistence. Ale za mne je to stejná situace, jako kdybychom se radovali z toho, že lékaři konečně začali léčit. Desetiletí tu vychováváme porodní asistentky, legislativně jim definujeme jejich kompetence a teď se konečně radujeme z toho, že jim je na některých pracovištích dovolíme vykonávat. To je situace, která je za mne úplně absurdní,“ řekl.
A uvedl i příklad takové absurdní situace: „Porodní asistentka může ošetřit porodní poranění, ale už jí nedovolíme indikovat samostatně anestézii,“ popsal.
Mohlo by vás zajímat
Velké regionální rozdíly
Přesto ale vnímá určitý pozitivní posun: „Jako gynekologové-porodníci konečně vnímáme porodní asistentky jako partnery, kteří nám pomáhají a mají svoje místo v systému zcela nezastupitelné. Ten posun nastává, ale přál bych si, aby byl mnohem rychlejší a hlavně aby nastal o 30 let dříve,“ řekl Zikán a poznamenal, že na Moravě je tento posun výrazně rychlejší než v Čechách.
Velké regionální rozdíly vnímá i vrchní sestra UROGYN MEDICO Andrea Scholzová Festová. „Na Moravě jsou úplně někde jinde a využívají i návštěvních služeb u žen v těhotenství a po porodu,“ upozornila s tím, že takový model i podle zahraničních zkušeností jednoznačně funguje.
Přesto podle ní není současné využívání kompetencí porodních asistentek v primární a prenatální péči uspokojivé. „Primární a prenatální péče je oblastí, kde má porodní asistentka velké pole působnosti, které ale je absolutně nevyužité,“ uzavřela.
Foto: Radek Čepelák
V pokračování tohoto článku se dozvíte, co diskutující soudí o tuzemském vzdělávání a co by konkrétně změnili v legislativním nastavení kompetencí porodních asistentek a sester.
