Dětská pokožka je přirozeně citlivá, a proto se vyrážky objevují často. Většina z nich je neškodná, avšak některé mohou indikovat závažný stav. V zájmu rodičů je umět bezpečně rozlišit, kdy stačí klidový režim, a kdy je potřeba lékařská intervence.
Běžné virové exantémy jako neškodné projevy
Mezi nejčastější neškodné vyrážky patří dětské virové exantémy – pátá nemoc, šestá nemoc (známá také jako třídenní horečka nebo dětská růžovka) a syndrom ruka–noha–ústa. Pátou nemoc vyvolává parvovirus B19 a projevuje se typickými „zfackovanými“ tvářemi a jemnou vyrážkou na trupu a končetinách. Inkubační doba je 4–20 dní a v době výsevu bývá dítě již neinfekční.
Šestá nemoc se projevuje náhlou horečkou, po jejímž odeznění vzniká růžová vyrážka převážně na trupu. U syndromu ruka–noha–ústa se objevují puchýřky na dlaních, chodidlech a v ústech. Ve všech případech postačí symptomatická léčba (dostatek tekutin, klid, případně léky proti horečce) – antibiotika nejsou účinná.
Neškodná může být také plenková dermatitida, tedy podráždění pokožky v oblasti plen. Zlepšení obvykle přichází po úpravě hygieny a použití ochranných krémů. Běžné je rovněž novorozenecké akné, které se spontánně zhojí bez léčby, jen při větší intenzitě zánětů se ke zklidnění používají pasty s obsahem zinku a přísad s dezinfekčním účinkem.
Alergické a chronické ekzémy
Atopický ekzém je časté neinfekční kožní onemocnění u dětí. Projevuje se suchou, svědivou a zarudlou pokožkou, především na tvářích, krku a v záhybech končetin. V lehčích případech pomáhá pravidelné používání emoliencií, u těžších i lokální kortikoterapie nebo biologická léčba, která je dostupná v rámci zdravotního pojištění.
Kontaktní dermatitida vzniká při kontaktu pokožky s dráždivou nebo alergizující látkou (např. kosmetikou, textilem, čisticími prostředky). K přesnému určení spouštěče se používají epikutánní testy.
Vážnější vyrážky vyžadující pečlivější léčbu
Pokud vyrážku doprovází horečka, únava, změny vědomí nebo jiné celkové příznaky, může jít o závažnější stav. Rizikovým stavem jsou bakteriální infekce, například akutní povrchová kožní infekce impetigo vyvolaná streptokoky nebo stafylokoky. Tyto vyrážky bývají bolestivé, hnisavé a často potřebují antibiotickou léčbu – lokální nebo systémovou.
Bakterie streptokoka mohou vyvolat také spálu postihující hlavně děti ve věku od čtyř do deseti let. Spála se kromě vyrážky projevuje horečkou a bolestí v krku, přidat se může také zvracení nebo bolesti břicha. Spála se léčí antibiotiky, obvykle penicilinem.
Mohlo by vás zajímat
Kdy navštívit lékaře?
Další příklady nemocí doprovázených vyrážkou – zarděnky, neštovice a další, detailněji popisuje. například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, portál NZIP nebo web Šance dětem.
Většina dětských vyrážek je neškodná, přesto však existují situace, kdy je vhodné nebo nutné vyhledat lékařskou pomoc. Odborné instituce doporučují obrátit se na lékaře v následujících případech:
- vyrážka je doprovázena horečkou, bolestmi hlavy, zvracením nebo jinými celkovými příznaky
- rychle se šíří, mokvá, tvoří puchýře nebo krvácivé skvrny
- dítě je apatičtější než obvykle, nepije, nejí nebo zvrací
- vyrážka se objevila u novorozence nebo kojence, kde každý výsev vyžaduje zvýšenou pozornost
- vyrážka přetrvává déle než několik dní bez zlepšení nebo se opakovaně vrací
Další konzultace je vhodná také v případech, kdy je podezření na alergickou reakci nebo autoimunitní příčinu vyrážky.
