Ačkoliv dětských praktiků v Česku ubývá a více než třetina jich je v důchodovém věku, děti bez péče nezůstávají. Podle nejnovějších dat není u praktika registrováno 34 tisíc českých dětí, tedy necelá 2 %. Velká část ovšem k praktikovi chodí, jen bez registrace.
„Zvyšuje se počet těch, kdo mají zajištěnou primární péči, a to jak v případě dětí, tak dospělých. Směřují k tomu i některé kroky například v loňské úhradové vyhlášce. Pokud ale občané nejsou registrováni u praktického lékaře, neznamená to, že by neměli dostupnou zdravotní péči,“ zdůraznil na včerejší tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, že pokud někdo nemůže sehnat praktika, nechť se obrátí s žádostí na web Nedostupná péče.
Akutní péče je samozřejmostí
Kolik lidí v Česku tedy nemá registrujícího praktika? Na konci loňského roku evidovaly české zdravotní pojišťovny 105 tisíc dětských pojištěnců (z celkem 2,19 milionu dětí, tedy 4,8 %), které nebyly registrovány. Více než 55 tisíc ovšem byli žadatelé o azyl, 9 600 cizinci s trvalým pobytem a 5 700 cizinci z EU (kteří pravděpodobně čerpají péči ve své domovské zemi).
Českých dětí, které neměly registrujícího praktika, tak bylo 34 tisíc (1,7 % z celkem 1,99 milionu dětských pojištěnců s českým občanstvím a trvalým pobytem v ČR). Z nich 11 tisíc, tedy 1/3, podstoupilo v posledních 2 letech preventivní prohlídku, jen u daného praktika nebylo registrováno. 12,6 tisíce pak nečerpalo vůbec žádnou péči.
„Pravděpodobně to jsou děti, které se nezdržují v České republice. To může vyplývat z nastavení českého systému zdravotního pojištění, kdy jsou děti pojištěné na základě trvalého bydliště, které si v zásadě nikdo neruší. Při odchodu do zahraničí jsou děti nadále pojištěny, protože za ně platí pojistné stát,“ vysvětluje vedoucí Oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace ministerstva Adam Ander.
Celkově tak platí, že i když dítě nemá registrujícího lékaře, rozhodně to neznamená, že by nemělo dostupnou péči praktika – běžně se lze objednat třeba na očkování a samozřejmostí je akutní péče. „Tyto děti nekončí nějakými masivními návštěvami urgentních příjmů, péče je zajištěna,“ podtrhává ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Majorita lidí nečerpajících péči jsou cizinci
Co se týče dospělých, registrováno jich u praktika nebylo 449 tisíc, tedy 5 %. I zde ovšem majoritu tvoří cizinci – žadatelů o azyl bylo skoro 150 tisíc, 60 tisíc cizinců z EU, 59 tisíc cizinců ze zemí mimo EU a 29 tisíc cizinců s trvalým pobytem. Občanů ČR s trvalým pobytem bez registrace praktika tak bylo necelých 160 tisíc, tedy 2 %. Vůbec žádnou péči v posledních 2 letech z neregistrovaných nečerpalo 250 tisíc lidí, ovšem z nich občanů ČR bylo jen 41 tisíc.
„U skupiny cizinců je třeba říci, že mají jinou charakteristiku než běžní čeští občané. Může jít o vysoce migrující skupinu, osoby, které nedbají na to, aby měli svůj pojistný vztah zcela v pořádku, nebo tu mohou být pojištěni, přestože již v České republice nejsou. V případě ukrajinských uprchlíků jsme navíc přinejmenším zpočátku měli zkušenost, že nevěděli, jak český systém pojištění funguje a jak se čerpá péče,“ objasňuje Ander.
Ministr Válek k tomu doplňuje, že pro ukrajinské uprchlíky má obvykle smysl se u praktika registrovat ve chvíli, kdy najdou práci, trvalé bydliště a už se neplánují stěhovat. I když ale tito lidé registrovaní jsou, čerpají méně péče než Češi. „Nevidíme, že by mezi nimi jakýmkoliv způsobem eskalovala nemocnost, natož infekční. Jeví se jako zdravější než česká populace,“ podtrhává Ladislav Dušek.
Mohlo by vás zajímat
U dětských praktiků bude krize zažehnána do 5 let
I když je tedy naprostá většina Čechů zaregistrována u praktika, eventuálně ho navštěvuje bez zaregistrování, terén nyní netrpělivě očekává ovoce sklizené z programu navyšování kapacit lékařských fakult. Díky němu letos poprvé vyjde z vysokých škol o 30 % lékařů více než v letech předchozích.
To je zásadní zejména u odbornosti se snad nejvyšším průměrným věkem, tedy u dětských praktiků. Zažehnat krizi v tomto oboru by se mělo povést do 5 let, k čemuž bohužel přispěje i klesající porodnost. Zvládnout situaci v uplynulých letech, a to včetně vlny ukrajinských dětí, se přitom podle Ladislava Duška podařilo i díky čtyřem stovkám lékařek a lékařů, kteří v práci vytrvali navzdory tomu, že jim je více než 70 let.
Aby do praktického lékařství směřovalo co nejvíce absolventů, poskytuje ministerstvo dotace na rezidenční místa, která se v posledních letech zaměřují právě na praktiky. Dnes je možné získat dotaci na vzdělávání v základním kmeni, která činí 10 tisíc měsíčně a počet míst není omezen. Ročně je touto cestou vzděláváno 300 mladých lékařů, na které jde 9 milionů korun. Podstatně více ale putuje na programy financující celé specializační vzdělávání, které jsou zacíleny na konkrétní odbornosti. Výše dotace je 1,8 až 3 miliony korun, což vychází na 50 až 57 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo takto vypisuje 250 míst ročně, na které dává 575 milionů. Letos připadne 140 míst na praktické lékaře a 70 míst na pediatrii v primární péči.
„Dobrou zprávou je, že politika rezidenčních míst a podpora primární péče zabírá. O pediatrii tak je rostoucí zájem,“ konstatuje Ladislav Dušek, podle něhož podpora funguje i u praktiků pro dospělé, kteří jsou sice v průměru o něco mladší (a dále mládnou), stejně jich je ale ve věku nad 65 celkem 1 900.
Více mladých praktiků do regionů
Na druhou stranu ovšem minulý rok nastal problém, že akreditační komise, která rezidenční místa přiděluje, nezohlednila regionální aspekt. „Loni měla akreditační komise za úkol vyhodnotit nedostupnost péče podle dat ÚZIS a říci, v kterém pásmu kdo dostane kolik bodů. Jenže rozhodla, že je to všude tak špatné, že by všichni měli dostat maximum. Tím regionální kritérium vynulovali,“ konstatuje vedoucí Oddělení vědy, výzkumu a dotací na vzdělávání Olga Laaksonen. Ministr Válek proto přistoupil k tomu, že o věci letos rozhodne sám. Hlavním kritériem je tak dostupnost péče na úrovni obcí s rozšířenou působností.
Zároveň by se ale již brzy mělo rozšířit spektrum těch, kdo stipendia nabízejí. V rámci nově zřizovaného fondu veřejně prospěšných činností je totiž budou moci rozdělovat i zdravotní pojišťovny.
„Proč je to tak důležité? Když vypisujeme rezidenční místa my, musíme je vypsat za stejných podmínek pro celou republiku. Ústavní soud navíc řekl, že ani nemůžeme zavazovat ty, kdo rezidenční místo získají, žádnou podmínkou. Stává se tak, že lidé nastoupí, ale pak odejdou na jiné pracoviště, a peníze jdou s nimi. Nemůžeme to podmínit třeba tím, že pokud člověk odejde jinam, peníze propadnou, nebo že na pracovišti musí zůstat 3, 4, 5 let po atestaci. To mohou dělat města, kraje a nově i zdravotní pojišťovny,“ vysvětluje ministr Válek.
Zvyšovat dostupnost primární péče se ministerstvo snaží například také transformací dětských oddělení v nemocnicích na stacionáře tak, aby se uvolnily kapacity lékařů na praktické lékařství, či podporou týmových praxí, které umožňují zapojení lékařů na menší úvazky (typicky lékařky na rodičovské).
V rámci právě schválených zákonů navíc bude v příhraničních oblastech, kde je problém sehnat péči, možno nasmlouvat poskytovatele za hranicemi. Takto bude možné řešit situaci třeba v Aši nebo na severní Moravě.
Zdroj grafů: Ministerstvo zdravotnictví, ÚZIS
