Bez zdraví mentálního nebývá ani zdraví tělesné. Lidé, kteří mají byť i jen lehčí duševní problémy, se totiž například méně často účastní screeningových vyšetření. K tomu, aby péče o duševní zdraví fungovala, je ovšem naprosto nezbytná spolupráce všech složek systému, od zdravotnictví po školství, zaznělo na mezinárodní konferenci Ekonomika prevence zdravotních rizik.  

„Zvedat téma duševního zdraví nebývalo úplně obvyklé – tím se lišil fokus na tělesné zdraví oproti fokusu na zdraví duševní. Jsem velmi rád, že se nám v České republice povedlo posunout téma výš v prioritách politiků a leadershipu. Věřím, že se také dostane do většího povědomí jednotlivců. Stále se totiž liší priorita, tedy zda duševní zdraví vnímáme jako stejnou hodnotu jako tělesné zdraví,“ uvádí Martin Hollý, psychiatr a sexuolog z Centra duševní rehabilitace v Berouně.

Faktem totiž je, že špatné duševní zdraví se podepisuje i na zdraví fyzickém. Takovým typickým příkladem může být důraz na prevenci nejrůznějších tělesných onemocnění. V Česku přitom máme širokou paletu screeningových vyšetření, která umí zachytit chronické nemoci včas (více zde). Aby se tak ale stalo, musí na ně lidé přijít.

„Víme, že zejména u lehkých depresí a úzkostných poruch máme rozdíl mezi reálným výskytem v populaci a těmi, kdo vyhledají pomoc, asi 50 %. A při depresi, kterou můžeme nazvat nemocí vůle a radosti, kdy člověk nemá životní perspektivu, není motivace účastnit se preventivního programu vysoká. Adherenci ke screeningovým programům tak můžeme vedle dostupnosti, vstřícnosti či EZkartě podpořit také tím, že se budeme věnovat duševnímu zdraví obyvatel, aby získali optimističtější pohled,“ vysvětluje Hollý.

U lehčích poruch pomáhají asynchronní terapie

To přitom zdaleka nemusí spočívat v nasazení medikace, ale zejména u lehčích depresí a úzkostných poruch je léčbou první volby psychoterapie, poradenství a vzdělanost v této oblasti. Lidé mohou využít i asynchronní terapeutické programy, které si například v podobě aplikací nainstalují do mobilů a nemusí tak fyzicky navštěvovat odborníka. Příkladem budiž terapie Mindwell, která vznikla pod hlavičkou holdingu AKESO.

„V programech, které jsou evidence-based, je možné procházet psychoterapeutickou cestou, zlatým standardem kognitivně behaviorální terapie, v doprovodu člověka, který je na druhé straně stroje a podává zpětnou vazbu,“ přibližuje Hollý.

Mohlo by vás zajímat

Bez koordinace to nejde

Zároveň je při péči o duševní zdraví potřeba koordinace jednotlivých složek systému od přednemocniční přes akutní po následnou a terénní péči, o sociálních službách nemluvě.

„Mohli bychom citovat spoustu studií, které mluví o vztahu chudoby a duševního zdraví, o tom, jakou roli hraje zdravotní edukace a proč je důležité, aby pedagogové byli vzdělaní v oblasti prevence a prvních příznaků tak, aby dokázali referovat lidi do specializovaných služeb. Pokud se podíváme do lépe fungujících systémů, než máme v České republice, klíčové pro zlepšení je koordinovat všechny složky v systému, a to nejen uvnitř zdravotnictví, ale i mimo něj,“ podtrhává Martin Hollý.

Spánek, pohyb a co nejméně alkoholu

Proto je také důležité, že u nás vznikl Národní akční plán pro duševní zdraví a meziresortní Národní rada pro duševní zdraví, která koordinuje akce jednotlivých resortů. I díky tomu vznikají služby na pomezí zdravotního a sociálního systému. V rámci plánu, který je na roky 2020 až 2030 (a k němuž komplementárně běží plán pro prevenci sebevražd a pro Alzheimerovu chorobu), se pak daří plnit klíčové věci na pomezí ministerstva zdravotnictví, sociálních věcí a školství.

„Velký krok se děje, ale na druhou stranu si představovat, že v roce 2030 budeme mít plně funkční komplexní systém péče o duševní zdraví, by bylo trochu naivní,“ podotýká Hollý.

A čím by se měl na poli duševního zdraví řídit každý z nás? „Jednoduchá rada, jak si udržovat duševní zdraví v obecnosti, je dobře spát, nepít a hýbat se. Tedy nic moc jiného než v ostatních aspektech zdraví. My často nedáváme prioritu svým biorytmům, tělesnému pohybu a jsme první na světě ve spotřebě piva. Problém je, že se o negativních důsledcích nemluví, i když víme, že jakékoliv množství alkoholu škodí,“ uzavírá Martin Hollý.

Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia Všeobecné zdravotní pojišťovně, EUC, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnostem AKESO, Sprinx Systems, Eli Lilly a Tiscali Media.

Foto: Radek Čepelák

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Zleva Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice, Adam Vojtěch, bývalý ministr zdravotnictví, a Ivan Duškov, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Zleva poslanec zdravotního výboru Národní rady Slovenska Peter Stachura, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích Kateřina Neumannová, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, poslankyně a členka sněmovního Výboru pro zdravotnictví Michaela Šebelová.
Auditorium konference Ekonomika prevence zdravotních rizik.
Auditorium konference Ekonomika prevence zdravotních rizik.
Zleva moderátor a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, poslanec zdravotního výboru Národní rady Slovenska Peter Stachura, olympijská vítězka a mistryně světa v běhu na lyžích Kateřina Neumannová, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, poslankyně a členka sněmovního Výboru pro zdravotnictví Michaela Šebelová a místopředseda sněmovního zdravotního výboru a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Tom Philipp.
Neuroložka Milica Gregoric Krambergerová z Lékařské fakulty Univerzity v Lublani a odborník na veřejné zdraví z Velké Británie Clive Bates.
Auditorium konference Ekonomika prevence zdravotních rizik.
Zleva Joan Madia, vědecký pracovník Center for Health Economics, University of Oxford, Jan Koller, nejlepší střelec české fotbalové reprezentace a vítěz německé a belgické fotbalové ligy, Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a předseda stínové vlády, Ivo Hartmann, moderátor diskuze a vydavatel Zdravotnického deníku, Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, a Andrzej Marius Fal, lékař a ekonom, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví, přednosta kliniky alergologie a plicních nemocí Národního lékařského institutu v Polsku.
Jan Švejnar, profesor ekonomie a mezinárodních vztahů Kolumbijské univerzity v New Yorku. Foto: Radek Čepelák
Ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar.
Zleva Milica Gregoric Kramberger, neuroložka, vedoucí centra pro kognitivní poruchy neurologické kliniky Lékařské fakulty University v Lublani, Clive Bates, odborník na veřejné zdraví, poradce pro zdravotnictví bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, Ludmila Brunerová, diabetoložka, vedoucí divize diabetologie a endokrinologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, a Jiří Votruba, plicní specialista a internista, přednosta kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice.