92 % mladých lékařů z Česka nastupuje do našeho zdravotnictví – a dokonce tu zůstává i většina Slováků a dalších cizinců, kteří vystudovali medicínu v češtině. Nejaktuálnější data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tak jednoznačně vyvracejí tvrzení, že desítky procent mladých lékařů odcházejí do ciziny.

„Je pravda, že mladí čeští lékaři odcházejí do zahraničí a nenastupují do našeho zdravotnictví? Kdyby to byla pravda, řekneme to, ale pravda to není – což je velmi dobrá zpráva, když si představíte gravitační sílu Německa a západních zemí, kterým také stárnou lékaři,“ podtrhl minulý týden na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

„Objevují se data o tom, že odchází 20, 30, 40 % absolventů. Je to naprostý nesmysl, hausnumero,“ přidává se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Mrzí mě, když někdo říká nebo se píše v headlinech, že český doktor odchází do zahraničí. Vysílá se tím mladým lidem signál, že je to tu špatné a musí odcházet, přitom je to přesně naopak,“ zdůrazňuje Dušek.

8 % na mateřské, ve škole či v cizině

Díky Národnímu registru zdravotnických pracovníků, v němž jsou zaneseni všichni absolventi lékařských fakult, Národnímu registru hrazených služeb, kam zdravotní pojišťovny hlásí jakoukoliv úvazkovou kapacitu lékaře, a Národnímu registru poskytovatelů přitom máme jasně zmapováno, kam absolventi medicíny po konci studia odcházejí, kde pracují a kde se vzdělávají.

„Pokud vezmeme mladé lékaře s českým občanstvím, kteří v posledních letech studovali v češtině, a podíváme se, kde jsou, tak jich 92 % najdeme v práci či specializačním vzdělávání v České republice. Můžeme se pak dohadovat, kde je oněch 8 % – mohou dále studovat, být na mateřské, nebo být v zahraničí, což naopak může být plus – třeba se vrátí. Důvodů tak může být řada, ale jisté je, že jde jen o 8 %,“ podtrhává Ladislav Dušek.

Navíc se ukazuje, že v českém zdravotnictví zůstává 61 % Slováků a 80 % cizinců z jiných zemí, kteří u nás vystudovali medicínu v českém jazyce.

Dle ČLK se „ztrácí“ 26 % mladých lékařů. Jenže většina nemluví česky

Kde se tedy vzala čísla prezentovaná v květnovém čísle časopisu České lékařské komory (ČLK) Tempus Medicorum, podle nichž odchází 26 % absolventů lékařských fakult? Na základě údajů jednotlivých lékařských fakult o počtech absolventů a počtu přihlášek do ČLK došla komora k tomu, že se v letech 2019 – 2024 „ztratilo“ celkem 2769 absolventů. „Vyplatí se ,produkovat lékaře na export?‘ Našemu personálně zdevastovanému zdravotnictví určitě ne!“ stojí v článku.

Co již ale komora nezmiňuje, je fakt, že většina těchto „exportovaných“ lékařů v Česku vystudovala v angličtině a za vlastní peníze – podle dat ÚZIS bylo mezi roky 2013 – 2018 poprvé zapsáno na samoplátecké studium v angličtině 1933 studentů. Lze tak předpokládat, že tito lidé se po absolvování vrátili domů, když koneckonců pro práci v českém zdravotnictví pravděpodobně řada z nich postrádá potřebné jazykové vybavení.

I zde ovšem výjimka potvrzuje pravidlo. „Když jsem byl teď na návštěvě na své bývalé klinice, máme tam jednu Američanku a jednoho Němce, kteří u nás vystudovali v anglickém jazyce. Američanka je obrovský přínos, protože ještě pomáhá s psaním článků v angličtině,“ podotýká Vlastimil Válek.

Mohlo by vás zajímat

Skvělá zpráva: Ze zdravotnictví nemizí ani mladé sestry

Zároveň je nutné při diskuzi o (ne)dostatku lékařů připomenout vládní program na navýšení kapacit lékařských fakult, který běží od roku 2019 a letos z něj bude první ovoce v podobě vyššího počtu absolventů. Zatímco v letech 2015 – 2018 byl průměrný počet studentů přijatých na lékařské fakulty pro studium v češtině 1524, po zavedení programu, tedy v letech 2019 – 2024, to bylo průměrně 1958 lidí. Více než 28 % nárůst tak ještě přesahuje původní závazek na navýšení kapacit lékařských fakult, který byl 15 – 20 %.  

Nejčerstvější data, která má ÚZIS k dispozici, ale ukazují ještě jednu velmi pozitivní zprávu, tentokrát týkající se nelékařských zdravotníků. Podle nich totiž v českém zdravotnictví pracuje skoro 90 % všeobecných sester, které absolvovaly od roku 2018, dále 94 % dětských sester, 85 % porodních asistentek a 84 % záchranářů. Čísla jsou nižší u praktických sester, sanitářů a ošetřovatelů, tedy pozic se středoškolským vzděláním, přinejmenším u části z nich je ovšem možné, že dále studují na „vyšší“ zdravotnické profese.

„Obrázek aktualizovaný o rok 2024 je dokonce lepší než před rokem, kdy v českém zdravotnictví zůstávalo 85 % všeobecných sester,“ podtrhává Ladislav Dušek. „Kvůli mladým lidem, kteří uvažují o tom, že půjdou studovat na všeobecnou sestru, je tak důležité vysílat zprávu, že tu mají místo a většina z těch, co vystudovali, důstojně pracuje,“ dodává.