Zásoby léků se tenčí, výzkumné týmy míří za oceán a regulace zpomalují inovace. Přesto má Evropa šanci zvrátit negativní trendy – pokud bude jednat rychle, strategicky a jednotně. Takové poselství přinesla červnová epizoda podcastu EU Perspectives, kde se o budoucnosti farmaceutického sektoru debatovalo otevřeně a bez příkras.
V aktuální epizodě podcastu EU Perspectives se setkali tři klíčoví hráči evropského farmaceutického dění: hlavní manažer pro vládní záležitosti Evropské konfederace farmaceutických podnikatelů (EUCOPE) Stefano Romanelli, europoslankyně Veronika Cifrová Ostrihoňová (Renew/SK) a Arnaud Maheas, vedoucí oddělení pro veřejné záležitosti v Evropě ve společnosti Sandoz a předseda výboru Medicines for Europe pro přístup na trh. Tématem byla nejen současná krize v dostupnosti léčiv, ale i hlubší systémové potíže a vize budoucnosti.

Když léky chybí
„Je důležité pochopit, které léky jsou nedostatkové, a snažit se na tyto léky zaměřit, aby naše zásahy byly úspěšné,“ upozornil Romanelli. Podle něj se problémy nejvíce týkají generik a běžně předepisovaných léčiv. V kontrastu stojí léky na vzácná onemocnění, které díky malým objemům dodávek unikají kritickému nedostatku – byť jen „téměř z definice“.
Diverzifikace dodavatelů, lepší kategorizace léků a posílení strategických zásob – to vše jsou podle Romanelliho nutné kroky k zajištění dostupnosti.
Evropa ztrácí vlastní talenty
Evropský farmaceutický výzkum má silné kořeny, ale chybí mu prostor k růstu. „V Evropě se provádí mnoho výzkumu v rané fázi… ale když je třeba přejít k pozdějším klinickým zkouškám, výzkumní pracovníci nebo začínající podniky se přesouvají jinam, často do USA,“ upozornil Romanelli.

Důsledkem je odliv talentů a oslabení inovačního potenciálu. Klíčová podle něj bude harmonizace předpisů a vytvoření stabilního motivačního rámce pro firmy, které chtějí zůstat a růst v Evropě.
Společné nákupy nejsou samospásné řešení
Dalším diskutovaným tématem v podcastu bylo společné zadávání veřejných zakázek na léky, které by mělo snižovat rozdíly v přístupu mezi členskými státy. Romanelli však varuje před přehnanými očekáváními: „Není to zázračné řešení, které by zlepšilo přístup ve všech evropských členských státech.“
Poukazuje na to, že základní překážky leží v národních rozpočtech a prioritách. Pokud se nevyřeší tyto hlubší příčiny, společné nákupy podle něj nepřinesou kýžený efekt.
Pravidla, která mohou dusit inovace
Došlo i na téma, které vzbuzuje stále větší kontroverze, a to jsou environmentální regulace, konkrétně směrnice o rozšířené odpovědnosti výrobců léčiv při čištění odpadních vod. „Je to problém i pro inovativní společnosti… A může to mít nepřímé dopady na dostupnost léčby pro pacienty,“ připustil Romanelli.

Europoslankyně Ostrihoňová v tomto ohledu nekompromisně dodala: „Společnosti budou napadat přísnější pravidla. Ale veřejné zdraví musí být na prvním místě… O čisté vodě a přístupu k lékům nelze vyjednávat. Farmaceutické společnosti již nemohou externalizovat náklady.“
Udržitelný průmysl potřebuje podporu
Klíčová podle hostů zůstává i otázka státní pomoci a efektivního rozdělování veřejných prostředků. „Bez toho by mohlo dojít k nedostatečnému využití veřejných zdrojů,“ upozornil Romanelli.
Veřejné investice je třeba podle diskutujících zacílit tam, kde mohou posílit konkurenceschopnost – například do projektů pro vzácná onemocnění, rozvoj malých a středních firem nebo výstavbu lokální výrobní infrastruktury.
Mohlo by vás zajímat

Evropa má potenciál – chybí jí však struktura
„Evropa má bohatou historii inovací; potřebujeme jen infrastrukturu a regulační rámec, který by je podporoval,“ poznamenal Romanelli s odkazem na pozitivní příklady z Německa či Dánska. Zmínil také význam regionálního sladění politik a využití lokálních silných stránek.
Jedním z pilířů budoucího úspěchu má být i vzdělávání. „Investice do vzdělávání a odborné přípravy nám zajistí dovednosti pro budoucí výzvy,“ je přesvědčen Romanelli.

Společná odpovědnost, společná vize
Závěr debaty jasně ukázal, že řešení nevede přes izolované kroky nebo přehnaná očekávání vůči Bruselu. Změna musí být systémová a společná. „Musíme spolupracovat napříč odvětvími a hranicemi, abychom vybudovali odolný a inovativní farmaceutický průmysl pro Evropu i mimo ni,“ uzavřel Romanelli.
Článek byl převzat ze zpravodajského portálu EU Perspectives, který stejně jako Zdravotnický deník, Ekonomický deník a Česká justice patří do vydavatelství Media Network. Text pro Zdravotnický deník upravil Filip Krumphanzl.