Navýšit tarify o 10 % – takový je požadavek odborů na platy v příštím roce. Otázkou ovšem je, nakolik je možné na takový nárůst najít ve zdravotnictví prostředky. Zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven se totiž tenčí a finance, kterými dnes disponují nemocnice, jsou potřeba na investice a centrovou léčbu.

Na čtvrteční tripartitě premiér Petr Fiala navrhl zvýšení objemu mzdových prostředků o 4 %,  což znamená navýšení tarifů o 3 %. To by se ale nedotklo zdravotnictví.

„Zdravotnictví je nutné řešit přes úhradovou vyhlášku. Ideální by bylo účelově vyčlenit prostředky, jako to bylo na rok 2023. V úhradové vyhlášce by tedy bylo přímo napsáno, že část finančních prostředků je určena na posílení platů a mezd pro zaměstnance zdravotnických zařízení. Od pana ministra Válka ale žádné číslo nemáme, vždycky říkal, že bude akceptovat to, co se dohodne na vládě,“ přiblížila ZD předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková.

Jak navýšení zaplatit?

Kde ale vzít na požadované navýšení peníze? Vedle vyšších odvodů daných růstem platů a mezd je tu automatická valorizace plateb za státní pojištěnce, která ovšem byla dle odborů nastavena špatně. „Úprava valorizačního vzorce proběhla formou poslaneckého pozměňovacího návrhu, takže to nebylo v připomínkovém řízení a nikdo se k tomu nemohl vyjádřit. Vzorec je nastaven tak, že žádný větší nárůst nepokrývá, navíc je postaven na vývoji reálné mzdy, která se v uplynulých letech kvůli inflaci nezvyšovala. Parametr je tedy podle nás špatně,“ poukazuje Žitníková. 

Podle ní jsou ovšem stále rezervy na účtech zdravotních pojišťoven, které v květnu dosahovaly 46 miliard korun. S novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění ovšem proběhnou ve fondovém hospodaření změny, které prostředky na jednotlivých fondech trochu přeskupí – což se odborům příliš nelíbí. Každopádně má ale fondové hospodaření pojišťoven svá pravidla, přičemž platí, že zůstatky na účtech (tedy zmíněných 46 miliard) se nerovnají prostředkům, které je možné rozpustit na péči, potažmo na platy (o fungování fondového hospodaření pojišťoven jsme si povídali s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkem Kabátkem zde).

40 miliard na účtech nemocnic

Odbory si zároveň stěžují, že ani letos, kdy došlo k navýšení o 1400 korun, potřebné prostředky k zaměstnavatelům nedoputovaly, podobně jako v roce 2024, kdy byl memorandem přislíbený nárůst platů vykryt ze zdravotního pojištění jen ze 40 %. V tomto roce tak bylo nutné jednání s kraji, které pak většinou formou provozních dotací navýšení umožnily.

„Vnitřní dluhy tak pomalu, ale jistě narůstají. Pan ministr argumentuje tím, že na účtech jednotlivých nemocnic jsou finanční prostředky. Tady je ale potřeba říci, že dnes nemocnice ve většině případů čerpají prostředky z Národního plánu obnovy například na dobudování akutních příjmů, kde ale není stoprocentní profinancování, část musí dát ze svých prostředků. Vyžadovalo by to tedy hlubší analýzu, aby se vědělo, kolik peněz je účelově vázaných na investice a kolik je k dispozici na jiné účely,“ upozorňuje Žitníková.

Mohlo by vás zajímat

Ze 40 miliard, které mají na účtech nemocnice, je navíc doplácena i centrová léčba. Ta totiž většinou roste rychleji, než se počítalo, a nemocnice tak prostředky ušetřené na svých účtech mnohdy posílají právě sem (více např. zde či zde).   

Odboroví předáci budou řešit další kroky

O nic veselejší podle Žitníkové není ani situace v sociálních službách. „Řešili jsme, jak by měla vypadat dotace pro poskytovatele na příští rok. Požádali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí o informaci ohledně objemu prostředků, o které bude MPSV žádat při vyjednávání o státním rozpočtu. Bylo nám řečeno, že nejprve je MPSV sdělí Ministerstvu financí, až poté to bude sděleno nám. Mají tam také nastavené priority s tím, že pokud se budou zvyšovat platové tarify, budou na to chtít vyčlenění prostředků prostřednictvím dotačního titulu, a to nejen pro organizace odměňující platem, ale i mzdou. Jak to dopadne a kolik dostanou, je ale otevřená záležitost,“ konstatuje Dagmar Žitníková.

Zároveň je na stole sloučení přílohy č. 1 k nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě s přílohou č. 2. Důvodem je, že se většina platových tarifů v příloze č. 1, kde jsou například THP pracovníci či dělnické profese, nachází pod nejnižší úrovní zaručeného platu.

„Je to ale všechno otevřené. Pan premiér nám v průběhu jednání oznámil, že vláda zahájila diskuzi o platech v roce 2026 a představuje si, že by mohla ve státním rozpočtu vyčlenit na zvýšení objemu mzdových financí pro zaměstnance spadající pod státní službu asi 4 %, což se rovná 3 % navýšení tarifů. Když se ale podíváte na nejnižší tarify, jsou to naprosto marginální částky,“ pozastavuje se Žitníková s tím, že další kroky, pokud se nepovede prosadit 10 % navýšení tarifů, bude nyní řešit předsednictvo odborů.

Další jednání 25. srpna

V návrhu zaměstnavatelů a územních samosprávných celků, který byl předložen na čtvrteční tripartitě, se také jako věc k diskuzi objevil návrh na rozšíření mzdového sektoru na samosprávné celky. To by se mohlo dotknout i některých sociálních pracovníků. „Nakonec od návrhu ustoupili, nicméně pokud by to někdo bral vážně, byl by vývoj mezd nižší než vývoj platů, takže by se zvyšovaly rozdíly mezi zaměstnanci veřejné a státní správy,“ podotýká Žitníková, která se na jednání proti takovému záměru ohradila.

Další setkání je naplánováno na 25. srpna, přičemž 21. srpna má být představena makroekonomická predikce ministerstva financí zahrnující údaje o tom, s jakým růstem průměrných mezd bude úřad počítat pro rok 2026.