Novelu trestního zákoníku, která legalizuje držení do 100 gramů marihuany pro vlastní potřebu, včera podepsal prezident. Bohužel ale její součástí není opatření, které dekriminalizuje klienty aplikačních místností během poskytování služby. Změna, jíž podporují odborníci, byla navržena formou pozměňovacího návrhu, poslanci ji však neschválili.

„Programy typu aplikačních místností jsou podle nejlepších dostupných důkazů účinné ve snižování míry rizikového užívání drog, snižují výskyt infekcí spojených s užíváním drog, snižují drobnou kriminalitu a zvyšují míru veřejného pořádku a bezpečí místních komunit,“ vysvětlila Zdravotnickému deníku ředitelka Odboru protidrogové politiky při Úřadu vlády Lucia Kiššová.

Snížení infekcí či fatálních předávkování

Vedle zavedených intervencí ke snižování rizik (harm reduction), jako je distribuce injekčních stříkaček, zajišťují aplikační místnosti bezpečné a hygienické prostředí pro aplikaci drog pod dozorem. Tím přispívají ke snížení infekcí nebo fatálních předávkování. Zároveň tak omezují užívání drog na veřejnosti, otevřených drogových scén, drobné kriminality či odhozeného injekčního náčiní – a pochopitelně pomáhají zprostředkovat kontakt s dalšími adiktologickými a zdravotními či sociálními službami.

V Česku v tuto chvíli máme dvě mobilní aplikační místnosti – první provozovaná od září 2023 v Brně neziskovou organizací Podané ruce, druhá se nově rozjíždí také v Praze. Aplikačním místnostem se přitom věnovalo v letošní publikaci Koncept programu aplikační místnosti v podmínkách ČR také Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. „V ČR jsou tyto programy součástí Doporučených postupů v adiktologii, které schválila Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP a také Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí,“ doplňuje Kiššová.

Aplikační místnosti i testování drog

Při projednávání novely trestního zákoníku přitom letos poslankyně Renáta Zajíčková, Zdenka Němečková Crkvenjaš, Michaela Šebelová a Martina Ochodnická předložily pozměňovací návrh, který měl za úkol dekriminalizovat uživatele aplikačních místností v okamžiku využívání služby.

„Novela trestního zákoníku přináší dílčí, ale potenciálně významné změny v oblasti nakládání s návykovými látkami, zejména konopím. Dekriminalizace však nemůže probíhat izolovaně – musí být doprovázena posílením prevence, efektivní koordinací politiky v oblasti závislostí a podporou harm reduction opatření. Tento pozměňovací návrh se zaměřuje na posílení prevence v oblasti závislostí a dekriminalizaci vybraných preventivních a harm reduction odborných služeb, u nichž dochází k držení malých množství drog klienty těchto služeb,“ stojí v odůvodnění pozměňovacího návrhu.

Mohlo by vás zajímat

V něm se upozorňuje na to, že některé intervence určené pro aktivní uživatele drog narážejí na riziko trestního stíhání kvůli možnému naplnění znaků trestného činu, zejména dle § 284 (přechovávání omamných a psychotropních látek pro vlastní potřebu) nebo při velmi restriktivním výkladu tohoto paragrafu v souvislosti se šířením toxikomanie. Problém se týká vedle aplikačních místností také testování drog, které umožňuje uživatelům zjistit obsah a potenciální nebezpečí užívaných látek, což napomáhá prevenci předávkování a omezuje negativní dopady toxických příměsí.

Většina poslanců se zdržela hlasování

Návrh přitom usiloval o dekriminalizaci držení malého množství drogy odpovídajícího jedné dávce, pokud je osoba klientem odborné harm reduction služby, kde je látka užívána pod odborným dohledem, případně pokud ji osoba poskytuje pro účely vědecko-výzkumné. Současně návrh vymezoval základní parametry těchto odborných služeb, které vycházely z meziresortní a mezioborové diskuse.

„To, co se předkládaným pozměňovacím návrhem řešilo, je otázka nakládání s omamnými a psychotropními látkami, neboli nelegálními drogami, klienty této služby. Ti v okamžiku držení drogy za účelem její aplikace páchají přestupek. Pozměňovacím návrhem mělo dojít k takové změně, která by klienty těchto služeb postavila do legální roviny ve smyslu, že držba drogy v momentě využívání služeb aplikační místnosti není postihována. A mělo dojít také k bližšímu vymezení těchto programů,“ shrnuje Lucia Kiššová.

Bohužel ale u poslanců nepadl hlas odborníků na úrodnou půdu – a to přesto, že má vláda přístup harm reduction ve svém programovém prohlášení. I když při hlasování o návrhu bylo na konci května pro na šest desítek poslanců a proti jen 5, většina přítomných se zdržela a návrh tak byl zamítnut.

Nové syntetické drogy přiostřují situaci

„Pokud jde o současnou právní situaci, věřím, že to nebude mít dopad na dosud fungující službu aplikační místnosti. Ta je odbornou mezioborovou adiktologickou službou podle § 27 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek a její základní provoz a statut odpovídá nízkoprahové službě sociální prevence typu kontaktního centra podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,“ podotýká Kiššová.

Ta přitom akcentuje rostoucí důležitost služeb zaměřených na snižování rizik. „V současné situaci, kdy roste nabídka nových syntetických drog včetně velmi potentních syntetických opioidů typu nitazeny, je nabídka programů snižujících rizika užívání drog klíčová. Patří k nim programy substituční léčby a další programy snižující rizika fatálního předávkování, jako jsou programy distribuce naloxonu nebo právě programy typu aplikačních místností. Tyto programy podporujeme v dotačním řízení na programy protidrogové politiky Úřadu vlády ČR a máme v záměru je prioritně podporovat i nadále,“ dodává.

Méně trestů za konopí

Pozitivní ale je, že novelizace trestního zákoníku, kterou včera podepsal prezident, legalizuje pěstování do 3 rostlin a přechovávání konopí pro vlastní potřebu, kdy byl zákonný limit stanoven na sto gramů sušiny. Pokud u sebe bude mít někdo dvojnásobné množství, půjde o přestupek.

V současnosti funguje přibližně 100 aplikačních místností v 16 zemích Evropy a dalších státech jako Kanada, Austrálie a USA. Programy testování drog jsou dostupné ve 14 evropských zemích a dalších 6 zemích mimo Evropu.