Tichý zabiják. Tak se přezdívá vysokému krevnímu tlaku – a právem. Většinou o sobě totiž nedává vědět, přitom mezitím pomalu a jistě poškozuje cévy, srdce, ledviny i mozek. Podle odhadů trpí hypertenzí až 40 % dospělých Čechů, mnoho z nich o tom ale nemá tušení. Jak poznat, že je vaše tělo pod tlakem? A co můžete udělat, než bude pozdě?
Vysoký krevní tlak – hypertenze – patří mezi nejčastější civilizační onemocnění. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) jím trpí přibližně každý čtvrtý pojištěnec, většinou lidé nad 55 let. Často o tom ale ani nevědí. Hypertenze totiž může dlouho probíhat bez příznaků. O to závažnější však bývají její důsledky.
Nebolí, ale zabíjí
„Dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak urychluje aterosklerózu (kornatění tepen), poškozuje srdeční sval, ledviny a případně i mozek. Nejčastějšími komplikacemi hypertenze jsou mozkové mrtvice, ischemická choroba srdeční (typicky akutní infarkt myokardu), srdeční slabost, selhání ledvin,“ popisuje kardiolog Pavel Poláček.
Česká společnost pro hypertenzi pak varuje před dalšími zdravotními problémy. Pokud krevní tlak nedosahuje cílových hodnot (obecně pod 140/90 mm Hg), hrozí kromě výše zmíněného také riziko zhoršení zraku (retinopatie), demence nebo erektilní dysfunkce. „Vysoký krevní tlak nebolí, ale zabíjí. Včasné zahájení léčby a dosažení cílových hodnot krevního tlaku vede ke snížení rizika vzniku závažných zdravotních komplikací,“ upozorňují odborníci.
Řadu rizikových faktorů lze ovlivnit
Jak už jsme zmínili, nebezpečí hypertenze spočívá v tom, že se obtíže nemusí vyskytovat, případně jsou nespecifické. Poukázat na problém ale mohou následující příznaky:
- několikadenní únava,
- závratě
- vnitřní neklid, nervozita
- bolesti hlavy, obzvláště ráno
- zvonění v uších
- poruchy spánku
- dušnost při námaze
- palpitace (bušení srdce)
Zatímco některé příčiny vysokého krevního tlaku nelze ovlivnit, zejména věk nebo dědičnost, řadu z nich může člověk eliminovat sám – pokud dodržuje zásady zdravého životního stylu. Riziko hypertenze totiž výrazně zvyšuje kouření, obezita, konzumace nezdravých jídel, nadměrný příjem alkoholu, nedostatek pohybu či chronický stres.
Když hypertenze trápí i děti
Vysoký krevní tlak rozhodně není záležitostí jen dospělých. „Hypertenze u dětí může probíhat zcela bez příznaků, kdy ji náhodně odhalí většinou preventivní prohlídka u pediatra. Až u těžších forem nemoci pozorujeme varovné symptomy, kdy si děti stěžují např. na bolesti hlavy, krvácení z nosu, únavu a podobně,“ upozorňuje náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár. Příčiny růstu této zdravotní komplikace mezi dětmi se příliš neliší od dospělé populace – na vině jsou nadváha nebo obezita, nízká fyzická aktivita a nevhodná strava s nadměrným množstvím soli, tuků a cukrů.
VZP varuje také před vysokým krevním tlakem u novorozenců a kojenců, u kterých se tento zdravotní problém na rozdíl od starších dětí téměř vždy projevuje a může mít závažný nebo život ohrožující průběh. Varovnými signály jsou neklid, potíže s krmením, nepřibývání na váze, dýchací potíže, křeče či známky selhávání srdce.
Klíčem je prevence a pravidelné měření – to má ale svá pravidla
V časném záchytu vysokého krevního tlaku hrají zásadní roli pravidelné preventivní prohlídky. „Krevní tlak je vhodné měřit při každé návštěvě praktického lékaře bez ohledu na její důvod. Frekvence měření závisí na věku a přidružených chorobách. I zdraví senioři by si měli nechat změřit krevní tlak alespoň dvakrát ročně. U dětí jsou kontroly krevního tlaku součástí preventivních prohlídek,“ podtrhuje Pavel Poláček.
Pravidelný tlak lze monitorovat také z pohodlí domova pomocí tonometru. Podle České společnosti pro hypertenzi je ale nutné použít validovaný přístroj (jejich přehled zde). Moderními formy měření tlaku v podobě mobilních aplikací nebo fitness náramků odborníci příliš nedoporučují: „V současné době tyto přístroje a aplikace nemají platné validační studie, údaje pomocí z nich získané mají pouze orientační charakter – tedy nelze je použít k diagnostice hypertenze, ani ke zhodnocení kontroly hypertenze a nemůže být podle nich upravována léčba.“
Pokud se diagnóza hypertenze potvrdí, k léčbě se používají účinné a bezpečné léky. Jejich výběr, stejně jako případná změna medikace, je vždy v rukou ošetřujícího lékaře. Zmíněné domácí měření a zaznamenávání hodnot tlaku může být při stanovování vhodné léčby pro lékaře pomocníkem.
