Pacienti s kardiomyopatií konečně dostávají péči na míru. Díky nové síti specializovaných center mají přístup k expertům, kteří jim rozumějí. Síť sice již funguje, naráží ale na překážky – zejména při jednáních se zdravotními pojišťovnami o úhradách.
Zatímco loni místopředseda České kardiologické společnosti a přednosta 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty v Praze (VFN a 1. LF UK) Aleš Linhart koncepci nových kardiomyopatických center teprve představil, na letošní konferenci už mohl popsat jejich první zkušenosti. „Síť funguje dobře i přes to, že ne všude byl začátek dostupnosti centrové terapie tak jednoduchý, jak jsme představovali,“ uvedl s tím, že pochválit je nutné i spolupráci mezi jednotlivými pracovišti.
Vznik center kvitují i pacienti, jak potvrdila místopředsedkyně České aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO) Kristýna Čillíková. „Centralizace pacientů s kardiomyopatií dává hluboký smysl. Pacienti, se kterými se v rámci naší organizace bavíme, jsou velmi rádi, že takováto pracoviště u nás jsou a že se tam o ně lékaři mohou starat,“ řekla.
Odbornost, zkušenost, důvěra. To centra přinášejí
Podle Jiřího Bonaventury z pražské Kardiologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol je potřeba takto specializovaných pracovišť jednoznačná. „Diagnóza hypertrofické kardiomyopatie není jednoduchá a má řadu nuancí vyžadujících specializovaná vyšetření. Není to pouze o dobré anamnéze a postřehu klinika, ale i o dostupnosti expertních zobrazovacích metod, dalších komplementárních vyšetřeních, včetně molekulárního genetického vyšetření a expertízy kardio-genetického týmu,“ popsal vedoucí lékař důvody, proč pacienty koncentrovat ve specializovaných centrech.
Zásadní je podle Bonaventury také budování vztahu s pacientem, které centra umožňují. Pacienti mě znají, mají na mě kontakt – ti nejtěžší pacienti mají kontakt osobní a mohou mi kdykoli zavolat. To je něco, co se nepropíše do žádných guidelines,“ podtrhl. Jeho slova podpořil vedoucí Centra pro choroby myokardu a perikardu a vedoucí Echokardiografické laboratoře II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK Tomáš Paleček. Centra pro kardiomyopatii podle něj nejsou jen reakcí na konkrétní lék nebo diagnózu, ale mají potenciál dál rozvíjet specializovanou péči.
Koncept posvěcený stanoviskem Evropské kardiologické společnosti
Na konferenci ovšem zazněl i opačný názor, a to z úst ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové Aleše Hermana. Ten je přesvědčený, že péče by měla zůstat součástí komplexních kardiovaskulárních center, která už léta fungují a mají odborný personál. „Myslím si, že do jejich portfolia patří léčení všeho, včetně kardiomyopatie. Nelíbí se mi filozofie, aby se medicína tříštila na detailní diagnózy, jsem zásadně proti zřizování dalších center,“ poznamenal.
Aleš Linhart však připomněl, že vznik center podpořila odborným stanoviskem Evropská kardiologická společnost. „Ta podpora je zcela racionální, protože se ukazuje, že kvalita péče v rámci běžných kardiovaskulárních center je významně nižší a komplexnost poskytované péče dramaticky horší,“ sdělil a dodal, že o pacienty s kardiomyopatií jsou samozřejmě schopná se postarat i běžná centra, pacienti ale budou indikováni mnohem méně – a to nejen ke specifické léčbě, ale například k implantaci defibrilátorů.
Úhrady? Nelze se zavděčit všem, tvrdí pojišťovny
Přestože síť deseti center vznikla a pokrývá území Česka rovnoměrně, problém nastává u úhrad za léčbu. Zatímco některé nemocnice už se zdravotními pojišťovnami smlouvy mají, jiné nikoli. Týká se to například Nemocnice Agel Třinec-Podlesí, jak potvrdil tamní předseda představenstva Radek Neuwirth. „To, co fakultní nemocnice dostanou automaticky, naše nemocnice zcela automaticky nemá,“ uvedl. Doplnil, že v současné době se naštěstí jedná o relativně malý zlomek pacientů, kteří úhradu nemají.
Vedoucí oddělení revizních činností a léčiv Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Ladislav Hadravský preferenci velkých nemocnic s mnoha centry vysvětlil zákonnou závazností zdravotních pojišťoven k zdravotně pojistným plánům a také úhradovou vyhláškou stanovující budgety jednotlivým centrům. V nich jsou vlivem stanovování úhrad ze strany Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) velké výkyvy. „U velkého centra je pro nás ekonomičtější to, že dokáže výkyvy úhrad lépe absorbovat. Proto pro nás třeba Třinec-Podlesí není oproti Fakultní nemocnici Ostrava tak atraktivní, i když jsme si vědomi erudice, kterou Třinec má. Nemůžeme se zavděčit všem,“ vysvětlil Hadravský. Radek Neuwirth však vyjádřil naději, že se s pojišťovnami nakonec domluví a péči pacientům poskytnou.
Některé pojišťovny své závazky plní
Problém úhrad se ale netýká pouze nefakultních nemocnic. Jak během diskuze potvrdil přednosta Interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařslé fakulty Masarykovy univerzity (FN Brno a LF MU) Petr Kala, ani tam úhrady dosud nemají. „Snažíme se posouvat dopředu, zlepšovat péči o pacienty, ale s partnerem se nedomluvíme,“ poznamenal. Věří prý, že k dohodě nakonec dojde – pacienty totiž jinam převádět nechce.
Nasmlouvané úhrady se všemi pojišťovnami nemají ani v jiných centrech – například ve zmíněném Hradci Králové. Aleš Herman to však nepovažuje za zlý úmysl, ale za formální proces. Aktuálně v Hradci mají 20 pacientů, částka za jejich léčbu by měla činit zhruba 6 milionů na rok. V celkovém rozpočtu nemocnice na centrovou léčbu, který činí 3 miliardy, by šlo podle Hermana o nepatrnou částku.
Stanovit úhradu se všemi pojišťovnami se dosud nepovedlo ani v pražském Motole. „V tuto chvíli mám čekací listinu pacientů, kteří čekají na to, abychom jim mohli dát evidence-based léčbu hypertrofické kardiomyopatie,“ sdělil motolský lékař Bonaventura s tím, že své závazky u nich plní zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a také Oborová zdravotní pojišťovna, ostatní zaostávají.
Důležitost pouta mezi lékařem a pacientem
Podle vedoucí oddělení koncepce Odboru smluvní politiky VZP Zuzany Elbertové je důležitá zejména regionální dostupnost léčby. „Co se týče Moravskoslezského kraje, za VZP máme Fakultní nemocnici Ostrava, v Jihomoravském kraji Fakultní nemocnici u svaté Anny,“ vysvětlila s tím, že centra, která úhradu pro daný lék nemají, tedy FN Brno nebo Třinec-Podlesí, mohou pacienty poslat do nejbližšího centra v rámci daného regionu.
Jinak se ale na věc dívá Petr Kala, podle kterého posílání pacientů jinam narušuje už zmíněný vztah s lékaři. „Z 13 komplexních kardiovaskulárních center jsme vyselektovali 10, pojišťovny z nich nyní chtějí selektovat dál. To podle mě pro české pacienty v regionech není správné, ani ekonomicky v tom nevidím žádný smysl,“ uvedl. I když je podle Zuzany Elbertové role expertů a odborné společnosti ve výběru center, která budou poskytovat péči, důležitá, řízení centrových rozpočtů je v současném ekonomickém rámci velmi náročným úkolem.
Diskuse o kardiomyopatických centrech byla náročná, ale účastníci kvitovali její otevřenost a korektnost. To vytváří prostor pro další komunikaci plátců a poskytovatelů v zájmu zajištění dostupnosti péče pro pacienty i efektivního vynakládání veřejných prostředků.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu konference Všeobecné zdravotní pojišťovně a společnostem Novartis, Amgen a Bristol Myers Squibb.
Mohlo by vás zajímat
Foto: Radek Čepelák
