Když hovoříme o ekonomice prevence zdravotních rizik, nemůžeme vynechat očkování. Tento prostředek, který zachraňuje miliony a miliony životů, však paradoxně upadá v nemilost pod palbou dezinformátorů. Své o tom ví Slovensko, o moc lépe, co do proočkovanosti, na tom ale není ani Česko. Změnit to by mohlo zapojení lékárníků, zaměstnavatelů a také lepší osvěta samotných zdravotníků.
Dezinformace a antivax hnutí mají v řadě zemí čím dál silnější slovo – stačí se podívat do Spojených států. Rejdištěm tohoto smutného trendu, jak se potvrdilo i na mezinárodní konferenci Ekonomika prevence zdravotních rizik, je také Slovensko, kde se dezinformace dostaly až na vládní úroveň, což se pochopitelně výrazně propisuje do povědomí tamní populace.
Heslo „Vakcína je svoboda“ narazilo
„Když jsem byl v hodinu a půl dlouhé diskuzi s naším ministrem zdravotnictví ve slovenské televizi, věnovali jsme polovinu času Peteru Kotlárovi (zmocněnec vlády Roberta Fica pro prověření procesu řízení a managementu zdrojů během pandemie covidu-19 – pozn. red.), Soně Pekové, mRNA vakcínám a podobným věcem, namísto abychom řešili problémy ve zdravotnictví. Odpoutává to tedy pozornost a energii. Slovenská akademie věd teď řeší, jestli jsou mRNA vakcíny v pořádku, přitom by svůj čas určitě mohla využít lépe. A projevuje se to v myšlení lidí, kteří jakoby akceptovali, že toto je nová norma. Ostatně i prezident Slovenské lékařské komory je člověk, který zpochybňuje očkování, a také šéfka asociace bránící práva pacientů už se k tomu staví tak, že na tom něco bude,“ popisuje poslanec zdravotního výboru Národní rady Slovenské republiky Tomáš Szalay.
Lékaři už tak podle něj ve své každodenní praxi narážejí na to, že jsou pacienti vůči preventivním opatřením asertivnější a začínají zpochybňovat nejen očkování proti covidu, ale i ostatní vakcíny. Je tak o hodně těžší pacienty přesvědčit, že očkování, zejména pokud již mají nějaké chronické onemocnění jako astma či CHOPN, jejich zdraví podpoří.
Kde se stala chyba? „Na Slovensku to pokazila komunikace. U kampaně na očkování proti covidu jsme zvolili špatný slogan, špatné marketingové heslo, které znělo: Vakcína je svoboda. Když se necháte očkovat, budete moci cestovat a navštěvovat podniky, a když se očkovat nenecháte, budete sedět doma. Jenže se ukázalo, že to není pravda. I když jste byli očkovaní, mohli jste onemocnět nebo být infekční. Vakcína ale snížila riziko, že zemřete. Špatně vybrané slovo nám ale dodnes otloukají o hlavu všichni antivaxeři s tím, že jsme je obelhali,“ vysvětluje Tomáš Szalay.
Hledání pravdy vs. konzistentní názor antivaxerů
Na Slovensku také bylo i přes celebrity lidem vzkazováno, jaké všechny výhody budou díky očkování mít. Bohužel už ale nebyl kladen důraz na důležitost očkování u zranitelných osob – chronicky nemocných či seniorů.
„Když začaly být antivaxerské hlasy příliš hlasité, umlčeli jsme je tím, že jsme přidali na hlasitosti nesprávně zvolené komunikace. Náš na vědě a důkazech založený medicínský svět přitom správný přístup hledal, zatímco antivaxerský svět komunikoval konzistentně, jednotně, a nakonec získal důvěru u některých lidí,“ myslí si Tomáš Szalay.
Očkujme v lékárnách, navrhuje Vojtěch
V Česku naštěstí není důvěra v antivax hnutí tak silná. Jak nedávno zaznělo na sympoziu Zdravotnického deníku, sociální sítě jsou zdrojem relevantních informací jen pro 3 procenta lidí a v bezpečnost očkovacích látek rozhodně nevěří také 3 procenta. Problém s proočkovaností ovšem máme i u nás, překážky jsou ale spíše v motivaci a dostupnosti, a to jak finanční (řada vakcín není hrazených), tak místní (jet po práci k praktikovi nechat se očkovat je pro mnoho lidí problém). Proto je důležité umožnit očkování na co nejvíce místech.
„Měli bychom se podívat na kompetence lékárníků v oblasti očkování. Podporuji ho, protože vidím, že to v řadě zemí funguje a proočkovanost proti chřipce je tam mnohem vyšší než v našem současném systému. My v ní výrazně zaostáváme za většinou Evropy a je třeba udělat mnohem více,“ apeluje bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, podle kterého je v tomto ohledu potřeba více zapojit i zaměstnavatele, kteří mohou očkování svých zaměstnanců podpořit. „K tomu bychom zaměstnavatelům mohli dát nějakou incentivu, například slevu na odvodech,“ dodává.
Kámen úrazu: Pochybující zdravotníci
Na druhou stranu je smutným faktem, a to jak u nás, tak na Slovensku, že například u chřipky je proočkovanost tristní i u samotných zdravotnických pracovníků – kteří by přitom měli jít ostatním příkladem.
„Měli by být očkovaní, aby nenakazili své pacienty. V některých zemích jsou příslušná očkování dokonce podmínkou toho, abyste někde pracovali. Rezistence zdravotníků vůči něčemu takovému je ale obrovská. Ti, co jsou aktivní, zaočkují v nejlepším případě 7 či 8 % zaměstnanců nemocnice. Těžko tak můžete zapálit celý národ pro očkování proti chřipce, když to nedělají ani samotní zdravotníci,“ pozastavuje se Tomáš Szalay.
S tím souhlasí i Adam Vojtěch. „Rezistence mezi zdravotníky tu nepochybně je, a nejhorší je, že někteří dokonce své pacienty od očkování odrazovali – byť si nemyslím, že je to paušální jev. Musíme na tom tedy systematicky pracovat s nemocnicemi a dalšími partnery,“ dodává Vojtěch.
Mohlo by vás zajímat
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu sympozia Všeobecné zdravotní pojišťovně, EUC, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a společnostem AKESO, Sprinx Systems, Eli Lilly a Tiscali Media.
Foto: Radek Čepelák
