Pokud bude pokračovat dosavadní trend týkající se antimikrobiální rezistence, zaplatíme v roce 2050 celosvětově za léčbu rezistentních infekcí o téměř 160 miliard dolarů více než dnes – a nákazy budou stát i miliony životů. Bohužel ale vzhledem k přístupu Spojených států i dalších zemí, které seškrtaly peníze určené na boj se superbakteriemi, může být nakonec situace ještě o dost horší.

„Antimikrobiální rezistence (AMR) si každoročně vyžádá životy 1,27 milionu lidí a dalších 4,95 milionu úmrtí je spojeno s bakteriální AMR. Nečinnost slibuje pouze zvýšení těchto čísel. O čem se však méně často diskutuje, ale je stejně důležité, je hluboký dopad, který bude mít rostoucí úroveň AMR na naši globální ekonomiku,“ stojí v úvodu nové zprávy Centra pro globální rozvoj.

325 miliard dolarů

Její poselství je jednoznačné: investovat do boje s antimikrobiální rezistencí se vyplatí. Zlepšení inovací a přístupu ke kvalitní léčbě by totiž stálo přibližně 63 miliard dolarů ročně, znamenalo by ovšem globální návratnost 28:1.

„Antimikrobiální rezistence zvyšuje náklady na zdravotní péči o 66 miliard dolarů. V našem scénáři ,fungování jako doposud‘, kde míra rezistence sleduje historické trendy, se tato částka zvýší na 159 miliard dolarů. Pokud by se míra rezistence zvyšovala tempem dolních 15 % zemí, náklady na zdravotní péči související s antimikrobiální rezistencí by vzrostly na 325 miliard dolarů a globální ekonomika by byla v roce 2050 o 1,7 bilionu dolarů nižší ve srovnání se scénářem ,fungování jako doposud‘,“ shrnují autoři v hlavních zjištěních studie.

Zabráníme až 110 milionům úmrtí?

Pokud by ale byla všem pacientům, kteří to potřebují, poskytována kvalitní léčba a nová antibiotika, znamenalo by to, že by do roku 2050 mohly být náklady na zdravotní péči o 97 miliard dolarů nižší a celosvětová ekonomika by naopak mohla být o 960 miliard dolarů vyšší. Generované zdravotní přínosy by mohly dosáhnout hodnoty 680 miliard dolarů.

Zpráva porovnává 5 scénářů s „fungováním jako doposud“:

  • Scénář 1: Zajištění lepší léčby bakteriálních infekcí například v podobě větší dostupnosti antibiotik – zvýšil by globální HDP o 269 miliard dolarů
  • Scénář 2: Důraz na inovace a zavádění gramnegativních antibiotik (gramnegativní bakterie způsobují přibližně dvě třetiny světové bakteriální zátěže a jejich léčba bývá obtížnější než u grampozitivních patogenů) – k celosvětovému HDP by přidal 740 miliard dolarů
  • Scénář 3: Dostupnější léčba a podpora inovací (kombinace scénářů 1 a 2) – nárůst globálního HDP o 960 miliard dolarů
  • Scénář 4: Komplexní přístup – dostupnost léčby, podpora inovací zaměřených proti gramnegativním bakteriím a zlepšený přístup k vakcínám, hygieně a čisté vodě – k celosvětovému hospodářskému výkonu by přidal téměř 960 miliard dolarů
  • Scénář 5: předpokládá nárůst rezistence tempem dolních 15 % zemí – celosvětový výkon by mohl být o 1,7 bilionu dolarů nižší

„Odhady zdravotní zátěže naznačují, že pokud rezistence bude sledovat trendy od roku 1990, povede AMR k 38,5 milionu úmrtí v letech 2025 až 2050. Scénář 1 by v tomto období zabránil 90 milionům úmrtí (velká většina z nich by nebyla způsobena rezistentními infekcemi), scénář 2 by zabránil 10 milionům úmrtí, scénář 3 by zabránil 100 milionům úmrtí a scénář 4 by zabránil 110 milionům úmrtí. Ve scénáři zrychleného nárůstu rezistence (scénář 5) by v důsledku AMR zemřelo dalších 6,7 milionu lidí,“ uvádí zpráva.

Zelená nejpesimističtějšímu scénáři

Nedávný vývoj bohužel naznačuje, že by trend do budoucna mohl následovat nejhorší scénář. Trumpova administrativa potvrdila škrty na zahraniční pomoc 9 miliard dolarů. Britská vláda ve čtvrtek oznámila, že ruší financování Flemingova fondu, který bojuje proti antimikrobiální rezistenci v zemích s nízkými a středními příjmy. Také řada evropských zemí snížila výdaje na zahraniční pomoc.

„Když jsme prováděli náš výzkum ekonomických dopadů antimikrobiální rezistence, předpokládalo se, že míra rezistence bude i nadále sledovat historické trendy. Náhlé škrty v oficiální rozvojové pomoci ze strany USA, které snížily své výdaje na pomoc zhruba o 80 %; Spojeného království, které oznámilo snížení pomoci z 0,5 % na 0,3 % hrubého národního produktu; a podstatné škrty ze strany Francie, Německa a dalších zemí by však mohly míru rezistence zvýšit v souladu s nejpesimističtějším scénářem v našem výzkumu,“ říká podle The Guardian Anthony McDonnell, hlavní autor studie.

Mohlo by vás zajímat

Investice do léčby bakteriálních infekcí nyní zachrání životy a přinese dlouhodobé ekonomické výnosy v řádu miliard. Foto: Flickr/Nathan Meijer/volně k užití

„Pokud nebudou programy zaměřené na antimikrobiální rezistenci chráněny před škrty v pomoci, míra rezistence na celém světě pravděpodobně poroste tempem odpovídajícím nejhůře postiženým zemím. To by vedlo k tomu, že po celém světě zemřou miliony lidí, a to i v zemích G7. Investice do léčby bakteriálních infekcí nyní zachrání životy a přinese dlouhodobé ekonomické výnosy v řádu miliard,“ dodává McDonnell.

Pokud by přitom kvůli antimikrobiální rezistenci nikdo nezemřel, měla by být světová populace do roku 2050 o 22,2 milionu lidí větší, než by byla ve světě, kde rezistentní infekce sledují historické trendy. Tento nárůst by znamenal 8 milionů lidí v rámci pracovní síly.