2/5 pacientů v Německu, kteří se obrací na urgentní příjem, na něj zavítají bez předchozí konzultace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury Forsa pro německou zdravotní pojišťovnu AOK.

Až dvě pětiny pacientů, kteří v posledních pěti letech navštívili takzvaný urgent, se na něj možná obrátily zbytečně, naznačila pro odborný deník Deutsches Ärzteblatt Carola Reimannová, ředitelka zdravotní pojišťovny AOK.

„Výsledky ukazují, že mnoho pacientů si není jistých, kdy je návštěva urgentního příjmu tou nejlepší volbou,“ řekla.

Mohlo by vás zajímat

Podle aktuálního průzkumu agentury Forsa, kterou má odborný deník Deutsches Ärzteblatt k dispozici, 41 procent respondentů, kteří v posledních pěti letech navštívili urgentní příjem, uvedlo, že důvodem byl jejich pocit akutních zdravotních problémů. A že se jim zdálo riskantní čekat na to, než se dostanou ke svému lékaři nebo ke specialistovi.

Bezmála čtvrtina dotázaných (konkrétně 24 procent) pak uvedla, že na „urgent“ zamířila poté, co jim to doporučil jejich praktický lékař. Jedenáct procent dotázaných se na urgentní příjem dostalo prostřednictvím telefonické linky 116117, což je číslo na telefonickou pohotovostní službu, která pacientům poskytne úvodní orientační vyšetření a poté doporučí, jak se má pacient zachovat.

Známka nejistoty pacientů

15 procent dotázaných uvedlo, že důvodem pro využití urgentního příjmu byl náhlý zdravotní problém, který je ohrožoval na životě. Typicky příznaky infarktu myokardu nebo mozkové příhody.

Další desetina respondentů přiznala, že na „urgent“ se obrátila poté, co se jim nepodařilo sjednat termín návštěvy u specialisty dříve, než se jejich zdravotní problém akutně zhoršil. To u této skupiny pacientů vyvolalo pocit, že se musí obrátit právě na urgentní příjem, neboť se cítili ohrožení na svém zdraví, či dokonce životě.

„Uvedené údaje odrážejí nejistotu lidí v tom, jaká je pro ně nejlepší možnost léčby v případě, že mají podezření na nějakou naléhavou zdravotní situaci,“ komentovala výsledky Carola Reimannová, ředitelka zdravotní pojišťovny AOK, která si nechala průzkum u agentury Forsa vypracovat.

Na urgent se výrazně častěji obracejí mladí

Právě v případě zmíněných dvou pětin respondentů, pro něž byl urgentní příjem první volbou bez jakékoli předchozí konzultace nebo doporučení, vidí Reimannová ten největší problém. Neviní je však ze zneužívání urgentu, ale zde je podle ní nejmarkantnější zmiňovaná nejistota.

„V mnoha z těchto případů by bylo pravděpodobně efektivnější, kdyby návštěvě urgentního příjmu předcházelo kompetentní posouzení ze strany lékaře, například prostřednictvím telefonní linky 116117,“ vysvětlila Carola Reimannová.

Z průzkumu agentury Forsa dále vyplynulo, že výrazně větší sklon k zavítání na urgentní příjem mají mladí lidé. Zatímco téměř polovina (48 procent) respondentů ve věku 18 až 29 let uvedla, že v posledních pěti letech navštívila urgent kvůli náhlému zdravotnímu problému, u osob starších 60 let činil tento podíl jen 35 procent (tedy zhruba třetina).

„I vzhledem k těmto čerstvým údajům vítáme, že se nová vládní černo-červená koalice (CDU a SPD, pozn. red.) rozhodla urychleně řešit probíhající reformu pohotovostní péče a záchranné služby,“ dodala šéfka zdravotní pojišťovny AOK.

Roste povědomí o telefonní konzultaci akutního stavu

Podle ní je načase „konečně překonat matoucí rozdíl mezi ambulantní a lůžkovou péčí v urgentním sektoru. Je zásadní, aby si pacienti mohli co nejrychleji vyjasnit své obavy, a byli tak nasměrováni ke vhodné léčebné cestě“.

Průzkum ale také přinesl pozitivní zjištění. Ukázalo se, že 78 procent dotázaných zná centrální celostátní telefonní číslo 116117 a ví, k čemu je užitečné. V porovnání s předchozími průzkumy také vzrostlo procento pacientů, kteří toto číslo využívají. 41 procent pacientů, kteří toto číslo znají, jej také využili, aby se poradili ohledně svých akutních zdravotních potíží.

„Z našeho pohledu je zapotřebí tuto užitečnou službu poskytovanou Asociací lékařů zákonného zdravotního pojištění dále posilovat a zviditelňovat. Toto telefonní číslo by se mohlo stát jakými centrálním rozhraním pro lepší zvládání naléhavých stavů, ale také by mohlo sehrávat větší roli v plánovaném novém systému primární péče,“ uzavřela Carola Reimannová.