Skoro 150 milionů – na tolik vyčíslilo ministerstvo zdravotnictví částku, kterou mají přispívat zdravotní pojišťovny na udržování systému CZ-DRG. Nová vyhláška, která úhradu z fondu veřejně prospěšných činností stanovuje, se ale nelíbí zaměstnavatelským svazům, tedy samotným pojišťovnám. Podle nich jde o vyvádění prostředků ze systému veřejného zdravotního pojištění, nad jejichž vynaložením nemají kontrolu.
Schválená novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zavádí od příštího roku do fondového hospodaření pojišťoven novinku – fond veřejně prospěšných činností, z něhož mohou zdravotní pojišťovny financovat služby související se zvyšováním kvality a dostupnosti péče či stipendia pro lékaře v předatestačním vzdělávání. Povinně by z něj ale měly také přispívat na činnosti vykonávané prospěch systému veřejného zdravotního pojištění, konkrétně udržování a kultivaci systému CZ-DRG (pacientský klasifikační systém, podle něhož je hrazena nemocniční péče). Právě k tomuto bodu ministerstvo zdravotnictví připravilo vyhlášku, v níž platbu definuje.
„Uvedená vyhláška má neutrální dopad na státní rozpočet a představuje výdaj systému veřejného zdravotního pojištění z fondu obecně prospěšných činností ve výši 30,8 milionu Kč v případě příspěvku Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a cca 115,8 milionu Kč v případě příspěvku poskytovatelům zařazeným v referenční síti CZ-DRG, pokud by referenční síť zůstala ve stejné podobě, jako v roce 2023 (v roce 2023 v referenční síti bylo 42 poskytovatelů, kteří vykázali celkem 737 978 validních hospitalizačních případů), v případě jejích změn se částka odpovídajícím způsobem změní (lze odhadovat, že by v roce 2026 mělo v referenční síti být celkem 44 poskytovatelů, částka určená poskytovatelům by se pak navýšila na 117,8 mil. Kč),“ uvádí důvodová zpráva k nové vyhlášce.
Na Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) by z příspěvku mělo být hrazeno 36 úvazků, nemocnicím pak mají být kompenzovány náklady, které jsou spojené se zpracováním dat a jejich reportováním ÚZIS. Zařízení v referenční síti tak dostanou každé milion korun plus 100 Kč za každý validní hospitalizační případ z referenčních dat, který byl využit ke kalkulaci relativních vah (číselný index, který vyjadřuje průměrnou nákladovou náročnost péče o pacienty zařazené do určité DRG skupiny).
Vyvádění prostředků určených na péči?
Proti vyhlášce, která prošla meziresortním připomínkovým řízením a měla by platit od ledna, ale mají zásadní výhrady Svaz průmyslu a dopravy, Unie zaměstnavatelských svazů a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů – tedy subjekty zastupující zdravotní pojišťovny.
„Nezbývá než setrvat na opakovaně podávané připomínce, že tímto nesystémovým krokem dochází k neúčelnému vyvedení finančních prostředků ze systému veřejného zdravotního pojištění, které jsou primárně určeny na úhradu za poskytnuté zdravotní služby pojištěnců, a k jejich směřování na sanování výdajů státního rozpočtu,“ uvádějí svazy.
Mohlo by vás zajímat
Podle nich také schází transparentní metodika výpočtu – návrh neobsahuje žádné podklady, které by odůvodňovaly požadovaný počet zaměstnanců ÚZIS, a příspěvek určený pro ÚZIS je dle jejich názoru nadhodnocený. Zároveň není zdravotním pojišťovnám poskytnuta žádná možnost dohledu nad efektivitou vynaložených finančních prostředků.
„Novela zákona dále počítá s tím, že počty referenčních poskytovatelů se budou rozšiřovat na další typy poskytovatelů; to samo o sobě není nutně špatně. Je třeba si však uvědomit, že prostředky, se kterými dnes počítá navrhovaná Příloha č. 2 této vyhlášky, bude nutné pro další období spolu se vzrůstajícím počtem referenčních poskytovatelů taktéž navyšovat. Pro rok 2026 je tato částka určena pro 44 poskytovatelů a v celkové sumě 117,8 mld. Kč. Je tedy otázkou, kolik prostředků bude do budoucna takto ze systému veřejného zdravotního pojištění odčerpáno,“ stojí dále v připomínkách.
Svazy navíc poukazují na to, že zdravotní pojišťovny nemají žádný vliv na výběr referenčních nemocnic ani možnost se vyjadřovat k nákladům, které poskytovatelé reportují.
Zapletal: Za marketing pojišťovny platí bez řečí
Argumenty pojišťoven, proč by neměly přispívat na kultivaci DRG, ovšem ministerstvo opakovaně vyvrací.
„Správa systému DRG byla doteď financovaná z unijních prostředků, ale tento způsob byl ukončen. Pokud se shodneme, že systém DRG slouží veřejnému zdravotnímu pojištění a jeho udržování a rozvoj má smysl pro lepší efektivitu více než paušály nebo výkonová platba, pak je asi potřeba jeho financování zajistit dál. K tomu slouží právě nový výdajový titul, jehož majoritní část je určena poskytovatelům zdravotních služeb zařazených do referenčních sítí, kteří nesou zvýšené náklady,“ napsal na síti LinkedIn pod příspěvek kritizující chystanou vyhlášku vrchní ředitel sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění Jan Zapletal.
Ten také připomíná, že celý systém veřejného zdravotního pojištění je veřejným rozpočtem, takže nejde o žádné znárodňování soukromých prostředků státem.
„Ten pouze říká, že za činnosti zvyšující efektivitu, které pro zdravotní pojišťovny vykonává (systém DRG), je fajn dostat zaplaceno. Dělá to přitom podobnou formou, jakou určuje, kolik procent pojistného může pojišťovna vynaložit na provoz a související aktivity (třeba marketing, který fakt není zdravotní péčí), takže argument s narušením jakéhosi principu výdajů na péči je zcela nevalidní. Jedině, že by se pojišťovny stejně vztekaly, že musí vyhazovat peníze za nábor pojištěnců a reklamy v televizi,“ pozastavuje se Zapletal. „Závěrem lze říct asi jen tolik, že pojišťovnám by asi mělo jít o efektivní využívání prostředků veřejného zdravotního pojištění, tady ale činí přesný opak, když na činnosti, které ÚZIS dlouhodobě dělá za ně, odmítají byť i minimálně přispívat,“ dodává.
