Chronická bolest trápí miliony Evropanů a stojí miliardy eur ročně. Nový poziční dokument Evropské platformy pro prevenci bolesti (SIP) volá po systematické prevenci, která může snížit utrpení pacientů i ekonomické ztráty.

Chronická bolest patří k největším zdravotním výzvám současnosti a její prevence by měla stát v centru pozornosti evropských zdravotních politik. Platforma pro prevenci bolesti, vedená Evropskou federací pro léčbu bolesti (EFIC) a Pain Alliance Europe (PAE), proto apeluje na vlády, aby přijaly systémová opatření, která mohou předejít dlouhodobému utrpení pacientů.

Zdravotní, sociální i ekonomická hrozba

Chronická bolest – definovaná jako bolest trvající déle než tři měsíce – je v Evropě nejčastějším zdravotním problémem a zároveň jednou z hlavních příčin invalidity na celém světě. Podle dokumentu se jedná nejen o „bolesti pohybového aparátu, neuropatickou bolest či migrénu, ale také o bolest související s rakovinou nebo o pooperační komplikace“. Dopady přesahují tělesné symptomy – pacienti se potýkají s nižší kvalitou života, sociální izolací i vyšším rizikem duševních onemocnění.

Ekonomická bilance je rovněž alarmující. Výpočty ukazují, že roční náklady mohou dosáhnout až 12 miliard eur, což odpovídá čtyřem procentům evropského HDP. Náklady přitom nevznikají jen ve zdravotnictví, ale i v důsledku ztráty produktivity a dlouhodobé pracovní neschopnosti. Dokument varuje, že se stárnutím populace tato zátěž dále poroste a bez změny přístupu může ohrozit udržitelnost sociálních a zdravotnických systémů.

Nezbytná prevence

Současná léčba často přináší jen dočasnou úlevu a nedokáže zabránit tomu, aby se bolest stala chronickou či invalidizující. „Prevence je proto nejen žádoucí, ale i nezbytná,“ zdůrazňuje poziční dokument. Proaktivní opatření podle něj dokážou snížit výskyt i závažnost bolestivých stavů – a tím chránit dlouhodobou udržitelnost zdravotnictví.

Důležitým aspektem prevence je také rovnost v přístupu ke zdravotní péči. Chronická bolest totiž neúměrně postihuje sociálně a ekonomicky znevýhodněné skupiny, ženy nebo lidi se zdravotním postižením. Tyto nerovnosti mohou vést k mezigeneračním cyklům znevýhodnění, což posiluje potřebu cílených investic do preventivních programů.

Nutnost komplexního přístupu

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje prevenci jako „přístupy a činnosti zaměřené na snížení pravděpodobnosti, že onemocnění nebo porucha postihne jednotlivce, na zastavení nebo zpomalení progrese poruchy nebo na snížení invalidity“. V oblasti chronické bolesti se jedná o opatření, která mají zabránit přechodu akutních potíží do dlouhodobého stavu.

Zásadní jsou dva typy prevence. Primární má za cíl zamezit vzniku chronické bolesti již od počátku – tedy snížit rizikové faktory a podporovat zdravý životní styl. Sekundární prevence se soustředí na včasné odhalení problémů a jejich řešení, aby se zabránilo opakování nebo eskalaci. Efektivní přístup musí být komplexní a zohledňovat biologické, psychologické i sociální faktory.

Mohlo by vás zajímat

Rizikové faktory nejsou pouze medicínské

Bolest totiž není jen medicínským problémem, ale výsledkem složité interakce řady aspektů. Biologicky mezi rizika patří nízká fyzická aktivita, poruchy spánku nebo virové infekce, například pásový opar. Psychologické faktory zahrnují depresi, úzkost, strach z bolesti či nízkou důvěru v možnost uzdravení.

Nezanedbatelná je také sociální dimenze rizika. Dlouhodobá pracovní neschopnost, nebezpečné pracovní prostředí nebo nedostatečný přístup k péči jsou významné faktory, které mohou přispět k chronifikaci bolesti. Včasný přístup k biopsychosociálně orientované rehabilitaci je proto podle expertů klíčovým krokem k prevenci invalidity.

Opatření: edukace, nové standardy či financování výzkumu

Platforma SIP doporučuje konkrétní klíčová opatření:

  • Provádět kampaně v oblasti veřejného zdraví s cílem zlepšit informovanost zdravotnických pracovníků, pacientů a široké veřejnosti o bolesti
  • Podporovat strukturovaná cvičení a vzdělávací programy v klinickém prostředí a na pracovištích s cílem snížit riziko vzniku chronické bolesti a jejího opakování
  • Vypracovat a zavést evidence-based standardy pro účinnou léčbu akutní a chronické bolesti s cílem zlepšit přístup k včasným a účinným intervencím
  • Zajistit včasný přístup k biopsychosociální rehabilitaci pro osoby s akutní bolestí, které vykazují vysoké rizikové faktory
  • Podporovat inkluzivní politiky a intervence na pracovišti, které umožňují udržení zaměstnání a návrat do práce osobám s chronickou bolestí nebo ohroženým chronickou bolestí
  • Podporovat mezisektorovou spolupráci mezi systémy zdravotní péče, duševního zdraví, vzdělávání, zaměstnanosti a sociální ochrany s cílem maximalizovat rovnost a společné přínosy preventivních strategií
  • Posílit systémy primární péče v celé Evropě s cílem zajistit včasnou diagnostiku, koordinované intervence a dostupnou následnou péči
  • Financovat výzkum v oblasti prevence, včetně identifikace mechanismů způsobujících chronickou bolest, hodnocení preventivních intervencí či datových systémů, které budou sloužit jako vodítko pro evidence-based opatření

Očkování jako specifická možnost

Většině chronických bolestí nelze předcházet očkováním, přesto existuje výjimka. „Očkování může být možností v případě chronických bolestivých stavů způsobených infekčními chorobami, jako je postherpetická neuralgie (PHN) způsobená infekcí herpes zoster (pásový opar – pozn. red.),“ konstatuje dokument. PHN je v současnosti jediným typem bolesti, kterému lze předejít vakcinací (více jsme psali zde).

Hlavní důraz ale experti kladou na posílení primární péče a koordinovaných služeb. Jen díky dostupné diagnostice, včasným intervencím a následné péči lze zajistit, že preventivní opatření skutečně zasáhnou ty nejvíce ohrožené. Bez jasných postupů hrozí, že prevence selže a nerovnosti se dále prohloubí.