Roky se cítili selhávající a nepochopení. Teď ale nacházejí odbornou péči i podporu ve skupině lidí se stejnou zkušeností. Psychiatr Ján Praško v rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje, jak funguje nový pobytový program pro dospělé s ADHD v Centru duševní rehabilitace v Berouně.
Ač se o ní mluví hlavně v souvislosti s dětmi, porucha pozornosti s hyperaktivitou, tedy ADHD, trápí i zhruba 4 % dospělé populace. Může výrazně narušit jejich osobní i pracovní život a vést i k rizikovému chování – zvlášť pokud je nerozpoznaná a neléčená, vysvětlil v první části rozhovoru pro Zdravotnický deník profesor Ján Praško, garant terapeutických programů Centra duševní rehabilitace v Berouně a předseda České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP.
Pomoc ale existuje. Nově ji nabízí i Centrum duševní rehabilitace v Berouně, které otevřelo v Česku dosud unikátní pobytové programy, které dospělým s ADHD pomáhají jejich poruchu zvládat, pochopit a naučit se s ní žít.
Proč jste se v Centru duševní rehabilitace v Berouně vytvořili specializovaný program právě pro dospělé s ADHD?
V posledních letech k nám čím dál častěji přicházejí dospělí, u kterých se porucha pozornosti s hyperaktivitou diagnostikuje poprvé až v dospělosti. Často za sebou mají roky trápení. Jsou vyčerpaní, zklamaní sami ze sebe, neustále si něco vyčítají a mají pocit, že „nezvládají to, co ostatní dávno umí“. A přitom to celé má jméno – ADHD.
Nabízíme komplexní, ale zároveň velice lidskou a praktickou pomoc.
Jenže když už diagnózu získají, zjistí, že péče o dospělé s ADHD je stále ještě dost roztříštěná. Individuální terapie je sice důležitá, ale často nestačí. Mnozí říkají, že jim chybí možnost sdílet zkušenosti s někým, kdo „to má taky“. A právě proto vznikl náš specializovaný program.
Chtěli jsme vytvořit bezpečný prostor, kde člověk dostane nejen kvalitní diagnostiku, ale také se dozví, co přesně ADHD znamená, jak ovlivňuje život a hlavně co s tím jde dělat.
Náš dvanáctidenní pobytový program propojuje odborné vyšetření pozornosti, spánku i pohybu s každodenní psychoedukací, praktickým nácvikem dovedností, relaxačními technikami a pohybem. Zásadní je i skupinová práce, protože právě ta často přináší úlevu: „Nejsem v tom sám, nejsem divný, dává to smysl.“ Nabízíme komplexní, ale zároveň velice lidskou a praktickou pomoc.
Mohlo by vás zajímat
Diagnóza na prvním místě
Co je hlavním cílem programu?
Hlavním cílem není jen „dát nálepku“. Nejde nám o to říct: „Máte, nebo nemáte ADHD.“ Chceme jít mnohem hlouběji. Pomáháme lidem pochopit, co se s nimi děje, proč některé věci fungují a jiné vůbec ne. A taky co s tím jde dělat.
Začínáme pečlivou diagnostikou. Snažíme se zjistit, zda opravdu jde o ADHD, nebo spíše o jiný typ obtíží. Mnoho lidí k nám totiž přichází s nadějí, že konečně dostanou odpověď. A my víme, že správná diagnóza je „až na prvním místě“. Používáme dotazníky, rozhovory, neurovyšetření, testujeme spánek, pohyb i psychické fungování. Vše je nastaveno tak, abychom porozuměli člověku jako celku. Nejde o jedno vyšetření. Je to celý proces, který ukáže, co všechno hraje roli – od únavy, přes úzkosti až po to, jak člověk zvládá zátěž.
Zároveň ale nechceme jen zkoumat. Chceme i podpořit. Vysvětlit, uklidnit, nabídnout srozumitelná slova pro složité prožitky. Hodně se věnujeme tomu, aby člověk odjížděl s větší jistotou, s novým pohledem na sebe. Aby pochopil, že některé věci nejsou jeho vina, ale zároveň má šanci je změnit.
Velká část programu se proto zaměřuje i na psychoedukaci, nácvik dovedností, zklidnění těla a hlavně na znovunalezení důvěry v sebe. Když zjistíte, že v tom nejste sami, že vaše problémy mají vysvětlení a že existují cesty, jak se můžete cítit lépe, jde často o první krok ke skutečné změně.
Co považujete za nejsilnější momenty programu?
Jedním z nejsilnějších momentů bývá pro mnoho účastníků už samotné zjištění, že nejsou sami. Mnozí z nich se roky potýkali s pocity selhání, nepochopení a studu. A najednou sedí ve skupině lidí, kteří mají velmi podobné zkušenosti a kteří jim rozumí bez vysvětlování. Pocit přijetí a sounáležitosti bývá pro některé úplně nový a často velmi silný.
Těší nás pozorovat, jak se účastníci postupně zbavují studu a pocitu selhání.
Postupně pak sledujeme, jak účastníci získávají větší sebejistotu a začínají na sebe nahlížet jiným pohledem. Místo toho, aby se pořád snažili dohnat ostatní nebo potlačovat své projevy, učí se lépe chápat své potřeby, pracovat se svými limity a současně víc využívat to, co jim jde dobře.
Silné jsou i okamžiky, kdy dojde na sdílení ve skupině. Účastníci si často navzájem pomáhají, inspirují se a podporují, což vytváří velmi bezpečné a motivující prostředí. Mnoho lidí zažívá během programu vůbec poprvé přijetí a porozumění ve skupině lidí, kteří je opravdu chápou.
Těší nás také pozorovat, jak se účastníci postupně zbavují studu a pocitu selhání, jak začínají lépe zacházet se svými limity a využívat své silné stránky. Velmi silné jsou také sdílení v závěru programu a symbolické rozloučení.
Jakou zpětnou vazbu dostáváte od účastníků?
Zpětná vazba od účastníků je pro nás důležitá, protože nám pomáhá program dále upravovat. Proto je o ni žádáme na konci programu, ale také se nám ozývají s odstupem – to však zatím neděláme systematicky.
Účastníci často říkají, že se poprvé v životě necítili jako problémoví. V programu našli pochopení a podporu. Oceňují, že mluvíme srozumitelně a nabízíme konkrétní přístupy, jak si poradit v běžném životě. Hodně chválí kombinaci jasné struktury a možnosti sdílení.
Program má pevný rámec, ale mohou v něm mluvit o tom, co je aktuálně trápí. Praktická cvičení jim pomáhají zkoušet nové způsoby v konkrétních situacích. Někteří mluví o silných „aha momentech“. Například když pochopí, proč určité věci dlouho nefungovaly.
Společná práce různorodých odborníků
V čem se skupinový psychoedukační program liší od programu individuálního?
Individuální programy se zaměřují na konkrétní problémy jednotlivce. Například na potíže s plánováním času, vztahy nebo zvládáním stresu. Klient může mluvit o svých zkušenostech a hledat řešení, která mu budou vyhovovat. Individuální přístup je ideální tam, kde jsou potíže specifické nebo klient potřebuje více soukromí.
Skupinové programy fungují jinak. Důležitou roli v nich hraje společná zkušenost. Lidé si uvědomí, že nejsou sami. Sdílejí příběhy, podporují se a učí jeden od druhého. To má silný terapeutický efekt. Takový skupinový program vedeme i u nás v Centru duševní rehabilitace v Berouně. Trvá dva týdny. Je určen dospělým, kteří právě procházejí diagnostikou ADHD.
Jak vypadá den účastníka programu?
Každý den se věnujeme jinému tématu. Ráno bývá teoretický blok. Probíráme například, jak funguje mozek u člověka s ADHD. Co znamená problém s pozorností. Proč je pro někoho tak těžké odkládat mobil nebo dokončit úkol. Všechno vysvětlujeme jednoduše a srozumitelně. Používáme obrázky, příklady, krátká videa.
Po teorii následuje diskuse. Účastníci mluví o tom, jaký mají den, co je trápí v práci, doma nebo ve vztazích. Skupina bývá velmi otevřená. Každý si může vzít slovo, ale nikdo k tomu není nucen. Důležitá je bezpečná atmosféra a respekt.
Každý den má své téma, cíle a konkrétní aktivity. To dává klientům jistotu.
Také probíhá nácvik konkrétních dovedností. Třeba jak si udělat denní plán. Jak si rozdělit velký úkol na malé kroky. Jak poznat, že začíná stres a co s tím. Někdy děláme i hrané scénky nebo píšeme krátké úkoly. Cílem je převést informace do praxe.
Součástí programu jsou i další odborníci. Například psycholog, terapeut, psychiatr, pohybový terapeut, muzikoterapeut nebo nutriční specialista. Laskavé a vstřícné zázemí poskytují zdravotní sestry. Díky tomu můžeme nabídnout různé pohledy a širší podporu.
Velkým přínosem skupinového psychoedukačního programu je pocit, že člověk není sám. Že i ostatní bojují s tím, že něco odkládají. Že se jim rozjede hlava večer, když chtějí spát. Že nejsou líní nebo neschopní, ale mají potíže, které mají jméno a řešení.
Program má jasnou strukturu a pravidla. Každý den má své téma, cíle a konkrétní aktivity. To dává klientům jistotu. A zároveň je to první krok k tomu, aby i doma měli jasnější plán a větší stabilitu.
Jak intenzivní tento skupinový program je? Kolik času klientům zabere?
Náš program je dvanáctidenní intenzivní blok v rámci krátkodobé hospitalizace. Každý den má jasné téma. Věnujeme se například plánování, impulzivitě, vnitřnímu kritikovi, vztahům, motivaci nebo spánku. Ke každému tématu máme připraveny pracovní listy, cvičení ve skupině i domácí úkoly. Klienti se tak učí nejen porozumět svému fungování, ale zkoušejí si také nové strategie přímo v praxi.
Ráno začíná aktivizačním cvičením a společnou snídaní v komunitním kruhu. Dopoledne probíhá diagnostika – psychologické, psychiatrické nebo pohybové vyšetření. Odpoledne je věnováno skupinovým sezením. Střídáme psychoedukaci, pohybovou aktivitu a kreativní terapeutické bloky. Na závěr dne následuje relaxace a skupinová reflexe. Jednou za pobyt klienti absolvují i screening spánkové apnoe.
Psychoedukační část jsme rozdělili do dvanácti tematických modulů. Každý se věnuje jiné oblasti důležité pro život s ADHD. Pracujeme s kombinací informací, praktických dovedností a sdílení ve skupině.
Celý pobyt podporuje vnitřní stabilitu, strukturu a přehlednost. Klienti jsou ubytováni na jednolůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Každý pokoj má televizi, lednici, mikrovlnku a Wi-Fi. Snažíme se tím podpořit klid, soukromí i komfort, ale zároveň zachovat možnost každodenní skupinové interakce.
Podpora také on-line
Jak péče o účastníky programu pokračuje po jejich propuštění?
Dvoutýdenní diagnostický a psychoedukační program je pro většinu klientů důležitým startem. Ale víme, že skutečná práce často začíná až po návratu domů. Proto jsme v Centru duševní rehabilitace připravili navazující čtyřtýdenní terapeutický program.
První skupinu otevíráme už příští měsíc. Vybrali jsme do ní klienty, kteří během hospitalizace projevili motivaci dál na sobě pracovat a zároveň potřebují podporu při přechodu zpět do běžného života.
Přechod z intenzivního programu zpět do reality bývá náročný.
Program je postaven na principech kognitivně-behaviorální terapie a schématerapie. Každý den probíhají dvě terapeutické skupiny – jedna více strukturovaná, zaměřená na dovednosti a strategie, a druhá více podpůrná, zaměřená na sdílení a zpracování aktuálních témat.
A co následuje po těchto čtyřech týdnech?
Přechod z intenzivního programu zpět do reality bývá náročný. Člověk se vrací do prostředí, které často spouštělo jeho potíže. Proto nabízíme ještě ambulantní skupiny s nižší frekvencí, které běží dalších tři až čtyři měsíce.
První dvě setkání proběhnou po týdnu, pak se rozestupy prodlužují – nejdříve po dvou týdnech a nakonec po měsíci. Tato struktura pomáhá klientům udržet změny, dál trénovat nové dovednosti a řešit konkrétní potíže, které se objevují v běžném životě.
Plánujete do budoucna ještě další formy podpory?
Ano, připravujeme také digitální podporu přes platformu Mindwell. Chceme spustit on-line program pro klienty s ADHD obsahující 12 terapeutických modulů. Bude určen jak pro absolventy našich programů, tak pro nové klienty, kteří mají třeba horší dostupnost péče nebo preferují digitální formu.
Věříme, že takto kombinovaná péče – pobytová, ambulantní i on-line – dává lidem největší šanci na dlouhodobou změnu. Máme hotový základní rámec a začínáme program pilotně testovat.
Čím se digitální programy nejzásadněji liší od běžné psychoedukace?
On-line programy jsou navrženy tak, aby byly dostupné z domova a zároveň nabízely komplexní podporu. Využívají multimediální obsah – krátká videa, interaktivní úkoly, pracovní listy a vedené záznamy, které pomáhají účastníkům lépe porozumět vlastním potížím. Velkou roli hrají i digitální nástroje pro plánování a organizaci každodenních činností – například vizuální plánovače nebo aplikace pro nastavení rutiny.
Jejich hlavní výhodou je individualizace. Program se může přizpůsobit tomu, jaké potíže člověk zrovna řeší. Ať už je to neorganizovanost, zapomínání, emoční přetížení nebo problémy v komunikaci. A také tomu, jaký má denní režim, pracovní nároky nebo rodinnou situaci. On-line formát navíc umožňuje klientovi pracovat vlastním tempem a vracet se k tématům podle potřeby.
Studie ukazují, že pokud jsou tyto programy dobře postaveny a zároveň propojeny s odborníkem, mohou být stejně účinné jako tradiční skupinová psychoedukace. A osloví i lidi, kteří se obávají osobního kontaktu, nebo je pro ně obtížné pravidelně docházet na terapii.
