Boj s obezitou někdy připomíná boj s větrnými mlýny. Usnadnit ho dnes umí moderní technologie, díky nimž se pacienti pravidelně monitorují a svoje výsledky konzultují s odborníky. Na druhou stranu jsou to ale také právě moderní technologie, které některým dokážou do hubnutí hodit vidle. Například v podobě špatných rad od umělé inteligence nebo personalizované reklamy nabízející pochybné hubnoucí metody.
Problém s obezitou má každý pátý Čech. A jak vysvětlil na konferenci EUC Civilizační choroby: Hrozí zánik civilizace? obezitolog a endokrinolog z 3. interní kliniky 1. LF a VFN a Nemocnice Na Františku profesor Martin Matoulek, není až tak co se divit.
„Hubnutí je naprosto nepřirozený proces. Přirozené je přibírat. Geneticky se populace vyselektovala tak, že když má dostatek, přibírá na horší časy. Jestliže se váhu dietami snažíme snížit, tělo proti nám bojuje zpátky. Nenadávejme tedy pacientům, že znovu přibrali. Bojují proti vlastnímu genetickému vybavení,“ vysvětluje Matoulek.
Základem je měření
Cesta ke shození kil je pro mnoho lidí velmi, velmi trnitá. První dieta sice mívá úspěch, po čtvrt, půl roce se ovšem tělo obrní a adaptuje. A pacient spolu s lékařem (či jiným odborníkem) musí hledat další cesty – vedle pohybu a stravy farmakoterapii a mnohdy také chirurgické řešení. Dobrou zprávou ovšem je, že jim dnes při hledání toho nejvhodnějšího řešení pomáhají moderní technologie.
Základem úspěchu je stálé měření. A to jak glykémie a váhy, tak příjmu kalorií a pohybu. Každý, kdo si zaznamenává, co jí, se totiž automaticky začne chovat jinak. A stejně tak sledování fyzické aktivity vede k jejímu navýšení.
Okroužkovaní pacienti
„Všichni moji pacienti jsou okroužkovaní. Kdo má náramek a sleduje kroky, hýbe se víc. Také monitoring krevního tlaku vede k lepší kompenzaci. Kdo si pravidelně měří krevní tlak, bere pravidelně i léky. A monitoring subjektivních parametrů nám ukazuje pocity. Redukční režim není jednoduchý a pokud můžeme v reálném čase komunikovat, pomáhá to. Divili byste se, jak zabírá jedna věta v neděli večer, kdy se zeptám, co se stalo, když si pacient 14 dní nezaznamenal váhu,“ popisuje Matoulek.
Podle něj přitom platí, že čím více času uběhne mezi dvěma měřeními váhy, tím větší bývá přírůstek kil. Už jen pouhé pravidelné vážení tak znamená prevenci přibírání.
Mohlo by vás zajímat
Hlavně být v kontaktu
Na druhou stranu ovšem podle Matoulka není na místě zuřivý sběr dat bez klinické validace. Proces by měl vypadat tak, že se pacientova data sbírají v úložišti, kde si je může zobrazit lékař, nutriční terapeut, psycholog či fyzioterapeut. Zkrátka odborník, kterému pacient umožní přístup ke svému účtu a který mu na základě dat může pomoci váhu redukovat.
Klíčem přitom je být s pacientem v kontaktu, a to i na dálku. „Zvyšuje se nepoměr mezi těmi, kdo jsou schopni poskytovat péči a kdo ji potřebují a budou potřebovat. Cestou tedy je data agregovat, pracovat s nimi a komunikovat v reálném čase tak, aby naši pacienti nemuseli dojíždět 50, 100 kilometrů. Tím jim nepomůžeme,“ konstatuje Matoulek.
Podle něj je vedle monitoringu a také e-learningu klíčové zapojení nelékařů. Ty lékař koordinuje, a právě oni pak mohou zastat velkou část práce.
Se záchytem problémů může pomoci hlasový robot
I zde je ale prostor pro nové technologie. Odborníci nyní pilotně testují hlasového robota, který například zachytí, že jde pacientova váha několik dní nahoru. Obratem ho kontaktuje a strukturovaně se ptá na důvody. Může tak odhalit zdravotní problém v zárodku a zabránit hospitalizaci. Tyto technologie jsou ovšem dobrý sluha, ale zlý pán. K datovému dispečinku tak je podle Matoulka vždy potřeba osoba, nikoliv automat.
Další vychytávkou jsou chytré cvičební stroje, ke nimž pacient nepotřebuje trenéra. Na takovém zařízení si člověk provede silový test, přístroj spočte optimální excentrickou a koncentrickou kontrakci a ve spolupráci s fyzioterapeutem se naplánuje nejefektivnější cvičební postup.
Spoléhání se na AI je zrádné
Jak ale dokážou moderní technologie pomáhat, tak umějí i škodit. Situaci například odborníkům v některých ohledech neusnadňuje umělá inteligence.
„Říkal jsem pacientce z Třeboně, že ji budu na dálku sledovat. Ona na to, že je to v pohodě, že si bude psát jídelníčky přes Chat GPT. Tak jsem jí doporučil, že si může rovnou zadat, jaké nástroje potřebuje k bariatrické operaci a jaký je co nejméně rizikový postup. Třeba to podle toho manžel zvládne… Sám jsem se pro zajímavost zeptal Chatu GPT, jestli antidiabetikum Glurenorm dělá hypoglykémie. A vyjel mi článek, že ano. Odpověděl jsem, že jsem myslel, že Glurenorm obsahuje glichidon, ne gliclazid. A dozvěděl jsem se, že mám pravdu a jsem jednička. Je to tedy hrozně nebezpečné,“ popisuje Matoulek.
Evidence-based vs. experience-based
A k tomu je tu personalizovaná reklama na internetu. Pacient, který se snaží zhubnout, začne být bombardován nejrůznějšími pofidérními hubnoucími kůrami a službami pochybné kvality. Proto je podle Matoulka zásadní pacientům vysvětlovat koncept evidence-based medicine, tedy medicíny založené na důkazech.
„Ne experience-based, kdy Máňa zbaštila tyhle tabletky a 9 z 10 Máň zhubne. A kdyby ne, vrátíme vám peníze,“ dodává Matoulek.
