Univerzální doporučení věnovat se 150 minutám pohybu týdně nemusí platit pro všechny stejně – srdce mužů a žen totiž reagují na fyzickou aktivitu odlišně. Potvrzují to výsledky nové studie publikované ve vědeckém časopise Nature Cardiovascular Research. Data od více než 85 tisíc účastníků odhalují, že pokud jde o ochranu před ischemickou chorobou srdeční (ICHS), stačí ženám poloviční dávka cvičení, než kterou potřebují muži. Studii pro Zdravotnický deník exkluzivně okomentoval přednosta Kardiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Miloš Táborský.

Světová zdravotnická organizace (WHO), Americká kardiologická asociace (AHA) či Evropská kardiologická společnost (ESC), doporučují mužům i ženám 150 minut střední až intenzivní fyzické aktivity týdně. Autoři nové studie však poukazují na problémy tohoto doporučení. „Přetrvává značná ‚genderová propast‘ v cvičební kapacitě,“ uvádějí. Přesně tento rozdíl se stal předmětem zkoumání.

Vědci zdůrazňují, že vycházeli z objektivních a měřitelných dat, nikoli ze sebehodnotících dotazníků. Právě to podle nich bylo slabinou studií, které na toto téma vznikaly v minulosti. Tým analyzoval data z britské biobanky UK Biobank, přičemž zahrnul údaje od více než 85 tisíc účastníků. Konkrétně šlo o fyzickou aktivitu měřenou akcelerometry u 80 243 účastníků bez ischemické choroby srdeční (ICHS) a 5 169 pacientů s již existující ICHS.

Muži si musí naložit více

Hlavní zjištění je více než vypovídající. U žen, které dosud ICHS netrpěly, vedla pravidelná fyzická aktivita ke snížení rizika onemocnění o 22 %, u mužů o 17 %. Největší rozdíl se však projevil při snaze o dosažení maximálního prospěchu. „Ženy dosáhly snížení rizika ICHS o 30 % s 250 minutami fyzické aktivity týdně, zatímco muži na to potřebovali 530 minut,“ konstatuje studie. To znamená, že pro srovnatelný účinek potřebovali muži více než dvojnásobnou týdenní dávku pohybu než ženy.

„Muži mají skutečně vyšší kardiovaskulární riziko a aby dosáhli jeho snížení či eliminace, musí cvičit výrazně intenzivněji,“ potvrdil Zdravotnickému deníku profesor Táborský. „Ženám stačí dvě cvičební jednotky týdně, u mužů jsou minimum tři. Ten rozdíl je poměrně velký. K tomu je třeba ještě započítat standardní denní pohyb, tedy chůzi a podobně,“ doplňuje.

Mohlo by vás zajímat

Vytrvalost nese ovoce

Účinky fyzické aktivity se lišily také u pacientů, u nichž už byla ischemická choroba srdeční diagnostikována. V této skupině vedla aktivita překračující doporučených 150 minut týdně k dramatickému poklesu celkové mortality. „Mezi pacienty s ICHS zaznamenaly aktivní ženy větší snížení rizika úmrtnosti než muži,“ píše se ve studii.

Zatímco u žen došlo k poklesu úmrtnosti o 70 %, muži zaznamenali snížení rizika „jen“ o 19 %. To představuje více než trojnásobný rozdíl. Autoři také zdůrazňují dávkově závislý efekt – každý další „aktivní den“, kdy účastníci dodrželi denní doporučení, znamenal další snížení rizika.

Problém do budoucna

I když vědci vycházeli při měření z dat britské biobanky, lze jejich zjištění vztáhnout i na českou populaci. „Jde o obecný princip, který platí i u nás,“ zdůrazňuje Táborský.

Dodává, že česká populace se obecně málo hýbe a tento trend se zhoršuje. „Velmi špatné je to zejména u mladé generace,“ říká. V adolescentní populaci se obezita vyskytuje až u téměř třetiny jedinců.

Tento alarmující trend odráží podle Táborského dlouhodobý nepoměr mezi energetickým příjmem a výdejem, který je často důsledkem nadměrné konzumace kaloricky bohatých potravin, nedostatku pravidelné fyzické aktivity a vlivu dalších životních i sociálních faktorů, jako jsou například způsob trávení volného času nebo rodinné stravovací návyky.

Co stojí za rozdíly?

Vědci se domnívají, že rozdíly ve vlivu cvičení na riziko ICHS nejsou náhodné. Vysvětlují je především biologickými faktory. Hlavní roli mají hrát vyšší hladina estrogenu u žen, odlišné složení svalových vláken a metabolická efektivita ženského těla během pohybu. Jinými slovy: ženský organismus dokáže z menší dávky cvičení vytěžit více kardiovaskulárního prospěchu.

Studie tak jasně ukazuje, že stávající univerzální zdravotní doporučení neodrážejí reálné biologické rozdíly v reakci na fyzickou aktivitu. „Zdůrazňujeme nutnost individuálního přístupu k prevenci ICHS s ohledem na pohlaví,“ shrnují autoři studie.

Že to není špatný nápad, nepochybuje ani profesor Táborský. „Preventivní strategie v této oblasti je součástí Národního kardiovaskulárního plánu, respektive prováděcího dokumentu, kde jsou režimová opatření – kam tato problematika spadá – nedílnou součástí apelu na populaci,“ uvádí. Implementace odborných doporučení bude podle něj také jedním z úkolů pro nově vznikající vládu, zejména pak nového ministra zdravotnictví.