Několik každoročně zachráněných novorozenců, kteří by dříve nemohli přežít. Takovým úspěchem se už 15 let může chlubit ECMO tým Všeobecné fakultní nemocnice (VFN), který za pacienty v kritickém stavu vyráží do všech koutů republiky, často i letecky. Metodu mimotělní membránové oxygenace (ECMO) popsali lékaři VFN na tiskové konferenci. Jedním z přeživších je i malý Kubík, kterému jsou dva roky a daří se mu skvěle.
Nejmodernější forma intenzivní péče zachraňuje pacienty, kterým selhávají orgány. K použití mimotělní membránové oxygenace (ECMO) u novorozenců a kojenců lékaři přistupují, když už všechny ostatní možnosti záchrany života selhaly. Děti nicméně tvoří jen menší část pacientů podstupujících tuto metodu.
„Jsme schopni léčit všechny věkové kategorie – od novorozenců po dospělé. Tím jsme výjimeční nejen v rámci České republiky, ale i v rámci Evropy,“ uvedl Jan Bělohlávek, který od roku 2007 vede ve VFN ECMO tým a zároveň je primářem II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a VFN. O první dospělé pacienty tým pečoval již v roce 2007, první dětští následovali v roce 2010.
Vysoká míra přežití
ECMO tým lékařů z VFN se za dobu své existence staral už o 1 043 pacientů. 124 z nich byly děti, 83 z nich novorozenci. „Jsme jediným pracovištěm v ČR, které je tuto metodu schopno poskytnout novorozencům 24 hodin denně 7 dní v týdnu,“ vyzdvihl přednosta II. chirurgické kliniky – kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN Tomáš Grus. Tým si pro pacienta dojede, napojí ho na přístroj, vyléčí ho a vrátí zpátky mamince.
Jde přitom o děti, které by bez připojení na ECMO v minulosti v podstatě s jistotou zemřely. Úspěšnost této život zachraňující metody je velmi vysoká. Ze všech dětských pacientů, kterým ji ECMO tým VFN historicky poskytl, jich přežilo 76 %, u novorozenců je úspěšnost ještě vyšší – 81 % (ve světě je to 64 %).
ECMO terapii potřebují děti, u kterých došlo k respiračnímu selhání, které se nedaří zvládnout umělou plicní ventilací, nebo k oběhovému selhání, které nevyřeší farmakologická podpora. Nejčastěji se jedná o novorozence po vdechnutí zkalené plodové vody, se sepsí, přetrvávající plicní hypertenzi. Dalším důvodem jsou genetické příčiny, jde ale také o novorozence s vrozenou brániční kýlou. ECMO tým VFN proto už od roku 2010 intenzivně spolupracuje s pražským Ústavem pro matku a dítě v Podolí, kde děti s vrozenou brániční kýlou sledují již prenatálně.
Mohlo by vás zajímat
Do hodiny vyrazí kamkoli, někdy i letecky
Pokud je lékaři z jakékoli tuzemské nemocnice povolán do akce, vyráží ECMO tým z Kliniky dětského lékařství VFN zhruba do hodiny od výzvy. A to buď sanitou (do 250 kilometrů) nebo vrtulníkem či letadlem. Leteckou dopravu v rámci spolupráce s VFN zajišťuje Armáda ČR. „Většinou zachraňujeme děti narozené před několika hodinami,“ popsal Grus.
Složení ECMO týmu je pestré a multioborové. Tvoří ho dětský intenzivista, kardiochirurg, dětská sestra specialistka, 2 instrumentářky a perfuzionista. Tým vyjíždí do terénu se speciálním inkubátorem vybaveným pumpou pro mimotělní oběh, ohřívačem a směšovačem plynů. Do výbavy týmu patří i ventilátor pro umělou plicní ventilaci, monitor a několik infuzních pump.
Práce po příjezdu nebo příletu je náročná i pro zkušené lékaře. „Samotný operační výkon je mimořádně technicky náročný. Dítě je totiž v kritickém stavu. Navíc i při polohování na lůžku může dojít k selhání už beztak kritického stavu. A ještě k tomu spoléháme na backup novorozenecké JIP nemocnice, do níž přijedeme,“ popsal Grus.
Hlavně zabránit ztrátě krve
Jak operační výkon probíhá? „Na krku dítěte provedeme malý řez a přes krční cévy, které si vypreparujeme, uděláme jednu kanylu do srdce. ECMO okysličí krev, kterou vracíme zpět do aorty,“ vysvětlil Grus. Lékaři se při operaci musí soustředit i na to, aby byly krevní ztráty co nejmenší. Novorozenec má totiž krve málo a ztráta i relativně malého množství může rozhodovat o životě a smrti.
ECMO dočasně nahrazuje funkci plic a srdce. Funguje tak, že se krev pacienta odvádí mimo tělo, okysličuje přes speciální membránu a následně vrací zpět do krevního oběhu. Tím se zajišťuje okysličení organismu, dokud se vlastní srdce nebo plíce nezotaví, nebo dokud není možné přistoupit k definitivní léčbě.
„Transport novorozence s ECMO podporou je nutný v případě zhoršení stavu novorozence a nutnosti okamžitého zajištění intenzivní péče nejvyššího stupně, kdy již není možný jeho překlad do ECMO centra na konvenční terapii. Po příjezdu transportního ECMO týmu a napojení novorozence na mimotělní oběh na odesílajícím pracovišti je novorozenec s podporou převezen na naše pracoviště ve VFN,“ doplnil Václav Vobruba, zástupce vedoucího JIRP Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN, který spolu s Janem Bělohlávkem stál u zrodu ECMO týmu ve VFN.
ECMO tým VFN disponuje také specializovanou ambulancí, kde probíhá péče o všechny pacienty, kteří touto metodou prošli. Kromě klinických aktivit ECMO týmu vyzdvihl Bělohlávek i jeho aktivity výzkumné a experimentální, které probíhají v intenzivní spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Inicioval také vznik pacientské organizace Zpátky do života, která sdružuje pacienty, kteří podstoupili péči metodou ECMO nebo prodělali srdeční zástavu.
Kubík přežil a je zdravý a plný života
Jedním z dětí zachráněných ECMO týmem VFN je i dvouletý Kuba (v březnu mu budou tři, jak ukazuje na fotce v úvodu článku). Jeho maminka Klára rodila v nemocnici v Hořovicích a když se po komplikovaném porodu probudila, zjistila, že její syn už míří v sanitce napojený na ECMO do pražské VFN. „Už tehdy mi přímo řekli, že ECMO je jediné, co mu může pomoct. V Hořovicích jsem ležela ještě 3 dny, kdy jsem se zotavovala, pak už jsem se za Kubou mohla vypravit do Prahy,“ popsala.
Na ECMO byl Kuba napojený necelé dva týdny, v péči zdravotníků ve VFN strávil měsíc a půl. Pak mohl s maminkou zamířit domů. „Je ještě sledovaný plicními lékaři, ale je naštěstí zdravý. Nemá žádné následky, ani další ohrožení,“ řekla maminka Klára. Kubíkovo živé pobíhání kolem ní její slova potvrdilo.
