Magnetická rezonance je moderní diagnostický zázrak, kterého se není potřeba bát, zdůrazňuje Martin Kynčl, vedoucí lékař Kliniky JL ze skupiny Innova Healthcare. Je neinvazivní, nebolestivá a navíc nezatěžuje pacienta žádným ionizujícím zářením. Hlavně ale představuje klíčový nástroj prevence, který dokáže odhalit onemocnění dříve, než si ho pacient vůbec všimne.

Magnetická rezonance (MR) stojí na samém vrcholu moderní diagnostiky. Využívá fyzikálních principů, které umožňují zobrazit lidské tělo s mimořádnou přesností a bez nutnosti vystavit pacienta škodlivé radiační zátěži. Právě pro tyto vlastnosti se stala nepostradatelnou v neurologii, onkologii, ortopedii, kardiologii i neonatologii. „MR je bezpečná, bezbolestná a šetrná metoda, která významně přispívá k včasné a přesné diagnostice i k efektivní léčbě,“ shrnuje Kynčl.

Přesto má mnoho lidí z vyšetření zbytečný strach kvůli hluku přístroje. Jde však pouze o vibrace gradientních cívek uvnitř přístroje, které se rychle zapínají a vypínají.

Kompletní přehled o organismu

Princip MR spočívá v chování protonů – atomů vodíku – v silném magnetickém poli. Tyto protony reagují na radiofrekvenční pulzy a vydávají signály, které se pomocí počítačových algoritmů převádějí na obraz s vysokým kontrastem a velmi detailní strukturou. „To umožňuje zobrazit mozek, míchu, svaly, klouby i vnitřní orgány v kvalitě, kterou jiné metody často nedokážou dosáhnout,“ vysvětluje Kynčl.

MR navíc nabízí nejen anatomické informace, ale i data o funkci tkání, difuzi vody či perfuzi krve. Díky své univerzálnosti představuje nástroj, který dokáže z jediného vyšetření poskytnout komplexní přehled o stavu organismu. A tím zásadně ovlivňuje další diagnostický postup. Není proto překvapivé, že se MR stala metodou, jež posouvá možnosti preventivních programů, například časného záchytu nádorů prsu, prostaty či mozku.

Mohlo by vás zajímat

Vyšetření se zrychlují

V posledních letech se navíc technologie MR posunula mílovými kroky vpřed. Moderní přístroje využívají pokročilé 3D sekvence, paralelní akvizici dat i algoritmy strojového učení, které celý proces urychlují. „Pokročilé algoritmy rekonstrukce s využitím procesů umělé inteligence umožňují zkrátit dobu vyšetření a zároveň zvýšit přesnost diagnostiky,“ zdůrazňuje Kynčl.

MR se tak mění z metody, která byla v minulosti doménou specializovaných pracovišť, na standardní součást diagnostického procesu napříč medicínou. A díky zlepšující se rychlosti se zvyšuje i komfort pacientů. Pobyt v tunelu přístroje je kratší, a tím klesá i zmíněná nepohoda spojená s vyšetřením.

Například v diagnostice roztroušené sklerózy je význam magnetické rezonance zásadní už od 90. let. Současné technologie však její roli dále dramaticky posilují. Nové zobrazovací standardy umožňují identifikovat i velmi malé demyelinizační léze, včetně kortikálních změn, které byly dříve skoro neviditelné. Zásadní přínos mají pokročilé sekvence jako 3D FLAIR nebo SWI. Ty poskytují výjimečný kontrast mezi zdravou a patologicky změněnou tkání a umožňují detekovat i chronicky aktivní léze.

Detektor jádra padoucnice

Podobně zásadní roli hraje MR u epilepsie. Zde je hlavním cílem přesně lokalizovat takzvané epileptogenní ložisko, tedy oblast mozku, která záchvaty vyvolává. K tomu slouží speciální protokoly s ultratenkými řezy a vysokým rozlišením, díky nimž lze odhalit i jemné strukturální změny, jako jsou fokální kortikální dysplazie či drobné cévní malformace.

Velkým krokem vpřed je také integrace dat z MR s funkčním zobrazováním mozku (fMRI) a traktografií do předoperačního plánování, což pomáhá neurochirurgům minimalizovat riziko neurologického deficitu po zákroku. I zde hrají důležitou roli algoritmy umělé inteligence, které dokážou automaticky detekovat potenciální ložiska a zvyšují diagnostickou přesnost zejména u dětí.

Rozpozná demenci

Zásadní přínos MR se projevuje také v oblasti neurodegenerativních onemocnění – Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a dalších demencí. „Magnetická rezonance se uplatňuje při měření objemu mozkových struktur, hodnocení difuzních parametrů a mikrocirkulačních poruch, které společně umožňují detekovat drobné odchylky od normy v mozkové tkáni ještě před rozvojem vlastních klinických projevů onemocnění,“ uvádí Kynčl.

Funkční MR zase umožňuje sledovat aktivitu mozkových center a jejich propojení. Tím se MR stává nejen diagnostickým nástrojem, ale i prostředkem pro sledování účinnosti moderní léčby, například anti-amyloidních či neuroprotektivních přípravků.

Pomocník pro neonatology

Velmi specifickou, ale stále důležitější oblastí je i prenatální magnetická rezonance, která poskytuje detailní informace o vývoji plodu v situacích, kdy ultrazvuk nestačí. „Vyšetření se provádí obvykle po 20. týdnu gravidity a nepředstavuje riziko pro matku ani dítě,“ uklidňuje Kynčl.

MR plodu umožňuje přesněji zobrazit struktury centrálního nervového systému a vnitřních orgánů a odhalit vývojové vady, které mohou zásadně ovlivnit další průběh těhotenství i plánování péče po porodu.

Více automatizace i personalizace

Cenným krokem je také integrace MR s pozitronovou emisní tomografií (PET) v hybridních systémech PET/MR. Tato kombinace umožňuje současně zobrazit metabolické a anatomické vlastnosti tkání a poskytuje přesnost, které jednotlivé přístroje samostatně nedosahují. Umožňuje tak získat komplexní informace v jediném vyšetření a současně snižuje radiační zátěž.

„V neurologii pomáhá například odlišit neurodegenerativní procesy od zánětlivých změn a v onkologii umožňuje přesné stanovení rozsahu nádorového postižení,“ říká Kynčl.

Dalším příkladem efektivního propojení MR technologie s klinickou praxí je intraoperační magnetická rezonance, která se stává standardem špičkových neurochirurgických center. Umožňuje chirurgům v reálném čase kontrolovat, zda byl nádor odstraněn kompletně, a minimalizuje riziko ponechání reziduální tkáně. Díky tomu roste bezpečnost operací i jejich dlouhodobá úspěšnost.

Kynčl o uplatnění MR v budoucí péči o pacienty nepochybuje. „Směr vývoje MR diagnostiky je zřejmý – vyšší přesnost, automatizace a personalizace,“ uvádí. K tomu přispěje i rozvoj umělé inteligence, která již nyní významně přispívá ke zrychlení akvizice, rekonstrukci obrazových dat i automatické detekci lézí.

„Magnetická rezonance tak nadále zůstává symbolem moderní medicíny – precizní, bezpečnou a dynamicky se rozvíjející technologií, která zásadně mění způsob, jakým nahlížíme do lidského těla i do podstaty nemocí,“ dodává lékař.