Lepší dostupnost péče o lidi po mrtvici na severovýchodě Prahy či vhodněji nastavená spádovost. To jsou novinky, které letos chystá ministerstvo zdravotnictví. Jedním z jeho úkolů přitom bude lépe vést své přímo řízené organizace. Mimo jiné tak, aby se všichni neurologové netísnili na jednom břehu Vltavy, zatímco na druhé péče zoufale chybí.
Péče o lidi s mrtvicí se u nás soustředí do center – buď těch vyšších čili center vysoce specializované cerebrovaskulární péče, nebo nižších center vysoce specializované péče o pacienty s iktem. „Do roku 2021 se poměrně velká část pacientů vozila mimo centra. Teď se podíl pacientů, kteří končí mimo centra, stále více snižuje. A díky tomu, že sbíráme data, vidíme, kde centra scházejí,“ přibližuje datový analytik ministerstva zdravotnictví Marián Rybář.
Výsledky péče přitom ministerstvo zdravotnictví a Kancelář zdravotního pojištění monitoruje na indikátorech kvality. Ty nyní jako jednu z prvních datových sad zveřejnily až na úroveň konkrétních poskytovatelů. Ruku v ruce s tím jde ale analýza příčin, pokud jsou výsledky špatné.
Dojezd 60 minut? Problém
Zdaleka ne vždy je přitom chyba na straně zdravotnického zařízení, což nyní dokreslila nová data získaná od zdravotnických záchranných služeb. Poukázala na mezery v dostupnosti péče, a to i tam, kde bychom to asi na první pohled nečekali. Pokud se totiž podíváme na dojezdové doby záchranek do center, s 60 minutami (počítáno od výzvy do předání pacienta v centru) má problém celý severovýchod Prahy, kde jsou Bulovka a Královské Vinohrady.
„Sanitky jezdily strašně dlouho, protože Bulovka neměla iktové centrum a Královské Vinohrady byly přetížené. Teprve nová data toto jasně ukázala. Proto jsme teď iniciovali vznik iktového centra na Bulovce a pracujeme na posilování Královských Vinohrad. Problém byl také v tom, že nebyly jasně určené spády pro jednotlivá centra. Prodlužoval se tak takzvaný čas na místě, kdy sanitky často přemlouvaly centra, kdo pacienta převezme. V chystaném novém věstníku už budou tyto doporučené spády ve spolupráci s odbornou společností definovány na základě dat,“ popisuje Rybář.
Při letošní reakreditaci center péče o pacienty s mrtvicí tak ministerstvo zohledňovalo, kde je jaká dostupnost a dojezdová doba záchranky. A Bulovku úřad i odborná společnost o vznik centra vyloženě požádaly. Od března by tak měla záchranná služba vozit pacienty i do této nemocnice.
Nevyvážená Praha
„Úkol pro nové ministerstvo je i to, abychom byli schopni řídit naše přímo řízené organizace. Na levé straně Vltavy je přecentrováno, protože tam je Motol, Homolka a ÚVN, kde jsou desítky neurologů. Data nám tak ukázala, že musíme lékaře přesunout na pravou stranu s větším spádem. To je nebývalá situace, která zatím v Česku nenastala – s daty umíme fungovat dva roky, do té doby to byla jen dojmologie,“ poukazuje Rybář.
Poznatky reflektující data záchranek ministerstvo promítne i do spádovosti. Ministerstvo ji nově upraví tak, aby ulehčilo těm nejvytíženějším centrům. Novinku v nadcházejících týdnech zveřejní ve svém věstníku spolu s doporučením upravujícím triáž pacientů před odvozem do centra. Pravidlem by přitom mělo být, že nejvhodnější centrum není to, které je podle kilometrů nejblíže, ale to, které se zvládne o pacienta dobře postarat.
Někde se bohužel zatím zacelit mezery v dostupnosti center nepovedlo. „Podobné problémy jako v Praze ukázala data i v jiných částech ČR. Příkladem je Benešov, kde se před několika lety rozpadl iktový tým. Pacienti tak z části jezdí dokonce až do Tábora. Vedli jsme s nemocnicí jednání a oslovovali kraj, ale řekli nám, že tým nejsou schopni vytvořit. Lékaři už mnohdy mají tak vysoké platy, že je nic nedonutí se přestěhovat. Přitom zřízení centra závisí jen na několika jednotlivcích. Pokud data něco podobného ukážou, měly by se o situaci zajímat také zdravotní pojišťovny,“ dodává Rybář.
