Strašidelně dlouhé objednací doby k dětským psychiatrům v řádu mnoha a mnoha měsíců i neustále přeplněná lůžková oddělení dětských psychiatrií. Taková je každodenní realita péče o děti s duševními problémy v Česku. Podle šéfa Asociace dětské a dorostové psychiatrie Tomáše Havelky chronické podfinancování a zanedbávání oboru způsobily, že ani systematičtější podpora v posledních letech nedokázala situaci zachránit.

Čtyři z deseti deváťáků mají příznaky středně těžké až těžké deprese, tři z deseti pak trpí projevy středně těžké až těžké úzkosti. Ukázal to Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice, který v roce 2023 provedly Národní ústav duševního zdraví a Česká školní inspekce.

Důvodů, proč duševních problémů dětí přibývá, je podle předsedy Asociace dětské a dorostové psychiatrie a primáře oddělení dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod Tomáše Havelky více a není na místě je paušalizovat. Na poptávce po péči se ovšem velmi výrazně podepsal covid. Značně poznamenal děti narušením sociálních vazeb, ztrátou režimu či zvýšeným sledováním sociálních sítí a on-line obsahu. A děvčata o něco více než chlapce.

Zdroj: Národní monitoring duševního zdraví dětí a adolescentů

Pocítili to i lékaři v havlíčkobrodské nemocnici, kde se právě za covidu výrazně proměnilo spektrum pacientů. „Hlavní diagnózy, které řešíme, jsou sebepoškozování, sebevraždy, deprese, úzkosti, poruchy příjmu potravy, ADHD, poruchy chování nebo autismus. Poptávka po péči je ohromná,“ konstatuje Havelka.

Financování dětského sportu na úrovni Albánie

Kde mohou být další důvody nárůstu problémů? „Když trochu sklouzneme k hospodské diskusi, nemůžeme nezmínit nedostatek sportu a pasivní využívání mobilních telefonů. Rozhodně by se to ale nemělo zredukovat jen na tyto dvě věci. Je také otázkou, nakolik je zákaz sociálních sítí v Austrálii efektivní, ale myšlenka je to dobrá. Podle mě je ovšem nejlepší pozitivní motivace a vzory spíše než zakazování,“ míní Havelka. Dodává také, že třeba právě oblast financování dětského sportu je u nás asi tak na úrovni Albánie.

Každopádně momentálně rozprouděná diskuse na téma zákazu sociálních sítí pro děti do 15 let může pomoci zdůraznit rizika, která fenomén přináší přinejmenším těm dětem, které již problémy mají. „Když se bavíme třeba o úzkostné problematice dětí, které mají sociální fobii, mohou sociální sítě působit toxicky,“ konstatuje Havelka s tím, že úzkosti také prohlubuje fakt, že děti nejsou sociálním situacím exponované.

Mohlo by vás zajímat

Příklad pozitivní praxe: Program Triple P

Zároveň podle Havelky platí, že se prevenci duševních problémů u dětí v Česku příliš nevěnujeme. Příkladem pozitivní praxe je ale program Triple P čili Positive Parenting Program, v češtině Program pozitivního rodičovství, který pořádá ministerstvo zdravotnictví. Jde o kurzy pro rodiče dětí ve věku 6–12 let, které učí dovednosti potřebné k vybudování pevných rodinných vztahů.

Právě tento program přitom zmínila na páteční konferenci po zasedání Rady vlády pro duševní zdraví psychiatrička Dita Protopopová.

„Adaptovali jsme program Triple P na podporu rodičů, aby jednak dokázali lépe podpořit vlastní děti, které procházejí nějakým duševním onemocněním, a jednak, aby se i oni sami lépe orientovali v problematice a mohli být lepší oporou. Program se rozšiřuje po celé republice do sociálních služeb a teď ho budeme rozšiřovat i do školství. Ve zdravotnictví už je a budeme na něm pracovat dál,“ shrnula Protopopová.

Dětská psychiatrie vypadla ze vzdělávání pediatrů

Rozlišit, kdy už jen pomoc rodičů nestačí a dítě potřebuje odbornou péči, ovšem nemusí být vzhledem různorodosti duševních problémů a onemocnění vždy snadné. Jasným signálem pochopitelně je, pokud dítě ohrožuje sebe nebo okolí, jindy to ale tak zřejmé být nemusí.  

„Ideální křižovatkou by měl být praktický lékař. Dítě a rodinu zná, a pokud s ním o problémech rodiče hovoří, měl by v ideálním případě situaci vyhodnotit. Bohužel ze vzdělávání pediatrů dětská psychiatrie zcela vypadla. Pediatři poukazují, že mají s nadsázkou plné čekárny psychiatrických pacientů, a chápu, že to není příjemné. Jenže v tomto směru nemají žádné povinné vzdělávání, což je podle mě naprosto špatně. Umějí pozpátku odříkat dětskou cukrovku, o duševních poruchách dětí toho ale vědí podstatně méně. Přitom počet pacientů se diametrálně liší. Těch s duševními potížemi je podstatně více než třeba právě těch s cukrovkou,“ poukazuje Havelka.

Argument, že kdo chce, může se v této oblasti dovzdělat, podle něj není na místě. Těžko si lze představit, že se beztak vytížený lékař bude ve svém volnu jezdit půl roku vzdělávat na dětskou psychiatrii.

Hlavní problém: Podfinancovanost

Vůbec nejzásadnější příčina krize dětské psychiatrie ale podle havlíčkobrodského primáře leží jinde. „Hlavní problém je podfinancovanost. Zájem o obor kontinuálně narůstá, ale podfinancovanost zejména školících pracovišť je velká,“ konstatuje Havelka. Podle něj je tak v první řadě potřeba do dětské psychiatrie nalít peníze, ať už systémově formou úhrad, nebo prostřednictvím dotací.

„Jsou kraje, jako je Královéhradecký nebo Karlovarský, kde vůbec není lůžková péče. A problém je, že většina lůžek není akutních. Ta jsou pouze v Praze, Brně, Plzni a Liberci,“ shrnuje Havelka. Proto bychom potřebovali vytvářet nová lůžka, která na jedné straně poskytnou kvalitní péči pro pacienty a na straně druhé umožní školení nových kapacit.

„Potřebujeme také rozvoj dalších forem péče, které jsou zatím spíše opomíjené, jako jsou stacionáře a centra duševního zdraví. U nich je financování nastaveno tak špatně, že projekty zatím nejsou životaschopné, přestože jsou strašně důležité,“ poukazuje.

Na druhou stranu je podle něj fakt, že se financování postupně zlepšuje. „Bohužel, pokud vám chybějí miliardy a přicházejí desítky nebo stovky milionů, zůstává nepoměr stále velký. Věcí, které jsou lepší, je hodně. Ale obor a situace jsou tak moc zanedbané, že nestačí ani větší podpora, než je u jiných oborů,“ dodává Havelka.

Investice už se chystají

Uvidíme, zda se situaci povede změnit premiéru Andreji Babišovi, který psychiatrii, zejména tu dětskou, označil jako svou prioritu. A slibuje, že do ní skutečně pošle miliardy. Celkem by chtěl podle svého pátečního vyjádření investovat do psychiatrických nemocnic pro děti i dospělé 2,7 miliardy. A 160 milionů sem půjde už letos tak, aby bylo možné připravit projektovou dokumentaci.

„V některých případech budeme muset postavit úplně nové nemocnice. Například v případě Loun, kde je dětská psychiatrická nemocnice v pronajatých prostorech dlouhodobě zcela nevyhovujících moderním standardům. Proto jsme se v tomto týdnu dohodli s paní ředitelkou na plánu, že postavíme zcela novou budovu. Starou opustíme a vedle na pozemku postavíme novou,“ přiblížil v pátek ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

A cílem také je, aby v dalším programovém období startujícím v roce 2028 šly na dětskou psychiatrii peníze z evropských fondů.