Očkování, prevence, kontrola lékových interakcí či odvykání kouření. Lékárníci chtějí rozšířit svou roli v systému zdravotní péče a mluví o sdílení kompetencí s lékaři. Část odborné veřejnosti to vítá jako cestu k vyšší efektivitě, což ukazují i některá data, jiní varují před nedostatečnou klinickou přípravou. Rozdílné názory odhaluje i anketa Zdravotnického deníku mezi odborníky.

Farmaceuty prováděné očkování v lékárnách dlouhodobě podporuje předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. Připomíná, že ale nejde o přesun kompetencí na nelékaře, protože farmaceuti patří mezi lékařská zdravotnická povolání.

Očkování v lékárnách už funguje v 19 státech EU

„Nehovořil bych tedy o přesunu kompetencí, ale o definici náplně, která může být doplněno do kompetence farmaceutů jako vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků ve vzájemné spolupráci s kolegy lékaři. Ale ne tak, aby to bylo vnímáno na úkor jedné či druhé profese. To nikam nevede. Zdravotnictví je především týmová práce,“ zdůrazňuje.

A připomíná, že možnost, aby v lékárnách očkovali farmaceuti, o níž se v Česku diskutuje více než 15 let, už funguje v 19 státech Evropské unie. Zavedení této možnosti u nás by podle něj vedlo k větší proočkovanosti, což by systému ekonomicky prospělo.

„O ekonomické prospěšnosti není potřeba vést dalekosáhlé diskuse, protože existují studie, které dokládají, že každá 1 koruna investovaná do prevence, tedy do očkování proti chřipce, vrátí zdravotním pojišťovnám necelých 7 korun na straně jejich výdajů,“ uvádí.

Mohlo by vás zajímat

Záchyt lékových chyb i odvykání kouření

Mezi kompetence, které by v rukou lékárníků prospěly systému, řadí Hampel také sledování lékového záznamu pacienta a záchyt lékových chyb.

„Cílem a smyslem je zachycení duplicitně předepsaných léčiv. Je to v zájmu lékařů i zdravotních pojišťoven. Farmaceut v centrálním lékovém záznamu snadno odhalí dvakrát předepsaná léčiva. Ve světě běžná věc, která zvyšuje bezpečnost, a především zavádí sledování efektivity ve zdravotnictví,“ vysvětluje.

A z dalších výkonů farmaceutické péče, jejichž zavedení by zvýšilo efektivitu vynaložených prostředků ve zdravotnictví, jmenuje například:

  • záchyt kardiovaskulárních onemocnění,
  • sledování lékových interakcí,
  • pomoc v odvykání kouření,
  • telefonické konzultace farmaceuta s pacientem.

Diskutovat a neurážet se

Dlouhodobým podporovatelem očkování v lékárnách je také prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Ten se ke kompetencím vyjádřil pro Zdravotnický deník obecněji.

„Velmi často se setkávám s interpretací, která zní jako převod kompetencí. Podle mého názoru se jedná spíše o rozšíření či sdílení některých kompetencí. A to při zachování kvalitní a bezpečné léčby. Není žádným tajemstvím, že některé činnosti už dnes fakticky vykonávají nelékařští zdravotníci. Nepochybuji o tom, že je třeba vést racionální diskusi také s ohledem na odpovědnost, očekávaný demografický vývoj a zkušenosti z dalších zemí EU, s ohledem na rozdílnosti systémů poskytování zdravotní péče,“ míní.

Nejvíce pak volá po změně stylu komunikace. „Spíše než jmenování konkrétních kompetencí je na místě změnit styl diskusí, které jsou nyní z jedné strany vedeny ve formě drsného, až některé skupiny zdravotníků urážejícího odmítání. Takovým přístupem lze promarnit i roky, které budou nám a našim pacientům v dalších letech velmi chybět,“ upozorňuje.

Cesta k vyšší proočkovanosti

Mezi jednoznačné podporovatele očkování v lékárnách nepatří jen farmaceuti, ale i řada lékařů. Jedním z nich je i místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

„Jednoznačně podporuji očkování v lékárnách proti chřipce a covidu. Je etablováno ve většině nejvyspělejších zemích a zkušenosti ukazují, že zvyšuje celkovou proočkovanost. Je pochopitelně nutné změnit legislativu a ochotné lékárníky proškolit. A samozřejmě umožnit očkování i všem lékařům specialistům,“ uvádí pro Zdravotnický deník.

Přesun kompetencí je podle něj správný všude tam, kde je to rozumné z hlediska možností jednotlivých odborností kompetence realizovat, aniž dojde k snížení kvality zdravotní péče.

„A také tam, kde je pro systém neefektivní, když lékař vykonává méně kvalifikované činnosti, které může vykonávat nelékařský personál,“ doplňuje k přesunu kompetencí obecně.

Bez přípravy na kritické situace

Mezi lékaři má však převod kompetencí na farmaceuty i řadu odpůrců. Proč mezi ně patří, vysvětluje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

„Lékárníci na jednu stranu zaslouží obdiv za objem vědomostí o lécích, které se museli naučit, aby mohli začít dělat svou práci. Problém je ale v tom, že vzdělávací program farmaceutické fakulty neobsahuje ani jednu jedinou hodinu klinické práce. Pokud by tedy měli začít dělat jakékoli klinické výkony, musí tomu předcházet adekvátní doplnění vzdělání, nebo i podstatná změna jejich pregraduálních výukových programů. A to včetně toho, že by museli umět řešit kritické situace,“ shrnuje Jojko.

A uvádí i konkrétní případ. „Před zhruba dvěma měsíci jsem byl na setkání lékárníků, kde se hovořilo i o očkování v lékárnách. Když jsem se ve stohlavém sále zeptal, kdo aspoň viděl anafylaktický šok, zdvihly se tři ruce,“ popisuje.

Změny by podle něj ale musely nastat nejen ve vzdělávání. „Klinická práce – včetně očkování – vyžaduje i adekvátní úpravu prostor, má svá pravidla pro vedení zdravotnické dokumentace a podobně,“ vyjmenovává Jojko. A dodává, že podle něj existuje řada levnějších, rychlejších a méně rizikových cest, jak zvýšit proočkovanost populace.

Představy mimo realitu

Vzhledem k tomu, jak dnes prakticky funguje provoz lékáren, si nedovedu představit, že farmaceuti získají další kompetence, říká předseda České internistické společnosti Richard Češka.

„Představy, že v lékárně změří tlak, cholesterol, glykémii nebo CRP, mi připadají nereálné. Do lékárny naštěstí chodím zřídka, ale obvykle jsem na konci dlouhé fronty a myšlenka, že třem pacientům přede mnou budou opakovaně, po uklidnění měřit tlak – a při hypertenzi budou potřebovat i cholesterol a glykémii k odhadu rizika – mě opravdu neláká,“ vysvětluje své obavy.

A stejně jako Jojko zmiňuje vzdělávání. „Nic proti kolegům farmaceutům, ale představa, že budou mít stejnou přípravu pro nemocné jako lékaři už z fakulty, mi nepřipadá příliš pravděpodobná. Také nevím, co má chudák farmaceut dělat, když mu vyjde při měření cholesterol 9,5 a před tárou stojí ve frontě 6 pacientů,“ uvádí.

Cestou ke zlepšení dostupnosti péče podle něj není náhrada jedné chybějící profese (lékařů) jinou chybějící profesí (farmaceuty). „Když budu cestovat do New Yorku a nabídnou mi let, který řídí námořní kapitán ze stejné trasy Londýn – Manhattan, asi nepoletím,“ dodává v nadsázce.

Lékárníci neberou práci lékařům

Pacienti nicméně jeví o prevenci i očkování v lékárnách zájem, jak ukazují v pondělí zveřejněné poznatky Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS).

„Pilotní projekt očkování proti chřipce na podzim ukázal, že zapojení lékáren může výrazně zvýšit proočkovanost, aniž by praktickým lékařům bralo pacienty. Při zapojení přibližně 200 lékáren by se proočkovanost mohla zvýšit z aktuálních 7 % na více než 10 %, jak ukazují data ÚZIS,“ stojí ve zprávě asociace.

Mezi nejčastější důvody, proč si pacienti vybrali očkování v lékárně, přitom patřily dostupnost o víkendu (48 % pacientů) a snadná dostupnost přímo v lékárně (42 % pacientů). „Transparentní čísla ukazují, že lékárny představují možnost volby pro pacienty, nikoli konkurenci pro praktické lékaře. Zůstává nejasné, proč bychom měli pacientům tuto možnost bezpečné volby omezovat,“ uvádí k tomu ředitelka asociace Irena Storová.

Zpráva potvrzuje, že zájem mají lidé i o prevenci v lékárnách. V rámci preventivních programů bylo v lékárnách loni vyšetřeno 1 460 pacientů. 29 % z nich bylo doporučeno další vyšetření u dermatologa. Zajímavý je i fakt, že 57 % těchto pacientů nikdy předtím na vyšetření znamének nešlo.

Ještě větší zájem byl o vyšetření glykémie. „V průběhu jara a podzimu 2025 proběhlo 44 715 měření glykémie v lékárnách a prostřednictvím mobilní jednotky, která uskutečnila 106 zastávek ve 68 městech,“ uvádí zpráva asociace. Vyšší hladina byla zaznamenána u 5,5 tisíc lidí, 900 z nich byla doporučena urychlená konzultace u lékaře.

„Lékárny neberou pacienty lékařům, fungují jako partner a doplňují preventivní služby tam, kde je poptávka vysoká,“ shrnuje své poznatky APLEKS.