Delegování kompetencí na sestry je nutné, míní část lékařů. Péče mimo velká města jinak zkolabuje

Část činností lékařů dnes v některých oborech přebírají sestry, terapeuti a další nelékařští zdravotníci. Podle mnohých lékařů to znamená více času na léčbu a lepší dostupnost péče, zejména mimo velká města. Uvítají, pokud se delegování kompetencí rozšíří a legislativně ukotví.

Převod některých kompetencí a zejména povinností lékařů na nelékařské zdravotníky považuje za naprosto nezbytný předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý. „Vzhledem k personální krizi ve zdravotnictví a z důvodu nedostatku lékařů, který je mimo největší města – respektive mimo fakultní nemocnice – kritický, totiž jinak hrozí zásadní omezení dostupnosti zdravotní péče,“ míní.

Jedním dechem ale dodává, že by nemělo jít jen o přesun některých kompetencí ke zdravotním výkonům, ale také o osvobození lékařů či zdravotních sester od administrativní práce a organizačních úkonů lepším využitím nezdravotnického personálu. Tedy větším zapojením administrativních pracovníků, koordinátorů nebo lidí zabývajících se digitalizací.

„Realita je ale bohužel taková, že lékařům i zdravotním sestrám jsou naopak přidávány nové povinnosti, a to mnohdy i legislativně. Připraví je o mnoho cenného času, přitom k nim není potřeba jejich kvalifikace,“ konstatuje.

Mohlo by vás zajímat

Sestry ve válce o 13. platovou třídu: Nemocnice kličkují, odbory hrozí inspekcí i soudy

Očkování i podávání léků doma

Jasnou představu má Dlouhý o převodu konkrétních kompetencí ve svém oboru. „V oblasti infekčních chorob jednoznačně podporuji, aby nelékařští zdravotničtí pracovníci mohli provádět očkování. Samozřejmě se zachováním dostupnosti lékařského poradenství tam, kde je to potřebné. Společnost infekčního lékařství také zpracovala metodiku OPAT, tedy parenterálního podávání antibiotik mimo nemocniční lůžka zdravotní sestrou ambulantně či v domácím prostředí. Tento postup běžný v USA a západní Evropě snižuje náklady a zlepšuje komfort pacienta,“ vyjmenovává.

Užitečné by podle něj bylo i rozšíření dostupnosti rychlotestů na infekční nemoci – respirační, pohlavně přenosné, HIV, hepatitidy. „V některých případech by je mohl provádět mimo zdravotnické zařízení také sociální pracovník po absolvování certifikovaného kurzu, například v adiktologických či jiných sociálních službách,“ míní Dlouhý.

Ne všechny sestry jsou na kompetence připravené

Jako pomoc pro svůj obor by vnímala předání některých kompetencí lékařů nelékařským zdravotníkům také místopředsedkyně Psychiatrické společnosti Simona Papežová.

„Vzhledem k nárůstu počtu pacientů s duševními onemocněními v našem oboru je předávání kompetencí cesta, jak zvýšit nebo alespoň udržet dostupnost vysoce kvalifikovaného lékařského personálu – tedy psychiatrů – pro odbornou práci, kterou nelékaři vykonávat nemohou. Mám na mysli například léčbu psychofarmaky, indikaci depotní léčby a podobně,“ míní Papežová.

A ujišťuje, že obor psychiatrie nezůstává jen u teorie. „Především ambulantní segment stále více posilujeme o sesterský personál. V rámci multidisciplinárních týmových praxí se snažíme o předání kompetencí psychiatrickým sestrám. Rádi bychom do péče mnohem více zapojili také klinické psychology, ale jejich dostupnost také není dostatečná,“ říká Papežová.

Podle ní je psychiatrie jedním z nemnoha oborů, který předávání kompetencí vítá a podporuje. Překážkou ale zůstává specializační vzdělávání. To má pro obor sestra pro péči v psychiatrii omezenou kapacitu.

„Navíc ne každá sestra je na zvýšení svých kompetencí – a s tím ruku v ruce jdoucí převzetí odpovědnosti za svou práci – připravená. Čeká nás tedy ještě dlouhý proces, ale jinou cestu než zapojení více profesí do péče o duševně nemocné nevidím jako schůdnou,“ shrnuje Papežová.

Myslet na tým

Na to, že v reálné praxi už řadu činností nelékařští zdravotníci provádějí, upozorňuje předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný. „Za oblast metabolických onemocnění mohu zmínit například nutriční terapeuty a terapeutky, kde se to setkává s pozitivním ohlasem,“ přibližuje.

Předání některých kompetencí je podle něj rozumným řešením, které může zvýšit průchodnost a efektivitu zdravotnického systému.

„Důležité je, aby vše dobře fungovalo ve zdravotnickém týmu a byly respektovány specifické situace podle oboru nebo zaměření tohoto týmu. A aby s přesunem kompetencí došlo také k přesunu odpovědnosti. A změny se provedly po veřejné debatě způsobem, který nepovede k nežádoucímu rozkolísání už tak nestabilního českého zdravotnictví,“ zdůrazňuje Prázný.

Zvážit možná rizika

Představit si převedení některých kompetencí na nelékařské zdravotnické pracovníky, dokáže také předseda České chirurgické společnosti Jiří Moláček. A také přidává příklady z praxe svého oboru.

„Tato praxe se velmi osvědčuje například u ošetřování chronických ran, kde specializované edukované sestry mohou lékařům velmi dobře ulehčit práci pravidelným ošetřováním a kontaktováním lékaře při zhoršení či jakémkoli problému. Jistě by se našly i jiné případy, kdy lze některé činnosti převést na nelékařské zdravotníky,“ říká Moláček.

Zároveň ale zdůrazňuje, že je třeba vždy velmi přísně zvažovat eventuální rizika. „Zatím si například moc nedovedu představit, že by nelékařští zdravotníci předepisovali léky. Jistě se však kolem toho povede rozsáhlá diskuse,“ přepokládá.

Medicína diskutuje, stomatologie koná

Co se delegace kompetencí týče, je před ostatními obory napřed stomatologie, říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

„Zatímco medicína diskutuje, stomatologie koná. Organizujeme certifikované kurzy s ministerstvem zdravotnictví – třeba zhotovování rentgenových snímků, takže pak nepotřebujeme RTG asistenty. Chystáme kurzy asistenta ortodontisty a třeba digitální stomatologii. To je na Slovensku magisterské studium, my to doučíme sestry,“ popisuje.

Dnes podle něj na jednoho tuzemského stomatologa připadá 1,7 nelékařských zdravotníků. Cíle ale vidí Šmucler jinde. „Chci to dostat na číslo 3,5 jako v Německu, nebo dokonce na 4,8 jako v USA. Pak je totiž medicína efektivní,“ vysvětluje.

Ale trvá na tom, aby bylo delegování kompetencí racionální. „Musí to být delegace v rámci týmu, ne vyvádění kompetencí do bizáru typu dentální hygienistky bez lékaře nebo porodní domy bez porodníka. Snad Češi zjistí, že kolo bylo objeveno a v Rakousku a Německu je jedna z nejlepších medicín na světě a lidé tam žijí podstatně déle,“ dodává Šmucler.

V miniseriálu o delegování kompetencí lékařů se Zdravotnický deník ptal odborníků také na jejich názor na očkování v lékárnách.