Dostupnější pomoc v ohrožení života – to je cíl smlouvy o přeshraniční spolupráci se Slovenskem, kterou ve středu posvětil sněmovní zdravotnický výbor. Pokud se tak u hranic ocitne pacient v nouzi a blíže mu bude slovenská sanitka, vyjede pro něj po dohodě s českými záchranáři ta. Podobnou smlouvu finalizuje ministerstvo zdravotnictví také s Polskem.

„Je docela smutné, že mezi námi a Slováky ještě rámcovou smlouvu nemáme. Již dlouho máme smlouvu s Německem a Rakouskem. Stále se ale ještě chystá mezi námi a Polskem,“ poukazuje náměstek ministra zdravotnictví Igor Karen. „Je trochu ostudné, že mezi tak blízkými zeměmi není legislativní část dokončená,“ potvrzuje poslankyně Věra Adámková (ANO).

S ratifikací smlouvy už přitom souhlasil Senát a prošla i prvním čtením v Poslanecké sněmovně.  

Smlouva má vytvořit základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci záchranných služeb tak, aby v příhraničních oblastech fungovala co nejlepší dostupnost péče. V Česku provozují záchranky kraje, zatímco na Slovensku je služba centralizovaná. V praxi ji pak vykonávají subjekty vzešlé z výběrových řízení na jednotlivé základny.

Mohlo by vás zajímat

Desítka zásahů ročně

Vzorem byla smlouva s Německem, která platí už od roku 2014, a s Rakouskem, platná od 2016. Spolupráce se bude týkat Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje, na Slovensku pak kraje Bratislavského, Trenčínského, Trnavského a Žilinského. Podle zpravodaje tisku a záchranáře Milana Brázdila (ANO) se může jednat o 10 či 12 zásahů ročně.

Spolupráce se vztahuje na pozemní i leteckou záchrannou službu, a to v případech akutních kritických stavů, jako jsou infarkt, mrtvice, úrazy či hromadná postižení. Na místo dorazí záchranka z té země, která to má na místo nejblíže. Pacienta pak odveze do nejbližšího zdravotnického zařízení bez ohledu na stranu hranice.

Dnes je situace taková, že čeští záchranáři mohou podle zákona působit jen na českém území. Pokud převážejí pacienta do nemocnice kratší cestou přes druhý stát, nemohou v něm použít sirénu. Nově to na Slovensku možné bude. A uzavření smlouvy bude mít i další dopady. „Už nebudou pochybnosti, když třeba někdo chytne sanitku s opiáty, že jde o nějaké dealerství,“ načrtává Brázdil jeden z přínosů.

Pro Zlínský kraj, který zároveň ve věci figuruje jako koordinační, je přitom uzavření smlouvy velké téma. Proto se šéf zlínské záchranky Jan Šebek Cholewa přijel na zasedání zdravotnického výboru podívat osobně. „Nečekali jsme na finále smlouvy, ale začali se připravovat. Děláme už kroky, abychom mohli navázat dalšími smlouvami a byli jak po stránce realizační, tak technicky schopni se propojit se slovenskou stranou,“ říká Jan Šebek Cholewa.

Pomohla podpora premiéra

Slovensko ale není jediný soused, se kterým ještě nemáme navázanou spolupráci záchranných služeb. Podobně, respektive ještě hůře, jsme na tom s Polskem. Práce na smlouvách přitom už běží hezkých pár let.

„Podílelo se na nich, když nepočítám týdenní ministry, pět ministrů zdravotnictví. Všichni se dohodli se svými partnery jak na slovenské, tak polské straně, vždycky to ale troskotá na technikáliích. Na slovenské straně se to nakonec povedlo, protože to vzal jako svou prioritu premiér. To se pak podařilo i na polské straně, kde to na jednání vlády premiér označil jako jednu ze tří priorit, kterou musí polská strana dotáhnout do konce volebního období. Je tedy velká šance, že se to povede,“ popisuje Vlastimil Válek (TOP 09).

„Až mě překvapilo, jak jednoduché bylo domluvit se s Rakušany, kteří mají jiný jazyk, jak jednoduché bylo domluvit se s Němci, kteří mají také jiný jazyk, jak komplikované bylo dohodnout se se Slováky, kde neexistuje jazyková bariéra, a jak je téměř nemožné domluvit se s Poláky. Troskotá to nejen na technických věcech, ale i na vrtulnících a dalším. Ale doufám, že i tam se to také během jednoho, dvou let povede dotáhnout do konce,“ dodává Válek.

V cílové rovince

A skutečně to vypadá, že i smlouva o spolupráci s Polskem je na dobré cestě. „Snad jsme v cílové rovince, i když to říkám už zhruba rok. Tak dlouho debatujeme s polskými kolegy finalizovaný text. Naposled jsme byli v kontaktu na začátku tohoto týdne. Bohužel zahájili meziresortní připomínkové řízení v pozdější fázi. My jsme jeli paralelní vyjednávání, abychom mohli promítat návrhy ostatních resortů do projednávaného textu, se kterým nakonec polské ministerstvo zdravotnictví téměř beze zbytku souhlasilo. Až v ten okamžik ale předložilo smlouvu k připomínkám dalších ministerstev, což proces trochu zkomplikovalo,“ popisuje vedoucí oddělení mezinárodních vztahů ministerstva zdravotnictví Marcela Kubicová, která je u vyjednávání smluv přes deset let.

Podle ní připomínky, které ministerstvo dostalo na začátku tohoto týdne, nejsou nijak zásadní. Věc ale zkomplikoval požadavek Polska na tříjazyčnou verzi smlouvy – vedle češtiny a polštiny ještě v angličtině.

Uzavření smlouvy by příští týden mohl popostrčit také ministr Adam Vojtěch. Ten se totiž potká s polskou ministryní během neformálního setkání ministrů zdravotnictví na Kypru. „Doufáme, že tam vyjádří znovuobnovenou politickou vůli to dotáhnout. Na technické a expertní úrovni děláme, co můžeme,“ dodává Kubicová.