Zatímco premiér Andrej Babiš hovoří o zákazu kratomu, Think Tank Racionální politiky závislostí varuje před unáhlenými kroky. Současný systém licencí a kontrol podle něj dal trhu jasná pravidla. Přeřazení mezi psychoaktivní látky by podle Jindřicha Vobořila a dalších odborníků jen vehnal uživatele zpět do náruče nelegálního trhu.

Premiér Andrej Babiš při čtvrtečních interpelacích v Poslanecké sněmovně znovu řekl, že by mělo dojít k přeřazení kratomu z psychomodulačních látek mezi látky psychoaktivní. To znamená, že by skončila nově vytvořená síť obchodů, které ho mohou v přísně regulovaném režimu prodávat. Oproti tomu psychoaktivní látky jsou na tom podobně jako látky zakázané, jen je lze vědecky zkoumat a držení malého množství pro vlastní potřebu není trestné.

„Návrh na přeřazení kratomu z kategorie psychomodulačních látek do kategorie zařazených psychoaktivních látek se jeví jako proporcionální a nezbytné opatření k ochraně veřejného zdraví, zejména dětí a mladistvých. A jako nástroj, který přiblíží Českou republiku k regulační praxi převážné většiny zemí Evropské unie a sníží doprovodná zdravotní, ekonomická a reputační rizika,“ uvedl Babiš na interpelaci Renáty Zajíčkové (ODS) ohledně kratomu.

Vláda se přitom bude seznamem zařazených psychoaktivních látek zabývat už v pondělí. Hlavním tématem bude přeřazení HHC do zakázaných látek na popud Organizace spojených národů. V plánu je ale také úprava alternativ kratomu.

Nový režim ještě nefunguje ani půl roku

Podle premiéra se Česko stalo hubem dovozu kratomu do EU. Loni k nám přitom bylo z třetích zemí dovezeno téměř 500 tun této látky. Jenže podle odborníků v tuto chvíli není změna na místě. Kratom se totiž až do listopadu loňského roku prodával v šedé zóně jako „sběratelský předmět“.

Teprve pět měsíců tak funguje nový režim, v EU unikátní, který ho umožňuje prodávat jako psychomodulační látku. To znamená, že ho mohou prodávat jen obchody schválené ministerstvem zdravotnictví, je zakázán prodej dětem i reklama. Produkty také podléhají kontrole složení a musí mít řádné označení. To všechno – na rozdíl od stavu minulého – dává státu do ruky nástroj pro trestání těch, kdo nedodržují pravidla.

Mohlo by vás zajímat

„Přechodné období skončilo v první polovině ledna 2026. V současnosti již funguje síť licencovaných subjektů a specializovaných prodejen a postupně se vytváří praxe dozorových orgánů. V této situaci považujeme za problematické uvažovat o zásadní změně regulace v okamžiku, kdy ještě není možné vyhodnotit její reálné dopady,“ píše v otevřeném dopise Think Tank Racionální politiky závislostí v čele s bývalým národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem.  

Stačí začít vymáhat pravidla

Think tank také připomíná, že zařazování a přeřazování psychoaktivních látek má daná pravidla. Ta zahrnují odborné hodnocení rizik a zapojení příslušných institucí, zejména ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu a poradních orgánů vlády. Díky tomu je rozhodování transparentní.  

A je tu také dopad na trh. „Desítky podnikatelských subjektů získaly licence, investovaly do splnění zákonných požadavků a přizpůsobily své podnikání novému režimu. Výrazná změna regulace krátce po jejím zavedení může vyvolávat otázky týkající se předvídatelnosti právního prostředí a legitimního očekávání podnikatelských subjektů,“ podtrhává Think Tank.

Podle něj zároveň současné nastavení – na rozdíl od toho minulého – umožňuje postihovat hříšníky, aniž by byla nezbytná prohibice. Stačí začít vyžadovat dodržování bezpečnostních standardů, postihovat nelegální prodej a postupně vyhodnocovat zdravotní a sociální dopady užívání těchto látek. Vytlačením na nelegální trh naopak stát ztrácí možnost dohledu nad kvalitou výrobků, dávkováním a věkovým omezením.

Pro děti je nezvětším rizikem nelegální trh

„Chceme upozornit i na skutečnost, že největší riziko pro uživatele a zejména pro děti a mladistvé představuje nelegální trh s kratomem, který i navzdory zavedené regulaci tvoří nemalý podíl v celkovém objemu prodaného kratomu. Připomínáme, že nový regulační rámec zavádí i nové skutkové podstaty spojené s tímto nelegálním prodejem. Proto by bylo velmi žádoucí, aby Policie ČR, která disponuje potřebnými pravomocemi i kapacitami, proti tomuto nelegálnímu trhu důsledně zakročila,“ podtrhává Think Tank.  

A dodává, že unikátní český model regulace psychomodulačních látek pozitivně hodnotí i v zahraničí. Pokouší se totiž řešit regulaci látek, které nespadají do mezinárodních drogových úmluv a současně mohou představovat určitá zdravotní či sociální rizika. Mezistupeň mezi neregulovaným trhem a úplným zákazem tak umožňuje státu kontrolovat kvalitu výrobků, dostupnost i informovanost spotřebitelů. Výsledkem je lepší ochrana veřejného zdraví i trhu.