Prevence v lékárnách ano – ale s jasnou návazností péče a na základě dat. Ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal v rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje, proč by se české lékárny měly nejdříve soustředit na primární prevenci a teprve poté uvažovat o dalších formách péče. Vysvětluje také, proč HTA u léčiv považuje za efektivní, ale zároveň upozorňuje na slabé místo systému: skutečnou dostupnost inovací pro pacienty, kterou nelze měřit jen rychlostí vstupu na trh, ale i jejich reálným využitím.

Na LinkedIn jste nedávno otevřel diskusi o tom, jak by měla být nastavena prevence v lékárnách. Jak tedy? Které konkrétní preventivní služby by měly lékárny v Česku poskytovat?

Přijde mi, že veřejná debata o preventivních službách v lékárnách je dosti chaotická, podléhající emocím a málo založená na skutečných analýzách proveditelnosti a ověřených zahraničních modelech s respektováním přenositelnosti do systému zdravotních služeb v Česku.

Navrhl jsem, že bychom měli postupovat od primární prevence, jako je očkování, odvykání kouření, management váhy, zdravotního stylu, a podobně. A až vyčerpáme možnosti zde, můžeme diskutovat o té sekundární, neřku-li terciární prevenci.

Do prevence se investuje málo a neefektivně.

Proč sekundární prevence, například screening hypertenze nebo diabetu, do lékáren podle vás zatím nepatří?

Neříkám, že nikdy nebude patřit. Ale jsem přesvědčený, že v současnosti na to ještě nejsme zcela připravení. Musí vzniknout alespoň minimální datové propojení a návaznost odborné péče v případě zachycení varovné hodnoty v lékárně. Nechceme aby byli zbytečně screenováni občané, kteří pravidelně chodí ke svému praktikovi, ani aby pacient bez praktika, kterému v lékárně naměří vysokou hodnotu krevního tlaku, nedostal včas lékařskou péči.

Obáváte se tedy, že by rozšíření prevence do lékáren vedlo k roztříštění péče a ztrátě návaznosti na praktické lékaře? Nešlo by zavést postupy, které by kontinuitu zajistily?

Ano, přesně tak. Jedním z řešení je, že každý, kdo chce podstoupit v lékárně vyšetření, které je nějak honorované ze zdravotního pojištění, musí zpřístupnit svůj elektronický pacientský souhrn. Lékárna bude vědět s čím se dotyčný léčí, kdy byl naposledy u lékaře, kdo je jeho ošetřující praktický lékař a specialista. Zároveň musí mít lékárník možnost takového pacienta v reálné době poslat na vyšetření a včasné zahájení terapie.

Dovedu si představit úhradový mechanismus pro lékárny, který je nebude paušálně honorovat za jednotlivé výkony, ale za nově zachyceného pacienta, který dosud zdravotnímu systému unikal. Zde lze předpokládat základní naplnění definice nákladové efektivity.

Mělo by se v lékárnách očkovat proti chřipce nebo covidu?

Jednoznačně bychom měli vyzkoušet, zda-li skutečně v lékárnách existuje potenciál zvýšit ostudně nízkou proočkovanost české populace proti chřipce a covidu. Jsem zastáncem tohoto směru, ale opět, před takovou aplikací musí být jasné, jaké má klient proběhlá očkování, kontraindikace, tj. základní sdílení eHealth dat s očkující lékárnou.

Jak si Česko vede v investici do prevence? Investuje málo nebo neefektivně?

Investuje málo a obávám se, že i neefektivně. V některých oblastech na tom nejsme tak špatně, například v onkologickém screeningu. Jinde jsme na tom tragicky, například pokud jde o zmíněné očkování proti respiračním nemocem nebo prevenci kardiometabolických onemocnění.

HTA stojí na pevných základech.

Když změníme téma, jak dobře funguje v Česku HTA u léků? Funguje lépe u některých kategorií léčiv než u jiných? Má systém nějaká slabá místa ke zlepšení?

To je na dlouhou odpověď. V zásadě funguje skvěle v porovnání s HTA v jiných oblastech. Systém se stále bude vyvíjet. Ale stojí na pevných základech a penězi se v něm neplýtvá a dokáže navigovat omezené prostředky do skutečných inovací. Ale možností zlepšení je tam mnoho.

V Česku je dobrý čas dostupnosti inovativních léků, neví se však, kolik pacientů se k nim skutečně dostane. Neměla by se dostupnost měřit jinak než jen pomocí W.A.I.T. indexu? Jaké indikátory by podle vás dávaly realističtější obrázek?

Rozhodně musíme hodnotit nejen čas od registrace k prvnímu pacientovi, ale také proléčenost – penetraci – do hrazené populace. Zde máme velké rezervy a ztrácíme hodně let zdravého života populace, například v léčbě diabetu, hyperlipidémie, migrény nebo kožních onemocnění. 

Jak se daří aplikovat HTA u zdravotnických prostředků? Pořád to pokulhává?

Mám dobrý pocit z nového nastavení ministerstva zdravotnictví v této oblasti a věřím, že tentokrát to konečně vyjde a doženeme dluh, který v této oblasti máme za posledních 20 let. Velmi aktivní jsou v implementaci zdravotní pojišťovny. A také ministerstvo chce HTA principy implementovat na co možná nejširší oblast zdravotnických technologií.