Ještě ani nedošlo k definitivnímu schválení změn ve financování veřejného zdravotnictví a už Německo spřádá další reformní plány. Ty se mají tentokrát dotknout systému dlouhodobé sociální péče, který rok od roku směřuje k finanční neudržitelnosti. Spolková ministryně zdravotnictví Nina Warkenová (CDU), která má dlouhodobou péči v gesci, chystá legislativu, která by měla nepříznivý trend zvrátit. Bez přijetí změn by totiž systému chybělo do roku 2030 přes 20 miliard eur ročně. Uvedl to odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Škrty, ale také navýšení sazby pojistného se objevuje v prvním návrhu zákona o reorganizaci dlouhodobé sociální péče, který předkládá ministerstvo zdravotnictví za účelem postupného zlepšování finanční udržitelnosti celého systému.

Jen v letošním roce očekává, že systém dlouhodobé sociální péče bude hospodařit se schodkem kolem 7,6 miliardy eur (v přepočtu kolem 185 miliard korun). Přitom už loni došlo k navýšení sazby pojistného na dlouhodobou péči o 0,2procentního bodu.

Warkenová: Nejvyšší čas začít jednat

V příštím roce by se schodek systému mohl vyšplhat nad 11 miliard eur a v roce 2028 na 18,6 miliardy. Na konci této dekády by v něm mohlo chybět bezmála 21 miliard eur (více než půl bilionu korun).

„Velice dynamicky roste počet lidí, kteří dlouhodobou sociální péči potřebují. A přestože se sazby pojistného neustále zvyšují, nestačí to. Je proto nejvyšší čas začít jednat, protože skutečný stav věcí byl dlouho opomíjen,“ uvedla ministryně Warkenová k předkládanému návrhu reformy.

Podle šéfky zdravotnického resortu je cílem návrhu zákona především systém „stabilizovat a zajistit jeho udržitelnost pro budoucnost“. Zároveň musí zachovat rozsah péče pro lidi, kteří ji skutečně potřebují.

Dále má být kladen důraz na prevenci tak, aby se budoucí generace seniorů obešli bez dlouhodobé péče co nejdéle. Tedy aby byli co nejdéle soběstační. Stát proto chce docílit prodlužování střední délky života ve zdraví.

Mohlo by vás zajímat

Vyšší sazby pro bezdětné

Jak už bylo řečeno, systém má být finančně stabilizován skrze opatření zaměřená jak na jeho příjmovou, tak výdajovou stranu. Zvýšení příjmů má být mimo jiné dosaženo zvyšováním stropu pro vyměřování odvodů. V roce 2027 má toto opatření přinést dodatečných 1,6 miliardy a v roce 2030 ještě dalších 200 milionů navíc.

Zároveň si připlatí bezdětné osoby. Jejich sazba pojistného na dlouhodobou péči se zvýší o 0,1procentního bodu v roce 2027. Postupně pak má narůstat až na 0,7procentního bodu od roku 2030. Systém tím ročně získá přes miliardu eur ročně. Důležité je, že dodatečná sazba pro bezdětné se týká odvodu z jejich hrubé mzdy. Nepůjde tedy o zvýšení odvodu pro zaměstnavatele.

Mezi nejvýznamnější opatřeními na straně výdajů patří úprava systému posouzení, zda má žadatel o péči na ni nárok a v jaké úrovni nesoběstačnosti. Ministerstvo odhaduje, že v roce 2027 to přinese úsporu kolem 1,3 miliardy eur. Tato úspora má postupně narůstat až na více než čtyři miliardy eur od roku 2030.

Výrazně se také zpomalí valorizace příspěvků na péči, a to na průměr jádrové inflace za poslední tři kalendářní roky. Systém by tak mohl ušetřit 3 až 4 miliardy ročně, a to počínaje rokem 2028.

Zabolí to, ale je to nutné

Návrh reformy už vzbudil četné reakce. „Systém ošetřovatelské péče je v hrozné situaci a předkládaný návrh obsahuje některá opatření, která mohou pomoci začít hasit požár,“ řekl Oliver Blatt, předseda představenstva Spolkové asociace pojišťoven systému zákonného zdravotního pojištění (GKV-Spitzenverband). Podle něj je ovšem jasné, že reforma bude zahrnovat bolestivé škrty.

Podobně to vidí také šéfka jedné z největších německých zdravotních pojišťoven AOK Carola Reimannová. „Vidíme především škrty ve výdajích a dodatečnou zátěž pro pojištěnce,“ uvedla. Podle ní by si reforma zasloužila více opatření směřujících k restrukturalizaci celého systému.