Při změnách sítě porodnic se bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) posuzovat hlavně počet porodů, protože má vliv na bezpečnost dětí a rodiček. V pátek také řekl, že ve všech má být standardem podpora kojení. Některé porodnice opouští podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) plně kojených 55 % dětí, některé více než 90 %, rozdíly jsou i regionální.

Loni se v zemi narodilo 77 600 dětí, což je nejméně v historii statistického zjišťování od roku 1785. Síť porodnic je nastavená na počty blížící se dvojnásobku. „Nechci říkat, jak bude síť porodnic do budoucna vypadat, ale změní se, to je prostě fakt. Nemůžeme nereagovat na to, že máme nejnižší porodnost v historii od Marie Terezie, kdy se začala porodnost v českých zemích měřit,“ řekl Vojtěch. V tuto chvíli podle něj zasedá pracovní skupina, která by měla přijít s koncepcí sítě.

„Musíme se na to podívat z pohledu medicínského, z hlediska bezpečnosti pro matku i dítě,“ doplnil. Dnes podle něj existují porodnice s nízkým počtem porodů, což neodpovídá mezinárodním standardům. „Praxe toho personálu je tam zásadně nižší i z hlediska komplikací. Vidíme na datech, že tam je třeba vyšší počet císařských řezů, poranění rodičky a podobně, protože tam prostě není taková zkušenost,“ uvedl.

V kojení existují rozdíly mezi regiony

Podle odborníků je kojení nejlepším způsobem výživy novorozenců, chrání jejich zdraví i zdraví rodiček. „Při propuštění z porodnice kojí 90 % žen, 77 % plně. Data ale ukazují rozdíly mezi nemocnicemi a typy porodů,“ doplnil Vojtěch. V Libereckém či Plzeňském kraji jsou plně kojeny při propuštění z porodnice čtyři z pěti dětí, naopak v Ústeckém kraji dostává každé desáté umělou výživu.

Častěji jsou dokrmované předčasně narozené děti, z těch porozených do 36. týdně včetně je to téměř pětina. I pro ně ale podle vrchní sestry Renáty Neplechové z novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc existují možnosti podávat mateřské mléko, například mléčné banky nebo si rodička může mléko uschovat před porodem.

Banky jsou v Česku zatím čtyři, v Praze, Hradci Králové, Mostě a Českých Budějovicích. O jejím založení podle zástupce primáře po léčebnou péči stejného oddělení Vladimíra Mišutha uvažuje i FN Olomouc. „Dárkyněmi bývají maminky, které mají více mléka, než kolik potřebuje jejich vlastní dítě,“ vysvětlil.

Do budoucna musí banky splnit přísnější pravidla, protože podmínky nakládání s lidskými tkáněmi a buňkami nově upravuje evropská legislativa. „Jsme připraveni je podpořit, určitě není zájem nikoho, aby banky s mateřským mlékem zanikaly,“ řekl ministr.

Mohlo by vás zajímat

Malá: Chraňme rodiče před reklamou

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťány Malé (ANO) je namístě otevřít také debatu o regulaci reklamy na umělou výživu. „V době sociálních sítí je to ještě mnohem důležitější. Chránit rodiče před tlakem reklamy je povinností nás všech,“ uvedla. Zároveň je podle ní důležité, aby ženy dostávaly podporu, ať už se rozhodnou své dítě krmit jakkoliv.

Podle ní se musíme zaměřit také na osvětu, protože mezi porodnicemi a regiony jsou velké rozdíly. Ty vidí také v dostupnosti nové služby domácí návštěvy porodní asistentky, v některých regionech je podle ní méně dostupná.

Z veřejného zdravotního pojištění mají rodičky od ledna hrazeny tři takové návštěvy, za první čtvrtletí jich byly necelé tři tisíce. Pokud by je využily všechny rodičky v plné míře, bylo by jich více než 50 tisíc. Podle Vojtěcha je potřeba dát na vyhodnocení nové služby více času. „Pojišťovny mají na podzim předložit zprávu o síti, podle které pak budou řídit svou smluvní politiku,“ uvedl k malé dostupnosti služby v některých regionech.