Dlouhodobý stres nemusí zanechávat stopy jen v psychice. Rozsáhlá analýza téměř půl milionu lidí ukazuje, že s chronickým zánětem souvisejí i nenápadné změny samotného srdce. Informoval o ní web Science Daily.
Když se řekne dlouhodobý stres, většinou si představíme špatný spánek, úzkosti nebo vysoký tlak. Rozsáhlá data ale ukazují na dalšího skrytého viníka, kterým je chronický zánět. Právě ten totiž propojuje životní styl, psychickou zátěž a prostředí, ve kterém žijeme, s nenápadnými změnami přímo v srdečním svalu.
Tým z britské MRC Laboratory of Medical Sciences a Imperial College London prošel údaje od téměř 480 tisíc dospělých z databáze UK Biobank. Vědce zajímalo, jak zánětlivé markery v krvi souvisí nejen s hrozícím infarktem či mrtvicí, ale i s tím, jak srdce fakticky vypadá a funguje. Výsledky publikovali v časopise European Journal of Preventive Cardiology.
Měřítkem zánětu byl pro akademiky marker GlycA. Lidé s jeho nejvyššími hodnotami měli ve srovnání s těmi s nejnižšími o 43 % vyšší riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody.
Srdce se mění, aniž byste cokoliv cítili
Autoři výzkumu se neomezili jen na zkumavky. Pomocí zobrazovacích metod se podívali přímo do těla a sledovali strukturu srdce. Vyšší zánětlivá aktivita prokazatelně souvisela s menším objemem levé srdeční komory a nižším tepovým objemem.
Tyto odchylky samy o sobě nemusí hned znamenat diagnózu. Skládají ale mozaiku takzvané srdeční remodelace, tedy postupných změn, které v těle probíhají dlouho předtím, než člověk pocítí první potíže.
Překvapením bylo, jak výrazně se na těchto změnách vedle kouření či obezity podepisuje psychická nepohoda a socioekonomické podmínky. Náš organismus zkrátka reaguje na prostředí, ve kterém žijeme, a biologické procesy od něj nelze oddělit.
Do hry vstupuje i nedostatek pohybu nebo kouření, ale ukazuje se, že obrovský vliv má i genetika. Někteří lidé jsou k zánětlivému poškození náchylnější, jiní vůči němu mají přirozenou odolnost. Ani špatné genetické karty ale neznamenají, že je vyhráno, nebo prohráno. Klíčovou roli stále hrají faktory týkající se životního stylu.
Bude v budoucnu stačit krevní test?
Právě zde se podle vědců otevírá prostor pro další výzkum. Analýza upozornila na několik zánětlivých proteinů, zejména z drah spojených s interleukinem-1 a TNF. Některé z těchto mechanismů už dnes cílí některé testované léky.
Vize do budoucna je jasná: Přesnější hodnocení kardiovaskulárního rizika. Pokud by lékaři zkombinovali běžné zánětlivé markery s genetickými daty a anamnézou, mohli by rizikové pacienty odhalit a začít léčit ještě dříve, než srdce utrpí trvalé škody.
Na zavedení do běžné ordinace je zatím brzy. Práce neprokazuje, že stres sám o sobě u konkrétního člověka způsobí srdeční poškození, ani že snížení hodnoty GlycA automaticky zabrání infarktu. Mění ale pohled na celou kardiovaskulární prevenci a ukazuje, že při péči o srdce nejde jen o hlídání krevního tlaku.
