Ministerstvo zemědělství předložilo legislativní úpravu vodního zákona, která do české praxe převádí kontroverzní evropskou směrnici o čištění městských odpadních vod. Hlavním cílem je zlepšit čistotu řek, rybníků i podzemních pramenů a lépe chránit zdraví lidí. Změny ale obnášejí i nový systém odpovědnosti pro výrobce léků a kosmetiky. Ti budou muset ze svého platit většinu nákladů na odstraňování mikroskopických nečistot z odpadních vod. Farmaceutické firmy varují, že je tyto účty mohou dostat do úzkých, což by mohlo zdražit nebo omezit dostupnost levnějších léků.

Nová pravidla reagují na hrozby moderní doby. Už nestačí řešit jen běžné látky, jako jsou dusík a fosfor, ale je potřeba se zaměřit i na stopy antikoncepce, léků na bolest, hormonů či dalších chemikálií z domácností. Zákon proto nově zavádí pojem mikropolutanty a definuje nejmodernější, takzvaný čtvrtý stupeň čištění (kvartérní čištění), který dokáže tyto látky z vody účinně odstranit.

MZČR: Počkejme, jak se situace vyvine

Nejdiskutabilnějším bodem celé chystané změny je uplatnění zásady „znečišťovatel platí“. Výrobci, dovozci i prodejci léků a kosmetických přípravků na českém trhu budou muset nově hradit účty za stavbu a provoz těchto moderních čistírenských technologií. Podle navrhovaného znění textu „výše podílu musí být stanovena tak, aby činila nejméně 80 procent z celkových nákladů“ na investice, provoz i průběžné sledování škodlivých látek ve vodě. Firmy se tak budou muset fakticky spojit do společného kolektivního systému, který od nich vybrané peníze vybere a pošle majitelům a provozovatelům čistíren.

Ministerstvo zdravotnictví ovšem vůči formě stanovení poplatků vznáší zásadní výhrady a požaduje, aby byla finanční zátěž výrobců zastropována přímo v zákoně. Ve svých připomínkách uvádí: „S ohledem na zajištění dostupnosti především základních a nejvíce používaných léčiv, na jejichž cenu bude mít tato regulace zásadní dopad, požadujeme v zákoně výslovně stanovit konkrétní 80% podíl nákladů hrazených výrobci.“

Ministerstvo navíc upozorňuje na nejistý osud celé evropské regulace a doporučuje zvážit opatrnější postup. „Za této situace považujeme za vhodné zvážit pozastavení legislativních prací na implementaci dotčené části směrnice, případně její odložení do doby rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie,“ píše. Odkazuje se při tom na to, že generální advokátka dospěla k závěru, že unijní normotvůrce dostatečně neprokázal důvody pro uložení převážné části nákladů na kvartérní čištění výlučně výrobcům léčivých přípravků a kosmetických výrobků.

Hrozí zdražení běžných léků?

Právě ze zvýšených nákladů mají výrobci léčiv obrovské obavy. Upozorňují, že povinnost financovat takto nákladné technologie zásadně zvýší jejich výdaje. Problém to může být hlavně u takzvaných generik, tedy léků se stejnou účinnou látkou, u nichž mají výrobci nízké marže. Pokud jim na bedra přibude další velký poplatek, jejich výroba se v Evropě už nemusí vyplatit. To by podle odborníků i samotných výrobců mohl být začátek výpadků v dodávkách základních léčiv.

„Na jedné straně chceme mít čisté vody, čisté životní prostředí pro nás pro všechny. Ale na druhé straně se zatíží farmaceutický průmysl takovými daněmi, že je otázka, nakolik bude udržitelné setrvání některých léčiv na trhu, zejména těch nejstarších a nejlevnějších, které jsou ale často i těmi kriticky důležitými,“ řekl Zdravotnickému deníku v jednom z nedávných rozhovorů na toto téma výkonný ředitel České asociace farmaceutických firme (ČAFF) Filip Vrubel.

Výjimku mají dostat jen malé firmy, které ročně uvedou na trh jen nepatrné množství látek (pod jednu tunu), nebo výrobci látek, jež se ve vodě samy rychle a přirozeně rozloží. Většina běžných léků ale na tyto úlevy nedosáhne.

Majitelé jímek budou schraňovat účtenky

Změny pocítí také města a obce. Všechna sídla, kde žije přes tisíc obyvatel, budou mít povinnost postavit funkční kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod tak, aby se mohl připojit každý dům.

Používání bezodtokových jímek nebo domácích čistíren bude povolené jen ve zcela výjimečných případech. Například tam, kde by byla stavba potrubí extrémně drahá a nedávala by smysl ani z pohledu přírody. Aby stát získal nad jímkami kontrolu, vznikne nový celostátní Registr individuálních systémů zneškodňování městských odpadních vod. Do něj budou úředníci zanášet informace o tom, kde jímky stojí, jak jsou technicky zabezpečené a zda z nich majitelé odpad pravidelně odvážejí. Samotným majitelům jímek se navíc zpřísňuje povinnost udržených účtenek. Doklady o odvozu odpadních vod budou muset schovávat a na vyžádání ukázat kontrolorům až za poslední dva roky zpětně.

K tématu:

Větší města budou muset navíc vypracovat podrobné plány na zvládání přívalových dešťů. Tím se má zabránit tomu, že se nečištěné splašky při bleskových povodních vylijí z kanalizací přímo do řek. Pokud obec své nové povinnosti zanedbá, může dostat pokutu až do výše jednoho milionu korun. Pro kolektivní systémy nebo výrobce léků, kteří by se vyhýbali svým platbám, jsou pak přichystané sankce dosahující až 10 milionů korun.

Příležitost pro recyklaci vody i větší práva pro veřejnost

Nová pravidla ale nepřinášejí jen restrikce a poplatky. Zákon také vytváří jasná pravidla pro opětovné využívání vyčištěné vody. Voda, která projde čistírnou a splní přísné bezpečnostní limity, se bude moci oficiálně používat jako takzvaná recyklovaná voda – například na zalévání nebo v průmyslu. Právně už se na ni nebude nahlížet jako na odpad.

Nejmodernější čištění na mikropolutanty se má přednostně stavět v nejcitlivějších místech. Tedy například v úsecích řek, odkud se bere pitná voda, u rekreačních nádrží nebo v chráněných krajinných oblastech. Novela navíc otevírá dveře větší kontrole ze strany veřejnosti. Ekologické spolky i lidé z okolí získají právo podat žalobu k soudu a napadnout povolení pro čistírny velkých obcí, pokud by úřady při jeho vydávání porušily zákon.