ANO bude líp, aneb EET do ordinace

0
ANO bude líp, aneb EET do ordinace
Pokladna vyrobená roku 1904 v Ohiu (USA) na zakázku pro obchodníka s kávou p. Koska z Nového Města nad Metují. EET vyžaduje poněkud méně romantické vybavení, napojené na Velkého bratra. Foto: Wikimedia

Argumenty pro a proti EET (elektronická evidence tržeb) natolik vyplňují média, že asi buď znamená záchranu ekonomiky před krachem, anebo naopak s jejím zavedením dojde k jejímu rozpadu. Nemyslím si ani jedno, nedám na zkrácená hesla, tak se prostě podívám, co mi přinese.

 

Proč EET?

Proč se vláda chystá zavést EET? Zapomenu na předvolební hesla, i když i politické sliby se občas plnit mají. Takže nejlíp asi důvodová zpráva předkladatele zákona.

„Jednoznačně definovaným hlavním cílem je zavedení nástroje, kterým bude zajištěno omezení šedé ekonomiky, efektivnější výběr daní (zejména daní z příjmů a DPH) a narovnání tržního prostředí na základě navrženého postupu evidence tržeb.“

Nejsem ekonom, ze dvou semestrů si pamatuju: než plošné komplikované systémy kontroly jsou efektivnější namátkové a cílené, které zabrání systémovým chybám i podvodům – ty jsou vždycky závažnější. Ale asi se u nás krade tak moc, že nezbývá než najet na plošnou kontrolu (70-100-120 miliard znamená 7-10-12 tisíc na daních za každého jednotlivce, včetně sousedovic nemluvněte a dědečka – to už za to stojí). Jinak sice důvodová zpráva připomíná texty z volební agitace, ale aspoň je čtivější. Základem lepšího výběru daní má být víc dat pro finanční úřady. To se mi nelíbí, můj odpor vůči všem registrům a evidencím a „Velkému bratrovi“ je ale v menšině, společenská poptávka je po větším sledování a méně svobody.

Pracuji ve zdravotnictví. DPH se nás netýká, tržní prostředí narovnávat tam, kde trh není, nejde, šedá ekonomika prakticky neexistuje….takže pro nás asi beze změn? Zdravotnictví je na různě pojmenovaných daních přímo závislé, pouze kritizovat by asi bylo krátkozraké.

Kolik za to a kolik z toho?

Moc mi nesedí prostá aritmetika odhadovaných příjmů z lepšího výběru daní, čísla ale zpracovávali větší odborníci než já. Třeba u odhadu vyšších příjmů z DPH u těch, kdo jsou dnes neplátci (jak se to některým daří, nerozumím). Myslím, že budou nově uplatňovat i odpočty na vstupu. Nebo kolísající počty dotčených subjektů. Ale věřím odborníkům. Systém je bez výjimek, dobře, takže nakonec i pro neplátce DPH s drtivou většinou příjmů bezhotovostně. To už je informace užitečná i pro mě.

Mezi přínosy je oživení trhu, rozšíření podnikatelských příležitostí pro dodavatele systémů EET. Ty peníze nejsou na ulici, ty těm novým podnikatelům či podnikavcům někdo musí dát. Třeba já. Nebo ve skutečnosti koncový plátce, zákazník.

Bohužel jsem nenašel souhrnně celkové náklady a odhadované výnosy. Snad jen špatně počítám, když mi vychází nejméně 2,5 miliardy jednorázově a 3 miliardy ročně v trvalých měsíčních nákladech (spíš asi násobky) na straně povinných subjektů. Předkladatele zajímají jen náklady státu, náklady povinných subjektů nikoliv? To je vcelku nový přístup, docela mi vadí.

A teď ty ordinace

Ale dost teorie. Podnikám ve zdravotnictví, spíš živnostník. Jak se to dotkne nás? Masmédia uklidňují, jde jen o maloobchod, restaurace, hotely…. Ale zákon nikoliv. Oficiální cestou jsem se obrátil na Ministerstvo financí se dvěma dotazy.

  a) chystá se výjimka pro zdravotnictví?

  b) chystá se nějaký limit, od něhož se budou tržby sledovat?

Zdravotnictví nebude v první řadě, ale výjimka se nechystá. Ani hotovostní limit, ani obor. Tečka. Tolik oficiální odpověď nejkompetentnějších. Předkladatelů. Souhlasím, že výjimky každý systém zaplevelují. U nás není zdravotní péče tržní službou, celé zdravotnictví je přímo závislé na schopnosti vybírat daně, včetně daně zdravotní – bylo by pokrytecké nepřiznat zájem na efektivnější daňové správě.

Přiznávám ale, že ode mne nikdo vyšší daně prostě nevybere. DPH neplatíme. Příjmy procházejí bezhotovostně a jen v řádu promilí jsou platby pacientů, občas samoplátců, anebo placené administrativní úkony (kopie apod.). Konkrétní ordinace má roční příjem pokladnou za administrativní úkony necelých 3000 ročně. (sedmiciferné částky bezhotovostně).

Podnikatel je povinen náklady promít at do ceny poskytovaných služeb, a to včetně nákladů …třeba těch na EET. To není svévole, ale povinnost daná zákonem. Nejnižší i ministerstvem uváděné měsíční náklady na provoz EET jsou odhadované na 500 Kč měsíčně, 6000 ročně.

Ano, bude líp. V rámci lepšího výběru DPH a boje proti nepoctivým hospodským, pacienty bude v té jedné ordinaci čekat po zavedení EET i pro ordinace nárůst na asi trojnásobek současných cen za různé kopie dokumentace atd. Není to asi typický případ podnikatele ani ordinace, ale ani ojedinělý. Já s tím problém nemám a mým pacientům to někdo vysvětlí. Třeba v té hospodě, co se z ní prý stane soukromý klub.

Vzpomínám na jednání v jedné velké zdravotní pojišťovně, o možnostech elektronizace ve zdravotnictví, přínosech a úskalích. Podstatný protiargument byl počet ordinací bez internetu. K čemu lékaře nepřesvědčilo ministerstvo zdravotnictví nebo zdravotní pojišťovny, k tomu jej výběrčí daní prostě donutí. Dobrý výsledek. To myslím vážně.

Mgr. Petr Máca, předseda Grémia ambulantní radiologie