Marek Zeman: Navýšení příjmů do zdravotnictví nestačí

    Mohlo by se zdát, že zdravotnictví je černá díra na peníze, kdy zdravotníci stále chtějí více a efekt stejně není vidět. Není tomu tak. Dnešní ministerstvo zdravotnictví a sám premiér rádi zdůrazňují, o kolik více peněz za jejich vlády jde do zdravotnictví a pokazují na to, že to je nejvíce v celé historii ČR. Kvantitativně tomu tak skutečně je, přesto pravda je někde jinde.

     

    Z řady pohledů jsme na nejlepší evropské úrovni v léčbě řady onemocnění, například nejnižší novorozenecká úmrtnost, skvělé výsledky v kardiologickém programu, významný posun dopředu při léčbě nádorových onemocnění, dobrá dostupnost lékařské péče, atd. To vše nás staví na přední místo v poskytování léčebné péče. Na druhou stranu jen slepý by neviděl na-růstající problémy v nedostatku personálu, v nesystematičnosti ve vzdělávání lékařů i zdravotních sester, v nekoncepčnosti rozvoje zdravotního pojištění či v nedostatku ukazatelů kvality poskytované léčebné péče. Jakoby slogan z dob minulého režimu tj. naše zdravotnictví musí být na „nejvyšší úrovni, dostupné pro všechny a zcela bezplatné“ přetrvával do dneška. Jenže ono to nejde.

    Především chci říci, že naším cílem skutečně musí být vysoká kvalita, dostupnost a bezplatnost  základní péče. Přeci nemůžeme připustit, aby někdo zemřel na srdeční infarkt či mozkovou mrtvici, protože je starý, chudý nebo žije v malé vesničce na okraji republiky. Právě proto je zdravotnictví tak drahé, že musí reagovat na nové (a drahé) léky a léčebné postupy a dopřát je nám všem. A to za situace kdy se česká společnost dožívá vyššího věku a s tím spojených onemocnění mnohdy i ve vazbě na sociální problematiku. Ano, hovořím zde i o lidské důstojnosti a kvalitním zbytku života! To vše stojí obrovské peníze. A je zcela marné a zavádějící říkat kolik za naší vlády (myšleno vlády stávající koalice) jde do resortu zdravotnictví peněz, když to nestačí a nemůže stačit. Vždyť průměr výdajů zemí OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) na zdravotnictví je nyní  9,2 % HDP a u nás jen kolem 7,2-7,5% ročního HDP. Přitom členy OECD jsou i země jako Chile nebo Mexiko. Navíc uváděných 35 miliard nárůstu příjmů zdravotního pojištění je dáno stávající (byť klesající) konjunkturou ekonomiky, nikoliv zásluhou vlády. Nedostatek peněz ve zdravotnictví je vidět skoro všude: na personálu, který je přetížen, neboť si své platy musí vydělat i mimo rámec zákona na přesčasech, na stravě pro pacienty, která za ty peníze (kolem 75,- Kč za den na pacienta včetně diet) se skutečně mnohdy nedá jíst, na zabezpečení nemocnic či komfortu sociálních zázemí….. A to nemluvím o nemocnicích, kde jim pavilóny doslova padají na hlavu. V řadě fakultních nemocnic jsou platby za nákup léků a materiálu ve stovkách miliónů (někdy i přes miliardu) po lhůtě splatnosti, a to lhůty jejich splatnosti nejsou běžné (místo 14 dnů či 30 dnů mají mnohdy splatnost 60 či 90 dnů). Zdálo by se, že fakultní nemocnice stačí oddlužit, nebo jim z peněz zdravotních pojišťoven (rozumějme z jejich rezerv) poslat vyšší úhrady a problém bude vyřešen. Ale to je přece nesystémové řešení, které pomůže jen na krátko!

    Ale i kdyby peněz do systému českého zdravotnictví šlo daleko více, samo to nestačí. Jsou třeba systémové změny, na které stávající ministerstvo zdravotnictví zcela rezignovalo. Je nezbytné posílit roli nás pacientů v čerpání zdravotní péče tak, aby byla dostupná, kvalitní a nebyla „nadužívána“, je třeba posílit roli zdravotních pojišťoven v „nákupu“  zdravotní péče především dle kvality a dostupnosti zdravotní péče a také jejich roli vzhledem k nám jejich klientům, kdy mohou hodnotit naší snahu o spolupráci ať již formou bonusů za preventivní návštěvy u lékaře či malusů za kouření (tak, jak o to mluví nyní Svaz zdravotních pojišťoven). Také je nutné více mluvit o zcela férové možnosti se na zdravotní péči připojistit, vždyť jaký má smysl nutně používat jen cenově nejdostupnější léky a materiály a nutit nás, abychom si za lepší nitrooční čočku nemohli připlatit, ale museli si zaplatit celý výkon i materiál?

    Pojďme  o těchto věcech diskutovat, neztrácejme drahocenný čas!

    MUDr. Marek Zeman, MBA

    předseda Odborné komise pro Zdravotnictví

    Hnutí občanů Trikolóra

    Sdílejte
    Předchozí článekProfesor Fiala bez vize a bez noblesy
    Další článekZneužívání záchranné služby – emoce versus fakta
    Marek Zeman
    MUDr. Marek Zeman, MBA, lékař-internista. Od roku 2007 do března 2015 ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Předtím zde působil i jako náměstek pro léčebně-preventivní péči. V prosinci 2015 založil se skupinou přátel spolek Za zdraví, z.s., který se zabývá návrhy systémových změn v oblasti zdravotnictví směřujících k dlouhodobé udržitelnosti vysoké kvality a dostupnosti zdravotní péče v ČR (www.za-zdravi.cz). Osm let byl zastupitelem městské části Praha 3 za ODS, v období 2002 - 2006 zástupcem starosty. V současnosti je primářem NZZ Vinohradské ambulantní zařízení, s.r.o. a je předsedou Odborné komise pro Zdravotnictví Hnutí občanů Trikolóra. Ve volném čase se věnuje četbě, lyžování, vážné hudbě a historii.