Leoš Kyša: Nejlepší spojenci spalniček? Liga lidských práv a Taliban

    Nedávný článek zveřejněný na webu CNN vzbudil slušný rozruch, když upozornil na skutečnost, že největšími ohnisky spalniček ve světě jsou uprchlické tábory v severovýchodní Nigérii, kam museli utéci civilisté před islámským hnutím Boko Haram, a Disneyland v Kalifornii.

     

    Nemohou být rozdílnější místa na Zemi než tato dvě. V jednom jsou zoufalí lidé bez přístupu k lékařské péči, což platí ale i o podobných místech v Afghánistánu a Pákistánu, kde proti očkování (tady je hlavním problémem spíš dětská obrna) bojuje Taliban, který jej zakazuje jako neislámské, případně jako součást spiknutí s cílem sterilizovat islámské děti pomocí západních vakcín. Ve druhém si užívají radosti života svobodné děti bohatých rodičů, kteří si mohou základní lékařskou péči dovolit lusknutím prstů.

    Chybí osobní zkušenost?

    Lékaři, kteří se snaží dostat očkovací programy proti spalničkám, dětské obrně a dalším zabijákům dětí, vůči nimž je očkování nejlepší a nejúčinnější řešení, i k dětem ve válečných a odlehlých oblastech, nad tím kroutí hlavou a to nejen ve zmíněném článku CNN. Lékaři pracující například pro UNICEF jen těžko chápou, že země, kde není problém s penězi, infrastrukturou ani tím, že by lékařům na hlavu mířil samopalem Alláhův bojovník s ohněm v srdci a fanatismem v hlavě, mají stejné problémy jako Nigérie, alespoň, co se šíření spalniček týče. Jedním z nabízených vysvětlení je, že západní elity (elity jistého druhu myšlení a v drtivé většině humanitního vzdělání) prostě neviděly na vlastní oči trpící a umírající děti, které kosí spalničky nebo dětská obrna. Jsou tak ochotny snadno uvěřit tisíckrát vyvráceným tvrzením o nebezpečnosti očkování způsobujícím autismus, nebo různým konspiračním teoriím o spiknutí farmaceutického průmyslu, který tutlá nežádoucí účinky vakcín.

    Osobní zkušenost nebo alespoň výpověď někoho blízkého jsou v tomto směru jistě důležité. Má babička ještě zažila dobu, kdy jí spolužáci běžně umírali na nemoci vymýcené (zatím) očkováním a vyprávěla mi o tom. Ale babička a jí podobní už nežijí, nebo brzy žít nebudou. Umírání dětí na spalničky se tak nejspíš pro mnohé bojovníky proti plošnému očkování stalo buď mýtem nebo jsou ochotni uvěřit, že důvodem jejich vymizení nebylo očkování, ale lepší hygiena a kvalitnější stravování.

    Ano, skutečně si toto mnozí odpůrci očkování myslí. Přitom třeba povinné očkování proti spalničkám u nás bylo zavedeno až v roce 1969 a následně došlo k prudkému poklesu jejich výskytu. V té době už se hygienické ani stravovací návyky v podstatě nelišily od těch dnešních.

    Každopádně jde podle mě ale spíš o marginální důvod aktivistů z bohatých zemí, věřících, že očkování je zbytečné a nebezpečné. Jsem přesvědčený, že v hlavách těchto lidí a v hlavách hochů od Talibanu to funguje v podstatě úplně stejně. Základem je totiž jednak pocit, že daný člověk ví o problematice víc než lékaři (jedni proto, že mají v ruce Korán, který jim postačuje jako veškerý zdroj informací, a druzí proto, že umí používat Google) a druhak jakési „tušení“, že někde tam venku je bohatý a mocný nepřítel, který cosi tají, protože dělá něco ďábelského a chce na tom vydělat.

    Racionalita v úzkých

    A pak je tady třetí problém a to neschopnost racionálně myslet. Muži od Talibanu to nedělají proto, že je to nikdo nenaučil a také proto, že nemají dost informací o vědě a antivakcinační bojovníci prostě proto, že nechtějí. Mají svou svatou víru a přemýšlí nad problémem a fakty jen do té míry, aby s ní byli v souladu. Nejsou-li, tak buď fakta ignorují nebo překroutí. Tato víra vychází z jejich vidění světa, jakéhosi světonázoru postaveného na zlém korporátním (antivakcinační hnutí) či křesťanském (Taliban) nepříteli, který využívá očkování jako zástěrku ve svém tažení za ziskem (antivakcinační hnutí) či zničením islámu (Taliban).

    Tuto neuvěřitelnou neschopnost logicky myslet nad problematikou očkovaní dokonale předvedla například právnička lobbistické organizace Liga lidských práv Zuzana Candigliota, která k nedávnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že negativní názor na očkování a obava z možných rizik nevyvazují rodiče z povinnosti umožnit povinné očkování svých dětí, prohlásila (šlo o citát v tiskové zprávě na webových stránkách LLP, tedy rozhodně autentický): „Soud se nevypořádal s řadou skutečností, například že stát nijak neprokázal, že je povinné očkování nezbytné a že výhody očkování převažují nad jeho riziky.“

    Chce Liga lidských práv pokusy na dětech?

    Každý, kdo se okolo problematiky očkování projel alespoň ve vlaku (klidně bez zastavování) pochopí, že paní Candigliota předvádí demagogii nejhrubšího zrna. Důkazů o tom, že výhody očkování převažují nad riziky, jsou miliony. Myslím teď miliony proočkovaných zdravých dětí, které přestaly umírat na nemoci, na které umírali spolužáci mé babičky. Ale evidentně právnička Ligy lidských práv věří spíš jedné zmanipulované studii nebo úvahám samozvaných esoterních odborníků než reálné historické zkušenosti a analýzám tisíců lékařských týmů.

    Poměrně zostra se na facebookovém profilu Ligy lidských práv do paní advokátky pustila skupina lidí (včetně autora tohoto textu) za její neuvěřitelná prohlášení k očkování. Paní Candigliota v diskusi přidala další perly, které by neměly zapadnout:

    „Bohužel se nám ozývá spousta lidí, kteří mají zkušenost s neurologickým postižením svého dítěte v evidentní souvislosti s očkováním, ale bez důkazu. Proto jsme přesvědčeni, že počet postižených mnohonásobně překračuje 7 dětí ročně. Jednoznačným důkazem by ovšem byla srovnávací studie očkovaných a neočkovaných, taková studie ovšem neexistuje a bohužel není zájem ji zpracovat.“

    Tedy advokátka ve své nevědomosti jednak nechápe, že časová následnost neznamená kauzalitu, protože pak by očkování mohlo nejspíš za úplně všechny nemoci světa (Protože jsou děti po narození očkovány, kouří na střední škole marihuanu? Při použití tohoto druhu logiky je to dost dobře možné) a jednak otevřeně volá potom, abychom provedli experiment, při kterém nejspíš nebudeme očkovat nějakou skupinu dětí a ty pak vystavíme spalničkám a prostě spočítáme kolik jich umřelo? Byl by to pro ni konečně důkaz, který by se dokázal prokousat skrz její demagogickou obrannou hradbu v její mysli?

    Nejstrašnější na tom všem je, že tento druh lidí pod pláštíkem organizace s tak ctihodným tématem jako jsou lidská práva, se snaží ovlivňovat zákony a pravidla fungování této země právě v souvislosti s veřejnou ochranou zdraví.

    Kdybych byl virus…

    V souvislosti s pozoruhodným druhem myšlení, který paní Candigliota předvádí, požaduje Liga lidských práv, aby stát převzal odpovědnost za nežádoucí účinky očkování. To zní docela nevinně, ale na Facebooku a nejen na něm, nás advokátka této organizace ubezpečuje, že: „Příčinnou souvislost rodiče nikdy neprokáží, protože je to nemožné to prokázat. Pokud stát tvrdí, jak je jím nařizované očkování bezpečné a že závažné nežádoucí účinky se vyskytují v mizivém počtu případů, pak přece není problém v případě, kdy dítě bylo před očkováním zdravé a v určité časové souvislosti s očkováním se objeví nečekaná neurologická porucha, rodinu odškodnit.“

    Někteří skeptici tady čichají spíš než pozoruhodné blátivé myšlení právnickou touhu vydojit ze státu balík peněz, když se u dítěte někdy po očkování (v nějaké časové souvislosti, netušíme jaké) projeví nějaké problémy. To se, samozřejmě, stává, protože jsou očkovány malé děti a u velmi malých dětí se postupně teprve zjišťují a projevují různé neurologické poruchy. Potenciál vydělat balík na úkor státu a ve jménu víry v nesmysly tady je.

    Osobně si ale myslím, že tady právníci z Ligy lidských práv nejdou primárně po penězích, ale prostě jsou jenom na štíru s logikou.

    Víc mi každopádně vadí to, že by rádi prosadili, aby se zrušila podmínka očkování pro přístup do předškolního zařízení a zavedly se výjimky z povinného očkování (kvůli výhradě svědomí, což může prakticky znamenat cokoliv).

    Existují různé druhy počítačových her, které jsou postavené na tom, že člověk hraje vybraný virus a snaží se nakazit celý svět. Čím víc nakažených/mrtvých, tím víc bodů. Kdybych byl v takové hře třeba virus spalniček, rozhodně bych chtěl, aby se v té hře vyskytoval i Taliban a česká Liga lidských práv. V tažení za znovuovládnutím světa bych si nemohl přát lepší spojence.

    Leoš Kyša