Duševní zdraví, které se týká milionů občanů ve všech členských státech, je pro Evropskou unii stále naléhavějším tématem. Pandemie covid-19 rozšířenou krizi duševního zdraví jen prohloubila, přičemž ekonomické a sociální důsledky pandemie vedly k výraznému nárůstu psychických problémů.

I když je duševní zdraví důležitou součástí celkové pohody, dlouho bylo zanedbávanou oblastí veřejného zdraví. V posledních letech však dochází k rostoucímu uznání důležitosti tohoto tématu a členské státy i instituce EU konečně začínají přijímat konkrétní opatření.

Duševní zdraví jako globální problém

Zpráva z roku 2018 uvádí, že problémy s duševním zdravím trápí přes 84 milionů Evropanů. To se pochopitelně odráží i ve výdajích EU na léčbu duševních onemocnění, které přesahují 4 % HDP, což je přes 600 miliard eur. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se každý čtvrtý člověk někdy v životě setká s problémy v oblasti duševního zdraví.

Jednotlivci po celém světě v důsledku pandemie covid-19 krize zažívají zvýšenou míru stresu, úzkosti a deprese. Přestože se konkrétní problémy a řešení mohou v jednotlivých regionech lišit, stále více se uznává, že zhoršování duševního zdraví je univerzálním problémem, který vyžaduje koordinovanou reakci.

Covid není jediným viníkem raketového nárustů případů lidí s duševními problémy. Velkou roli hrají u mladší generace sociální sítě, kvůli kterým se spousta teenagerů cítí méněcenně. Dospívající často srovnávají svůj život s životy ostatních na základě upravených fotek a videí a rychleji tak upadají například do depresí.

Počet amerických středoškoláků, kteří tvrdí, že jejich život často nemá smysl, za posledních 12 let prudce vzrostl. A nejde jen o anglosféru. Ve Francii se počet depresí mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let za posledních deset let zčtyřnásobil. Jde o alarmující čísla. Na vině jsou právě chytré telefony a sociální sítě.

Priorita pro orgány EU

Evropský parlament nedávno rozhodl zřídit nový podvýbor pro veřejné zdraví, což dává poslancům EP příležitost k tomu, aby efektivněji řešili společné problémy v této oblasti. Apel ze všech stran doléhá samozřejmě na Evropskou komisi, která připravuje v tuto chvíli komplexní strategii k duševnímu zdraví. Návrh by měl být zveřejněn v polovině června.

Rostoucí problém si uvědomují i členské státy. Debaty v minulosti častokrát končily na tom, že chybí odborníci, kteří by dokázali uspokojit rostoucí poptávku po péči, což vytváří další tlak na systémy veřejného zdraví. V tomto smyslu již nadcházející španělské a belgické předsednictví Rady EU oznámilo duševní zdraví jako jedno z prioritních témat svých programů.

Investice do prevence a léčby

Kromě diskusí o potřebě řešit prevenci a léčbu jednotlivců, si vlády a politici stále více uvědomují, že investice do duševního zdraví mohou mít významný ekonomický přínos, a to nejen z hlediska úspor ve zdravotní péči, ale také z hlediska zvýšení produktivity a zlepšení sociálních výsledků.

Ekonomické diskuse o udržitelnosti systémů zdravotní péče doplňují odborné diskuse o duševním zdraví, přičemž tvůrci politik se snaží najít inovativní řešení, která by vyvážila potřeby jednotlivců s ekonomickou realitou systémů zdravotní péče. Není to však jednoduché.

Komplexní přístup EU

Vypracování komplexního přístupu k duševnímu zdraví vyžaduje širokou perspektivu, která zohledňuje různé faktory ovlivňující duševní pohodu. To zahrnuje různé sociální a ekonomické faktory, jako je chudoba, nezaměstnanost a nedostatečný přístup ke zdravotní péči. Současně se budoucí komplexní přístup musí zabývat také tématy, jako je diskriminace a vyloučení nebo vystavení násilí, protože i ty mohou vážně ovlivnit duševní pohodu.

Kromě toho existuje celá řada jevů, které jsou s duševním zdravím úzce propojeny, například závislosti. Přední světový odborník na závislosti Dr. Gabor Mate tvrdí, že lidé, kteří se potýkají se závislostí, zažili ve svém životě významné trauma nebo nepřízeň osudu a že závislost lze považovat za mechanismus vyrovnávání se s bolestí způsobenou těmito zkušenostmi.

Jak dál?

Potřebujeme jasný bodový scénář, kterého se budeme držet. Jinak se žádného pokroku nedočkáme. Musíme si stanovit cíle, milníky a časový plán. To umožní sledovat pokrok v čase a případně upravit politiky v případě, že cílů nebude dosaženo.

Doufám, že nová strategie Evropské komise je založena na důkazech a vychází z osvědčených postupů vyvinutých v členských státech. Inspiraci může čerpat z různých národních strategií a akčních plánů a spolehnout se také může na přeshraniční spolupráci odborníků, vědců a tvůrců politik na všech úrovních.

Duševní zdraví bude jedním z významných témat nadcházejícího desetiletí. Přestože EU učinila v posledních letech významné pokroky v upřednostňování tohoto tématu, je nezbytné v dosavadním úsilí pokračovat. Duševní zdraví musí být zařazeno mezi hlavní priority nejen Evropské komise, ale také Evropského parlamentu a budoucích předsednictví Rady. EU slíbila, že duševní zdraví už nebude na druhé koleji. Chci tomu věřit.  

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

europoslanec  a spolupředseda Aliance europoslanců za duševní zdraví