Úterý, 3. srpna, 2021

Účelem kompenzační vyhlášky není zvyšovat platy a odměny

0

Dovoluji si reagovat na článek, v němž je prezentován názor paní Žitníkové, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, na kompenzační úhradovou vyhlášku na rok 2021. Uvádí se v něm, že návrh kompenzační vyhlášky ministerstva zdravotnictví je pro odborový svaz nepřijatelný, a že by podle něj odměny pro zdravotníky v ambulancích přišly až na konci října. To mne opravdu naštvalo. A nejen mne. Chtěl bych paní Žitníkové tímto vzkázat, že kompenzační vyhláška má zcela jiné účely, než jen zvyšovat platy a vyplácet odměny, což je bohužel jediná věc, kterou odbory hlásí a znají. Pokud by odbory napadly návrh vyhlášky v tom, že je složitý, že nekompenzuje propady produkce a že uvádí zdravotnická zařízení do nejistoty, do ztráty, protože ekonomické propočty a modelace úhrad při určitém procentu produkce vychází u většiny tak nebo jinak, pak bych tomu tleskal.

Opak je bohužel pravdou. Odmítají celek kvůli bodu, který je pro většinu poskytovatelů minoritní. Zdravotníci v nemocnicích už odměny za 2.vlnu mají dávno vyplacené z dotačního programu MZ, ambulantní specialisté je mají dostat skrze zdravotní pojišťovny a úhradové mechanismy a dostanou je. Jestli v červenci nebo září je podružné.

To, co podružné není, je zda kompenzační vyhláška bude kompenzovat propady produkce, kdy poskytovatelé byly nařízením MZ nuceni omezit plánovanou operativu, což sebou neslo významné propady produkce, která je dle úhradové vyhlášky hrazena de facto výkonově, tedy znamenají přímý pokles příjmů. Ano paní předsedkyně, těch příjmů, ze kterých podniky každý měsíc platí mzdy, faktury za materiál, teplo, léky a kyslík pro covidové pacienty. Covidová vlna, která se od začátku roku prohnala českými a moravskými nemocnicemi byla výrazně větší než ta podzimní. Díky tomuto omezení péče v nemocnicích došlo k propadu produkce, snížení příjmů i v následné a rehabilitační péči. AČMN v rámci sběru a průzkumu za 1Q 2021 zjistila z dat 70 nemocnic, že pokles v následné péči je okolo 25 % proti roku 2020, pokles v rehabilitačních ústavech až 50%. S ohledem na to, že tato zařízení mají fixní náklady kolem 85-90 %, pak tento pokles je fatální pro jejich další fungování. Je fatální pro to, aby tato zařízení mohla dál fungovat, platit své zaměstnance a své závazky!!!

Kompenzační úhradová vyhláška toto řeší navýšením záloh, což pomůže s cash-flow, ale nedává jistotu navýšení příjmů za poskytnutou péči včetně té covidové, u které jsou jednotkové náklady na pacienta výrazně vyšší. Z tohoto důvodu prosazuje AČMN zavedení kompenzace za ošetřovací dny s Covid+ pacienty i pro rok 2021 a navýšením sazby za OD za 1-4/2021, tak jak byly v kompenzační vyhlášce v roce 2020.

Dalším významným zjištěním z dat našich členů je to, že došlo k propadu ambulantních výkonů za 1Q 2021 o v průměru 10 % proti 1Q 2019. Je to dáno řadou faktorů. Jednak část pacientů se bála chodit v době eskalující epidemie do nemocničních i soukromých ambulancí a odkládala péči. Část ambulantních a personálních kapacit byla přesměrována na covidovou péči, pomáhala na lůžkách či odběrových místech a s očkováním, jezdila testovat do firem Ag testy. Došlo k poklesu dialyzační péče s ohledem na ztrátu většího počtu pacientů pro úmrtí spojená s covidem. Došlo k růstu laboratorní a diagnostické péče spojené s covidem, ale k poklesu péče od odborných ambulancí a z terénu, který fungoval omezeně. Všechny tyto výkony jsou z hlediska úhrady a úhradové vyhlášky součástí složitých vzorců v ambulantním paušálu, kdy -pokud nemocnice nesplní výkonnost z referenčního roku, tak bude krácena na úhradě. Krácena z té úhrady, ze které od ledna zvyšovala mzdy a platy o 10 %. Tedy náklady vznikly a byly zaplaceny dodavatelům i zaměstnancům, ale příjmy=úhrady se při vyúčtování sníží, což sebou přinese ztrátu a ekonomické potíže pro příští rok.

Jedním z dalších bodů, která kompenzační úhradová vyhláška řeší a který považuji za klíčový, je zrušení regulace vazby na hodnotu CM (=produkce hospitalizace) a PP (=počtu hospitalizací). Tedy zrušení CMred ve vzorcích. Díky omezení péče a vyčlenění kapacit na COVID stanice, došlo k poklesu počtu hospitalizací na cca 70 %. Proti tomu hodnota CM poklesla výrazně méně, neboť nemocnice poskytovaly drahou péči na JIP a ARO pro Covid+ pacienty s umělou plicní ventilací a další drahou léčbou. Průměrný CMI (CM index) tak vzrostl o desítky procent, ačkoli stávající platná vyhláška umožňuje růst max. o 5 %, aniž by současně nedošlo ke snížení úhrady. Toto MZ správně řeší a proměnnou CMred2021 mění na skutečně dosaženou produkci, tedy CM2021. To, co s ministerstvem i zdravotními pojišťovnami stále diskutujeme, je, jak vyřešit propad elektivní péče a jak uhradit vynaložené náklady na covidovou péči, aby systém zůstal stabilní jak pro poskytovatele, aby jim uhradil vzniklé náklady a nešly do ztráty, tak pro zdravotní pojišťovny, aby to odpovídalo disponibilním příjmům systému.

Do této ryze odborné diskuze se odbory bohužel nebo bohudík nezapojí. Zatímco s požadavky na růst platů a odměn, bez ohledu na ekonomické souvislosti a stav věcí, přijdou na podzim jistojistě.

Věřím, že se poskytovatelům, plátcům i MZ podaří najít rozumné, kompromisní a opravdu stabilizační řešení v podobě kompenzační úhradové vyhlášky, řešící reálné ekonomické problémy v souvislosti s COVID pandemií odborům navzdory.

Michal Čarvaš