Pátek, 18. června, 2021

Zpráva z Izraele

0

Na své zatím poslední cestě do Izraele v rámci  XII. zdravotnické mise pořádané Česko-izraelskou smíšenou obchodní  komorou jsem si uvědomil, jak blízké jsou nám problémy izraelského zdravotnictví, ale jak rozdílně přistupujeme k jejich řešení.

Nejdříve se vraťme o pár desetiletí zpátky a uvědomme si, že jakkoliv po roce 1948, kdy rozhodnutím Spojených národů Izrael vznikl a tehdejší  Československo tomu pomohlo i vojenskými dodávkami a Izrael  byl na cestě spíše k socialismu, byla tato cesta  od počátku jiná. Jednak Izrael nebyl zdaleka tolik ve vazbě na SSSR jako my, jednak postupně právě ve vazbě na USA a další ekonomicky silné státy tuto cestu opustil. Postupně stále více sílily prvky liberálního a tržního hospodářství, které v posledních dvaceti, třiceti letech právě v Izraeli slaví značné úspěchy. Ale od prvopočátku a také díky velké soudržnosti izraelského lidu,  bylo zdravotnictví v Izraeli budováno jako všeobecně dostupné a veřejné. A také pokud možno na vysoké úrovni.

V současnosti, jako všude jinde, se izraelské zdravotnictví potýká s nedostatkem finančních prostředků. A to i přes velmi štědrou donátorskou činnost příznivců z celého světa. Poměrně ČR blízký je podíl na HDP, který do zdravotnictví jde, kdy v Izraeli je to kolem 7,5 % a u nás kolem 7,1-7,2 %, ovšem tento podíl je spíše zavádějící, neboť u nás jde o částku na hlavu a rok kolem 30 tisíc korun a v Izraeli je to takřka dvojnásobek. Přesto musí šetřit a to ve všech směrech a hlavně o těchto problémech veřejně hovoří. Rozhodně se nevystačí s tvrzením, že zdravotnictví je stabilizováno nebo, že stát musí přidat z veřejných rozpočtů, spíše se hledají cesty, jak do systému zdravotní péče „dostat“ více peněz dalšími cestami. A také kde ušetřit.  Především je to v systému zdravotního pojištění, kde je zcela normální možnost se připojistit, což činí skoro 80 % obyvatelstva a nehledí se na to jako na něco asociálního nebo nedostupného. Samozřejmě to nejen přináší do systému finanční prostředky, ale také to motivuje pojištěné nějakým způsobem se racionálně zamyslet na svými výdaji za zdravotní péči. Mimochodem zdravotní pojištění je v Izraeli spravováno čtyřmi fondy (Health Care Funds), které se v mantinelech právě té veřejné dostupnosti chovají více jako pojišťovny než správci zdravotní daně. Rozhodně nejsou řízeny formou úhradových vyhlášek, které se každoročně mění na základě politického zadání. Co vidím jako důležité je, že tyto zdravotní fondy se spolupodílejí na investiční činnosti a to na všech úrovních. A zásadní měrou ovlivňují síť poskytovatelů.

Izraelské ministerstvo zdravotnictví přímo zdravotnická zařízení neřídí, spíše určuje koncepci, která toho času je postavena (podobně jako u nás) na dostupnosti, strukturálním řízení výdajů, kdy v Izraeli mají méně lůžek na počet obyvatel a větší obložnost, na regionálních koncepcích organizace a tvorbě sítě poskytovatelů, ekonomickém vlivu zdravotních pojišťoven, kvalitě a transparentnosti zdravotnictví a to nejen z hlediska odborného, ale i ekonomického. Toto je podmíněno dostupností dat (e-health v celé komplexnosti, kdy se nikdo nepozastavuje nad možností zneužití, spíše se dělá maximum proto, aby data byla dobře chráněná). Dobrým příkladem jak jedině, alespoň dle mého názoru, lze  brzdit nárůst té nejnákladnější péče (biologické léčba a další nové nákladné metody), je zavedení  etických komisí, nejen odborníků, ale i  nelékařů-filosofů, ekonomů a duchovních s  cílem posoudit odbornou i ekonomickou přínosnost té či oné metody nebo léku v situaci, kdy prostředků není a  nikdy nebude absolutní dostatek.

Zkrátka neváhejme, poučme se a začněme o těchto problémech i u nás veřejně diskutovat.

MUDr. Marek Zeman, MBA

Previous article Neomarxistická politika do vědy nepatří
Next article Změna zákona o vzdělávání nic neřeší
Marek Zeman
MUDr. Marek Zeman, MBA, lékař-internista. Od roku 2007 do března 2015 ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Předtím zde působil i jako náměstek pro léčebně-preventivní péči. V prosinci 2015 založil se skupinou přátel spolek Za zdraví, z.s., který se zabývá návrhy systémových změn v oblasti zdravotnictví směřujících k dlouhodobé udržitelnosti vysoké kvality a dostupnosti zdravotní péče v ČR (www.za-zdravi.cz). Osm let byl zastupitelem městské části Praha 3 za ODS, v období 2002 - 2006 zástupcem starosty. V současnosti je primářem NZZ Vinohradské ambulantní zařízení, s.r.o. a je předsedou Odborné komise pro Zdravotnictví Hnutí občanů Trikolóra. Ve volném čase se věnuje četbě, lyžování, vážné hudbě a historii.