Středa, 10. srpna, 2022

RUBRIKA

Názory

Pět kroků k uzdravení nemocného českého srdce

Nemoci oběhové soustavy jsou dlouhodobě nejčastější příčinou smrti v České republice, každoročně zemře přibližně 50 000 pacientů. Vyšší míra úmrtí je pozorována u žen (47 %) nežli u mužů (40 %). V důsledku kardiovaskulárních chorob je každý rok hospitalizováno zhruba 300 tisíc pacientů. Jak ukazují aktuální data, je Česká republika ve výskytu kardiovaskulárních chorob třetí nejhorší v Evropě. Navíc lze očekávat negativní vývoj v důsledku zhoršení ekonomické situace, které vždy provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Pokles hrubého domácího produktu o 5 % vede ke zhruba stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Z tohoto pohledu je patrná medicínská potřeba urychleně na poli kardiovaskulárních chorob jednat. Během...

Reklama na zdravotnické prostředky po roce fungování nové regulace

Už je tomu něco málo přes rok od chvíle, kdy začala i pro oblast zdravotnických prostředků platit obdobná právní úprava reklamy, jako je tomu už léta u léčivých přípravků. Pravidla jsou obsahově takřka totožná, protože Ministerstvo zdravotnictví nevytvořilo pro zdravotnické prostředky zcela nový systém regulace jim na míru, nýbrž z 95 % převzalo zákonnou úpravu reklamy na léčiva, aniž by vzalo v úvahu, že se jedná o specifickou kategorii výrobků vyžadující jedinečný přístup. A jak lze po roce účinnosti nový systém regulace reklamy hodnotit z pohledu výrobců a distributorů zdravotnických prostředků působících na českém trhu? Nelze snad pochybovat o tom, že nějaká koncepční...

Záznam očkování je příkladem, jak elektronizace nemá vypadat

Od 1. ledna 2022 mají všichni lékaři zapisovat provedené očkování do systému eRecept. Na konci června skončí období „hájení“, kdy jim za nesplnění této povinnosti nehrozí sankce. Podle pozměňovacího návrhu poslance KDU-ČSL a místopředsedy výboru pro zdravotnictví Toma Philippa k novele zákona o léčivech, jejíž třetí čtení čeká plénum Sněmovny v červenci, by lékaři místo toho měli očkování zapisovat do informačního systému ISIN. Tam již nyní zadávají vakcinaci proti covidu-19. V návaznosti na bouřlivou debatu, která nad tímto návrhem proběhla v druhém čtení a o níž Zdravotnický deník informoval, vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů ČR (SPL ČR) Petr Šonka,...

Investice do zdravotnictví nejen ve státních zařízeních až na výjimky představují problém

FRM- fond reprodukce majetku a jeho nedostatečné naplňování - je jen jednou z příčin, proč ve zdravotnictví stále není dost peněz. Ale to, že nám část budov našich nemocnic „padá na hlavu“, je stále markantnější… Poté, co bylo výrazně přidáno na platy zdravotníků, by se mohlo zdát, že problém nedostatku finančních prostředků je vyřešen. Není tomu tak. Příčin je několik. Například představa, že tento nedostatek lze vyřešit navýšením plateb za státní pojištěnce během dvou let poté, co se zdravotnictví třicet let podfinancovávalo, je utopií. Máme tu částečně nevyhovující strukturu léčebné péče, rychle rostoucí náklady ve všech směrech, řada prostor (budov) je...

Vláda vymítá deficit deficitem, občanům tají, kterou zdravotní péči se jim chystá škrtnout

V médiích probleskují zprávy o tom, že vláda Petra Fialy chce v rámci jednání o státním rozpočtu snížit platby za státní pojištěnce zdravotním pojišťovnám o 11 miliard korun. Pokud to skutečně udělá, zásadním způsobem otočí kormidlem českého zdravotnictví. Minulá vláda srovnala podfinancované zdravotnictví s úrovní běžnou ve vyspělých zemích na západ od našich hranic. Výše výdajů na zdravotnictví v poměru k velikosti hospodářství neboli HDP se za poslední 4 roky přibližovala úrovni nejvyspělejších evropských zemí. Díky tomu se zlepšilo hospodaření nemocnic, platy zdravotníků a dostupnost zdravotní péče. Čeští pacienti se dostanou k nejmodernější léčbě, na kterou dosáhnou jen občané nejbohatších...

Očkování migrantů: s vaničkou vylejeme i dítě?

Potkáváme se kolem poledne v Kauflandu. Malé skupinky - podle oblečení - dělníků z okolitých staveb. Stojíme společně ve frontě na samoobslužní pokladny. Skupinky třech nebo čtyř mužů v zaprášených montérkách, orouškovaných a mluvících skoro šeptem slovensky, rusky, možná ukrajinsky. Nepoznám rozdíl. Nesou si oběd několika rohlíků, salám, nebo sýr a láhev vody. Kaufland je obklíčen několika velkými rozestavěnými budovami, na kterých se v Praze pracuje i o víkendech. Odstupy mezi nimi a ostatními nakupujícími jsou možná o krok větší. Po dvou letech pandemie to už snad děláme podvědomě, aniž bychom všichni četli pravidelné hodnocení pandemie ECDC z 15. prosince 2021. „Na základě momentálně limitované...

Má již české zdravotnictví dostatek peněz?

V různých sděleních někteří ekonomové spekulují s možným „nadbytkem“ finančních zdrojů plynoucích do zdravotní péče poskytované v ČR v letech 2020,2021 a 2022. Je to ale pravda? Naše zdravotnictví stejně jako celá společnost prochází velmi nelehkým obdobím. Není třeba celkově rozebírat krizi „kovidovou“ s jejími dopady nebo krizi energetickou… To, že do českého zdravotnictví šly v posledních dvou letech velké peníze, které jasně souvisely s pandémií Covid-19, je jistě bezprecedentní, ale zároveň nezbytné. Jak jinak dlouhodobě poskytovat relativně široce dostupnou a kvalitní péči za situace, kdy opakovaně jsou nemocnice přeplněné a tisíce pacientů vyžadují specializovanou a psychicky i fyzicky náročnou odbornou péči. Miliardy šly do platů a...

Kategorii státních pojištěnců už ve veřejném zdravotním pojištění nepotřebujeme

V průběhu epidemie covid-19 došlo k mimořádnému zvyšování tzv. pojistného za státní pojištěnce. Tato platba, zavedená do českého veřejného zdravotního pojištění při jeho vzniku v roce 1993, je z hlediska teorie veřejných financí transferem ze státního rozpočtu zdravotním pojišťovnám a má inverzní vztah k pojistnému vybíranému procentem z výdělku (příjmů), tedy účelové proporcionální zdravotní dani. Kategorizace pojištěnců podle sociálních skupin, jejímž produktem je i vznik kategorie tzv. státních pojištěnců, je pozůstatkem prvků sociálního pojištění ve financování zdravotnictví. Kdysi (za první republiky u nás nebo za kancléře Bismarcka v Německu) to totiž bylo tak, že sociální pojištění bylo oborově segmentované, zjednodušeně řečeno, jednotlivé sociální, a především...

Onkocentrum na místo traumacentra? Ne, děkujeme…

S odcházející vládou snad také končí marketingový předvolební projekt premiéra Babiše na vybudování Českého onkologického institutu v pražské vinohradské nemocnici. Shrňme si, o co se jedná. Na místo i na místě vyprojektované a dlouhá léta stavebně povolené stavby traumacentra bylo někdy na přelomu roku 2020 a 2021 rozhodnuto tuto stavbu „přejmenovat“ na Český onkologický institut jako součást tzv. Národního onkologického plánu a stavbu zahrnout do dotačního titulu Evropské unie nazvaného Fond obnovy. Stavba traumacentra přitom logicky navazuje na širší a mnohaleté odborné diskuze uvnitř Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (dále jen FNKV)  a 3.lékařské fakulty Univerzity Karlovy a řady dalších odborných i pacientských...

NEJČTENĚJŠÍ

POLITIKA A EKONOMIKA

FARMACIE