V Německu patrně zavedou povinné očkování. Shodují se na tom politici s odborníky

Proočkovanost v Německu vykazuje poměrně velké mezi-regionální rozdíly. Zdroj: The European Journal of Public Health (údaje z r. 2006)

Němci se právě rozhodují, jestli zavedou povinné očkování. Aktuálně existují pouze vakcinační doporučení, a rodiče se tedy mohou rozhodnout, zda nechají dítě očkovat nebo ne. Koncem minulého roku navrhla vládní CDU, které patří také ministerstvo zdravotnictví, aby se povinně očkovalo proti onemocněním, jako je tetanus, spalničky a plané neštovice.

Get Adobe Flash player

 

Impulsem k obnovení diskuse o povinném očkování v Německu byla epidemie spalniček, která se objevila v Berlíně loni v lednu. Postiženy byly především neočkované děti, jeden 18timěsíční chlapec na spalničky dokonce zemřel. Následně zavedl ministr zdravotnictví Herrmann Gröhe povinnou konzultaci k očkování před vstupem dětí do školky. Školka teď může neočkovanému dítěti při epidemiích zakázat docházku.

Vládní návrh chce především řešit povinné očkování pro malé děti – konkrétně se diskutuje o tom, že by byly děti očkovány proti záškrtu, tetanu, obrně, černému kašli, příušnicím, spalničkám, zarděnkám a planým neštovicím. Toto rozhodnutí uvítal Svaz dětských lékařů: „Dlouho už usilujeme o zavedení povinného očkování,“ řekl zástupce svazu Hermann Josef Kahl.

Ministr Gröhe se obrátil také na lékaře, školky, školy i rodiče, aby se osvětou snažili snížit počet neočkovaných dětí. Německá vláda již dříve přijala národní akční plán, který předpokládá, že do roku 2020 budou trvale eliminovány spalničky a zarděnky.

Lékařské svazy i většina občanů chce očkování

Zákonem stanovenou povinnost očkování schvaluje také koaliční strana SPD a lékařské svazy. „Především u očkování proti spalničkám je povinnost zcela na místě“, nechal se slyšet místopředseda frakce SPD ve spolkovém sněmu Karl Lauterbach. Ten chce co nejdříve možnost povinného očkování projednat s ministrem Gröhem. V SPD podporuje povinné očkování naprostá většina poslanců.

Vládní aktivitu si nedávno v Süddeutsche Zeitung pochvaloval také prezident lékařské komory Frank Ulrich Montgomery: „Musíme už opravdu zajistit očkování pro všechny děti i přesto, že to někteří rodiče stále ještě odmítají.“

Podle expertky na zdravotnictví Kathrin Vogler z opoziční levicové Die Linke převažují klady očkování nad případnými riziky: „Jde ale o určitý lékařský zásah do organismu, který by měl být dobrovolný.“ Mezi voliči Strany zelených věří na pozitivní vliv očkování 90 %, nicméně třetina by i přesto nechtěla nikoho do očkování nutit.

Podle průzkumu YouGov.de z února 2015 souhlasí se zavedením povinného očkování téměř 80 % Němců. Ve „východních“ spolkových zemích by povinné očkování přivítalo dokonce 86 % obyvatel.

V současné době je v Německu proočkováno přibližně 90 % dětské populace. Nutná proočkovanost, která chrání před většími epidemiemi, je ale 95%. Menší účinnost způsobuje to, že mnoho rodičů nenechá své potomky očkovat podruhé proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Toto očkování je ale nutné, aby dítě mělo dostatečnou ochranu. Zrovna u onemocnění jako jsou spalničky, které mohou způsobit těžká zdravotní poškození, musí být u každého kompletní očkování.

Spalničky útočí na Německo

Spolková republika už řadu let s očkováním proti spalničkám přešlapuje na místě. Každý rok se objevuje několik regionálních epidemií. Německo ještě nedosáhlo ideální incidence nižší než 1 případ na 1 milion obyvatel. Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) zaznamenalo Německo v roce 2013 1769 případů spalniček, v roce 2014 bylo nahlášeno 444 případů. V druhé polovině roku 2014 se objevily epidemie především v azylových zařízeních v Bavorsku, Severním Porýní-Vestfálsku a Braniborsku.

V říjnu 2014 se objevila velká epidemie v Berlíně. Až do února 2015 bylo v jejím rámci zaznamenáno 643 případů nákazy, což je více než v celém Německu rok předtím. Masivní výskyt spalniček se opakuje téměř vždy ve stejných spolkových zemích. Od roku 2013 se navíc počet nakažených ve východní části Německa téměř vyrovnal se západními spolkovými zeměmi.

V lednu 2015 bylo nahlášeno nejvíce případů onemocnění spalničkami od roku 2001, kdy se začala poprvé nákaza sledovat a povinně hlásit. Podle analýzy RKI se nákaza spalničkami do Berlína dostala z Bosny a Hercegoviny, kde vypukla už v únoru 2014. Prvními nakaženými byli právě žadatelé o azyl z Balkánu, od nichž se spalničky rozšířily do všech městských částí Berlína. Spalničky zasáhly obyvatele mezi 4 měsíci až 59 lety. 160 případů muselo být hospitalizováno. Dítě, které spalničkám podlehlo, nebylo očkováno.

Proočkovanost v roce 2014 dosáhla 86 %, přitom ještě v roce 2012 se jednalo o 95 %. Průměrná odolnost se tedy v posledních letech snížila. Nejčastěji se komplikované případy spalniček objevují u dětí do 1 roku a poté u dospělých starších 20 let. Téměř polovina případů vyžaduje hospitalizaci.

Výzkum RKI ukázal, že Německo je stále daleko od vymýcení spalniček. Důvodem je, že mnoho lidí ve všech věkových skupinách neabsolvovalo doporučené očkování nebo nemá dostatečnou imunitu.

Němci se také často nechají očkovat až příliš pozdě. Podle doporučení Stálé očkovací komise (STIKO) by mělo být první očkování vakcínou MMR (obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek) v 11. měsíci. Druhé očkování by měly mít všechny děti do 2 let věku. Kojence chrání očkování matky v době před otěhotněním a očkování u osob v nejbližším okolí. U azylantů doporučuje STIKO očkování hned v prvním pobytovém zařízení.

Také v Německu existují samozřejmě aktivní odpůrci očkování. Všechny dosavadní průzkumy ale ukazují, že jde sice o hlasitou, ale ve skutečnosti početně malou skupinu. Navíc by její zájmy mohlo na spolkové úrovni prosazovat jedině uskupení Alternativa pro Německo (Afd). To si ale bude muset počkat až na další volby do bundestagu. Je tedy velmi pravděpodobné, že současná vláda křesťanských a sociálních demokratů stihne povinné očkování prosadit.

Gita Zenknerová

Německé instituce, které řeší očkování

Stálá očkovací komise (STIKO) je grémiem expertů, kteří vypracovávají doporučení a termíny očkování. Němečtí lékaři se řídí aktuálními doporučeními od STIKO, které určují lékařský standard. Členové komise jsou vybíráni ministerstvem zdravotnictví a zdravotními úřady jednotlivých spolkových zemí.

Institut Roberta Kocha (RKI) navrhuje lékařská opatření, jejichž cílem je omezení rozšiřování infekčních nemocí. Institut provádí průzkumy mezi respondenty, analyzuje příčiny, diagnózy a doporučuje preventivní opatření.

Institut Paula Ehrlicha (PEI) je spolkový institut pro očkovací látky a biomedicínské léčiva. Také je nejvyšší autoritou pro povolování a dohled nad očkovacími látkami.

Lékaři musí při očkování všechny pacienty důkladně poučit o jeho užitečnosti, onemocnění, možných vedlejších účincích a dalších očkovacích termínech. Očkování, které je doporučeno komisí STIKO, platí v Německu zdravotní pojišťovny. (http://www.impfen-info.de/wissenswertes/impfsystem-in-deutschland/)

Proočkovanost v Německu vykazuje poměrně velké mezi-regionální rozdíly. Zdroj: The European Journal of Public Health
Proočkovanost v Německu vykazuje poměrně velké mezi-regionální rozdíly. Zdroj: The European Journal of Public Health (údaje z r. 2006)