Léta o nich nemusíte vědět, přesto vám mohou potichu zničit zdraví. Chronická onemocnění ledvin, srdeční selhání a diabetes představují nebezpečný trojlístek, který se v těle často rozvíjí bez jakýchkoliv nápadných příznaků. Ministerstvo zdravotnictví se proto rozhodlo posílit prevenci a posílit včasnou diagnostiku v ordinacích praktických lékařů. Informovalo o tom v tiskové zprávě.
Klíčovým krokem v této strategii je nový metodický pokyn vydaný ve Věstníku ministerstva zdravotnictví, který sjednocuje postupy při vyhledávání ohrožených pacientů. U lidí nad 50 let se v rámci běžné preventivní prohlídky jednou za dva roky nově počítá s plošnou kontrolou funkčnosti ledvin, přičemž u rizikových skupin budou tyto testy ještě častější. Lékaři budou u pacientů zkontrolují hlavně dva ukazatele. Z moči zjistí, zda z ní neutíká důležitá bílkovina, a z krevního testu přesně spočítají, jak dobře a rychle dokážou ledviny krev čistit.
Chronické onemocnění ledvin (CKD) totiž celosvětově postihuje zhruba 13,4 % populace a odborníci odhadují, že by se do roku 2040 mohlo stát pátou nejčastější příčinou úmrtí. Jen v České republice je dnes odkazováno na pravidelnou dialýzu přes šest tisíc pacientů.
„Chronické onemocnění ledvin může dlouho probíhat bez výraznějších příznaků. O to důležitější je dostat jeho časný záchyt tam, kde jsou pacienti nejčastěji – do ordinací praktických lékařů. Ti své pacienty dlouhodobě znají a mohou včas odhalit rizikové faktory i počínající onemocnění. Naším cílem je, aby se pacient dostal k potřebné léčbě co nejdříve a abychom dokázali předcházet závažným komplikacím,“ říká Igor Karen, náměstek ministra zdravotnictví pro oblast primární péče a prevence.
Léta života k dobru díky včasné diagnostice
Dramatický dopad nového systému spočívá především v získaném čase. Pokud se onemocnění odhalí už ve druhém či třetím stadiu, správně nastavená terapie dokáže potřebu hemodialýzy odsunout v průměru o 7 až 13 let. Přestože pokročilé stavy nadále vyžadují specializovanou nefrologickou péči, úvodní fáze i samotný záchyt teď zvládne primární péče.
„Zásadní je nemoc zachytit včas a co nejdříve zahájit odpovídající léčbu. Pacienti s pokročilejšími stadii chronického onemocnění ledvin nadále patří do péče nefrologů, ale velkou část časného záchytu a péče o méně závažná stadia mohou zajistit praktičtí lékaři. Dnes navíc máme k dispozici léčbu, která dokáže progresi chronického onemocnění ledvin významně zpomalit. O to větší význam má, abychom nemocného zachytili včas,“ uvádí Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie IKEM.
Propojení srdce, ledvin a cukrovky
Lékaři zdůrazňují, že orgány v těle nefungují izolovaně. Diabetes 2. typu razantně zvyšuje kardiovaskulární i renální rizika a právě diabetici tvoří významnou část lidí na dialýze. Vedle ledvin se proto prevence v ordinacích praktických lékařů zaměří také na včasný záchyt srdečního selhání u pacientů nad 50 let, a to za pomoci vyšetření speciálního kardiomarkeru.
„Diabetes, onemocnění ledvin a kardiovaskulární nemoci nemůžeme vnímat odděleně. Pacient často trpí několika z nich současně. Právě proto je důležitá komplexní prevence a léčba rizikových faktorů,“ říká Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Doplňuje jej Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti a lékař 2. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. „Srdeční selhání se může dlouhou dobu rozvíjet nenápadně. Časný záchyt rizikových pacientů v primární péči může přispět k tomu, aby bylo diagnostikované dříve a pacient se včas dostal k účinné léčbě. Onemocnění srdce a ledvin jsou přitom úzce propojená. Je proto důležité dívat se na rizikového pacienta komplexně. Včasná léčba může chránit oba orgány a oddálit rozvoj závažných komplikací,“ vysvětluje.
Širší kompetence pro praktiky od roku 2026
Resort dodává, že aby měl celý systém reálný dopad na zdraví populace, dostávají praktičtí lékaři do rukou i výkonnější léčebné nástroje. Od 1. července 2026 mají možnost samostatně předepisovat glifloziny. Tyto moderní léky efektivně pomáhají při léčbě diabetu, srdečního selhání i chronického onemocnění ledvin zároveň.
„Možnost zahájit účinnou léčbu přímo v ordinaci praktického lékaře zkracuje dobu mezi záchytem rizikového pacienta a zahájením terapie. Praktický lékař tak dnes může nejen rizikového pacienta včas zachytit, ale v indikovaných případech také bez zbytečného odkladu zahájit léčbu. Primární péče tak získává další nástroj, jak předcházet závažným komplikacím,“ říká Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Spojením prevence, moderní diagnostiky a okamžitého zahájení léčby přímo u praktika chce resort zdravotnictví zajistit, aby cesta pacienta k pomoci byla co nejkratší. Výrazně se tak sníží riziko invalidizujících následků a zamezí se zbytečnému chřadnutí organismu v pokročilých fázích nemocí.
