Od letních prázdnin do Vánoc 2012 probíhala mezi třemi pracovníky SZÚ a zástupkyní firmy BioVendor i subdodavatele z firmy Bruker skandální mailová komunikace. Výsledkem byla eliminace případné konkurence a zajištění hladkého vítězství firmy ve veřejné soutěži. Foto: Koláž ZD

Firma si s pracovníky SZÚ ušila výběrové řízení na míru, podle právničky jde o trestný čin

 

Státní zdravotní ústav (SZÚ) pod vedením ředitelky Jitky Sosnovcové má vážný problém. Zdravotnický deník získal e-mailovu komunikaci mezi pracovníky ústavu a firmy Biovendor, z níž plyne, že se všichni navzájem domlouvali na vypsání a výsledku veřejné zakázky na speciální hmotnostní spektrometr v hodnotě několika miliónů korun tak, aby jej vyhrála právě tato firma a byla obejita případná konkurence. Také lze z mailů dovodit, že to byla patrně obvyklá praxe i v jiných případech.  „Domnívám, že toto jednání by mohlo být posouzeno jako zločin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky dle § 256/2 TŘ,“ sdělila nám po prostudování podkladů, které jsme jí poskytli, Petra Bielinová, z neziskové organizace Právo ve veřejném zájmu. Tato organizace, která s zabývá právním poradenstvím a mediací, dlouhodobě sleduje subjekty hospodařící s veřejnými prostředky a to jak přistupují v praxi k vymáhání nároku na náhradu škody (mj. upozornila na jinou kauzu SZÚ, kterou jsme popsali v článku zde). Ředitelka SZÚ Jitka Sosnovcová pro Zdravotnický deník popřela, že by ona sama jakkoliv do výběrových řízení zasahovala, nebo vydávala nějaká doporučení či pokyny, se kterým firmami by mělo být jednáno. Jenže, jak jsme zjistili, do kauzy ovlivňování výběrového řízení byl zapleten přímo pracovník její kanceláře.

 

Veřejná zakázka na „Kompletní řešení pro rychlé identifikace mikroorganizmů z klinických izolátů a hemokultur na bázi stolního hmotnostního spektrometru MALDI-TOF“ byla v SZÚ připravována v roce 2012 (základní informace o této zakázce najdete zde  – ve Věstníku veřejných zakázek). Od letních prázdnin do Vánoc probíhala mezi třemi pracovníky SZÚ a zástupkyní firmy BioVendor i subdodavatele z firmy Bruker skandální mailová komunikace. Zdravotnický deník jí získal od důvěryhodného zdroje přímo v SZÚ.

Seřazením mailů v časové ose jasně vidíme, jak propojená skupina lidí, v níž pracovníci SZÚ hrají podřízenou roli, koordinovala prakticky všechny své kroky při přípravě celé zakázky Prvním krokem byla příprava výzvy k předložení cenové nabídky. Zadavatel má ze zákona povinnost, přestože si chce pořídit speciální přístroj, specificky vybavený k určitým účelům, provést korektní průzkum trhu a zjistit, které firmy a za jakých cenových podmínek jsou schopny jej dodat. V případě této kauzy – zakázky na hmotnostní spektrometr MALDI-TOF v SZÚ – probíhal průzkum trhu v režii firmy BioVendor, která se pak na jeho základě stala jedinou oslovenou firmou v rámci tzv. JŘBÚ, jednacího řízení bez uveřejnění. A to přesto, že – jak se z mailové korespondence ukazuje – existoval minimálně jeden relevantní konkurent, potenciálně jich mohlo patrně i více. Další fází spolupráce byla příprava samotného JŘBÚ, kde opět všichni postupovali v úzké koordinaci. Zasedání komise pak už muselo být pouhou formalitou, protože se rozhodlo defacto dávno předem.

Ušít na míru, jako obvykle

Všechny záznamy mailové korespondence, které má ZD k dispozici, pochází z roku 2012. Nejstarší mail je datován 10. července: Lenka Kobesová, Marketink Managerka společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s., posílá technickou specifikaci systému Maldi Biotyper Michalu Boháčovi, Managin Directorovi a MS Sales firmy Bruker s.r.o.. Žádá Boháče, s nímž si tyká, aby specifikaci „odsouhlasil, tak jak Ti ji posílám v příloze… není třeba, aby byla specifikace šitá přesně na míru našeho přístroje, ale musíme se vejít do rozmezí +/- 10 % jako je obvyklé.“  Zprávu dostávají v kopii pracovníci SZÚ –  Jan Šturma, pracovník Kanceláře ředitelky SZÚ dva odborní pracovníci z národních referenčních laboratoří Vladislav Jakubů a Petr Petráš.  Jinými slovy budoucí vítěz zakázky chce, aby jeho subdodavatel zkontroloval specifikaci, kterou si tento „vítěz“ ušil sám na svou míru (s jistou tolerancí) a těm, co by měli nezávisle celý tendr organizovat, to dává na vědomí!.

Zpráva od Kobesové ale obsahuje další body, resp. požadavky: „Dále prosím, sděl nám cenu ‚vojenské databáze‘ (problematika vlastního nákupu této databáze jsem již na SZÚ vysvětlila, databáze musí být přesně vázána na jméno uživatele a umístění přístroje atd). Již včera jsem se Ti snažila laicky vysvětlit, jakým pozitivním způsobem nám může vojenská databáze pomoci k trvalému umístění systému Maldi Biotyper na SZÚ – prosím, vysvětli ještě mailem panu Bc. Šturmovi, jak to s ní přesně je: je to software vyvinutý Bruker, je vázaný na Maldi biotyper systém, lze ho použít pouze s naším systémem, není provozuschopný bez něj, nikde jinde, než Bruker se nedá získat. Máme také u této databáze seznam s výčtem bakteriálních kmenů prosím? Pokud přijdeš na něco, co náš systém má a nikdo jiný na světě to nemá, něco, co je hodně důležité a o co se můžeme opřít, prosím sepiš. Kolegové ze SZÚ nám budou nápomocni a budou zasílat jejich další dotazy tak, aby se všechny informace ucelily a mohla se nastartovat celá akce prodeje a nákupu systému velice jednoduchým způsobem a ve velice krátkém termínu.“

Doufáme v kladnou odpověď pouze od vás

Vladislav Jakubů 13. července oznamuje Kobesové a Petrášovi, že „z dostupných materiálů sepsal návrh k poptávkovému řízení ohledně Maldi.“ Další věta je skutečně neuvěřitelná (včetně pravopisu): „Tímto bysme obeslali několik firem a v případě, že přijde kladná odpověď pouze od BioVendoru, v což doufáme, rozepíšeme kvůli úředníkům požadované vlastnosti a půjde to bez potřeby výběrového řízení na podpisové kolečko k nákupu. Materiál je samozřejmě otevřený –vyjádřete se k případným opravám/změnám.“ Jakubů dále prosí „Petra“ (Petráše), aby „doladil, případně obeslal firmy a jmenuje je: BioVendor, Trigon, Biomerieux, Dynex, Schoeller“

Lenka Kobesová se k návrhu poptávkového řízení zaslaného Vladislavem Jakubů ze SZÚ vyjadřuje 16. července   b mailu určeném Petrášovi, Šturmovi a v kopii Boháčovi, přičemž oslovuje Petráše, kterému tyká: „Petře, já nevidím v návrhu, kromě překlepů (chybějících písmen), problém. Dle tohoto by to mělo klapnout. K obeslání firem – možná bych obeslala i Bio-Rad, nemusí být,“ radí zástupkyně účastníka soutěže zadavateli. O dvacet minut později reaguje Petr Petráš: „Lenko – prima, děkujeme. Honzo buď tak hodný, dej to do ‚fazony‘. Pošlem to i Bio-Radu, i když jsi myslím říkal, že 5 firem je dostačující.“ Michal Boháč pak ještě 17. července posílá zrevidovanou verzi dokumentu, „žlutě jsou moje poznámky, takto je to jednoznačně na MBT,“ píše. V dalším mailu pak zdůrazňuje unikátnost „vojenské databáze patogenních kmenů,“ a její nepřenositelnost – je prý vázána pouze na daný stroj MALDO Biotyper daného zákazníka.

„Úspěšný“ průzkum trhu

Jan Šturma rozesílá 3. srpna mail všem aktérům tedy budoucí vítězné firmě i kolegům ze SZÚ a přikládá návrh výzvy k předložení cenové nabídky. „Podívejte se prosím, zda je vše v pořádku. V pondělí bychom mohli maily odeslat (myšleno výzvy ostatním firmám, které budou osloveny – pozn. redakce). Snažil jsem se spojit všechny zdroje (emaily s přílohami) a nějak to zakoncentrovat. Možná se to ne všude povedlo. Budu proto rád, když provedete jakékoliv korekce. …. P.S. Paní Kobesová mohu Vás poprosit o jména českých firem, které MALDI TOF také dodávají…Jde jen o rozšíření oslovených subjektů na 5 (nyní bych tedy měl tři – BioVendor, Bruder a Spectro CS..).“ Zadavatel tedy projednává podobu výzvy s jedním s možných zájemců o zakázku, než jí pošle ostatním potenciálním účastníkům případné soutěže.

Kobesová odpovídá Šturmovi 6. srpna: „U mě je to prosím bez korekcí. Firmu Spectro CS vůbec neznám, to jsou určitě nějaké malé přístroječky nepoužitelné pro náš účel. Takže máte: BiVendor-Laboratorní medicína, Bruker. Správně byste měli oslovit biomerieux, kteří hmoťák Maldi-Tof mají  a nazývají ho: VITEK-MS (naše jediná potencionální konkurence). Pak můžete oslovit jiné firmy, zabývající se mikrobiologickými dodávkami s tím, že tušíte, že to nemají: Bio-Rad atd.

Přípravy této fáze výběrového řízení jsou u konce, 6. srpna SZÚ rozesílá, po „schválení“ BioVendorem, výzvu k předložení cenové nabídky všem firmám.

Jako první 10. srpna reaguje firma Bruker s.r.o., ovšem s tím, že je vlastně jen dodavatelem BioVendoru (tato šaráda byla s pracovníky SZÚ předem domluvena). Dne 13. srpna posílá předběžnou cenovou nabídku firma bioMerieux CZ s.r.o., která ovšem vůbec netuší, že se její konkurence již několik týdnů domlouvá na postupu se zadavatelem, 14. srpna posílá předběžnou cenovou nabídku BioVendor – Laboratorní medicína a.s.

BioVendor se zlobí

Po průzkumu trhu, se 2,5 měsíce se patrně nedělo nic. Až 26. října Jan Šturma žádá Lenku Kobesovou o připomínky: „Chtěl bych se na Vás touto cestou obrátit v souvislosti s finalizací přípravy výběrového řízení, resp. s žádostí o připomínky ke specifikaci (předmětu zakázky). V současné době je naším právníkem dopracovávána Výzva k podání nabídky a jediné co ještě není 100% garantované, je technická specifikace, která však vychází z řešení ‚dostupných na trhu‘. O připomínky prosím do pondělí odpoledne. Předpokládám, že ve středu by mohla být Výzva nejdříve odeslána ze strany paní ředitelky. Do konce příštího týdne bychom měli vše zvládnout (tzn. podepsat paní ředitelkou a odeslat Výzvu na Vaši adresu poštou).“ Šturma ovšem tvrdě narazí.

Lenka Kobesová mu 6. listopadu rozzlobeně vyčítá, že otálí s výběrovým řízením. Přístroj Maldi Biotyper je totiž v té době už na SZÚ nainstalován právě firmou BioVendor od ledna 2011. Naposledy byla výpůjčka smluvně prodloužena do 31. října 2012. Firma prý už nemůže souhlasit s dalším prodlužováním doby výpůjčky a systém si odveze. „Je mi to pravdu líto, ale pokud nedojde ke smysluplnému posunu celé akce směrem blíže k úspěšnému konci, budeme nuceni systém po 15.11. 2012 odinstalovat a z vašich laboratoří odvézt. Jediným alternativním řešením v případě, že nedojde k okamžité finalizaci přípravy výběrového řízení do 15.11. 2012 je možnost uzavření smlouvy o nájmu s platností minimálně od 15.11. 2012, protože se zpětnou účinností určitě vaše strana nebude souhlasit. Výše nájemného tohoto systému je v současné době 115 000.- Kč bez 20% DPH za 1 kalendářní měsíc…Pokud se situace nezmění do čtvrtka dne 15.11.2012, budu nucena  ihned v pátek 16.11.2012 začít zařizovat deinstalaci a odvoz systému.“

Zhruba za hodinu Šturma odpovídá, patrně vyplísněn kolegou, s nímž si zástupkyně firmy tyká. „Dnes jsem přislíbil Dr. Petrášovi, že v pátek bude mít kompletní výzvu k podání nabídky… k odeslání výzvy dojde v pondělí 12.11. 2012. Nejsem bohužel schopen podpis ze strany paní ředitelky urychlit. Co se týče možného antidatování dalšího prodloužení výpůjčky přístroje, neměl by být problém,“ píše Šturma a dodává: „Závěrem se omlouvám, že nestíhám termíny, ale jsem jen člověk, kterému už přetéká džbán… a čeká jen na to ucho… Dejte mi prosím vědět, zda uvedené nějakým způsobem změní Váš přístup k deinstalaci zařízení.“

Kobesová reaguje vzápětí a nekompromisně. Trvá na tom, že pokud nebude firmě doručena výzva do 15. listopadu, hned druhý den bude zahájena demontáž a odvoz a zařízení.

Dokumentace hotova v hodině dvanácté

Jan Šturma, pod hrozbou termínu, stanoveném Kobesovou patrně vyvinul horečnou aktivitu a problém, který předtím řešil tři měsíce, rozlouskl za devět dní. Bylo to ale o chlup.  Dne 15. listopadu v 17:45 zasílá Lence Kobesové konečnou verzi zadávací dokumentace vytvořenou pro potřeby jednacího řízení bez uveřejnění, ovšem neoficiálně, protože, jak dále píše: „Zítra bude výzva oficiálně podepsána ze strany paní ředitelky, Ing. Jitky Sosnovcové, a bude Vám zaslána prostřednictvím pošty. V případě jakýchkoliv dotazů jsme k dispozici na čísle…“ Šturma tedy dává firmě ještě poslední možnost zkontrolovat a opravit dokumentaci, kdyby tam bylo něco, co si ona nepřeje, stačí zavolat.

Čtyři minuty poté se svěřuje ostatním se svojí radostí Petr Petráš. „UF!!! To mi spadnul ten kámen se srdce. Dobrý večer a pěknou noc.“

Pracovníci Státního zdravotního ústavu si oddechli – špičkové zařízení u nich zůstalo. Spalo se jim tu noc asi sladce. Stejně jako firmě, která právě získala zakázku za 4,8 miliónu korun. A všichni přitom společně pravděpodobně znásilnili zákon.

Následoval obvyklý postup, předložení nabídky, smluv, zasedla hodnotící komise, odsouhlasila BioVendor.

Neporušil jsem zákon?

Jana Šturmu ovšem přepadly pochybnosti, zda je nutné v režimu JŘBÚ (jednací řízení bez uveřejnění) dodržet paragraf 86 zákona o předběžném oznámení zadavatele.

„Zadávací řízení (osloven 1 uchazeč – na základě § 23 odst. 4 písm. a) ) je již téměř u svého konce (už píšu protokol o jednání hodnotící komise) a já bych nerad něco opomněl. Ideálně potřebuji výběrové řízení ukončit do Vánoc…,“ obrací se Šturma 7. prosince mailem na právníka. Je si vědom, že možná porušil zákon. „V § 86 odst. 3 písm. c) mluví o výjimkách při JŘBÚ. Ale námi použitý § 23 odst. 4 písm. a) jsem tam nenašel. Pokud jsem již vyslal výzvu a již byla předložena nabídka… porušil jsem asi zákon (v případě zakázky 4,5M bez DPH – podlimitní)?! Je možné to nějak napravit… bylo mi řečeno, že to musíme vysoutěžit do konce roku,“ ptá se. „Tak bohužel musel – v zákoně to osvobozeno výslovně není a jak to osvobodit nějak s odkazem na interpretaci mne nenapadá. Bohužel logika v tom, proč § 23 odst. 4 písm. a) osvobozen není, se naopak najít dá..“, zněla odpověď právníka..

Ředitelka se zásadně ohrazuje

Zdravotnický deník se obrátil s žádostí o reakci na ředitelku SZÚ Jitku Sosnovcovou. Neprozradili jsme jí, že máme k dispozici mailovou komunikaci. „Máme informace, že vaši zaměstnanci domlouvali přípravu a podmínky výběrového řízení přímo s firmou Biovendor cíleně s úmyslem, aby v tomto tendru vyhrála – probíhalo toto jednání s Vaším vědomím, souhlasem, nebo dokonce na Váš pokyn?“ zeptali jsme se.

„K takto Vámi položené otázce se musím důrazně ohradit,“ odpověděla ředitelka a pokračovala: „Zaměstnanci ústavu se rozhodně na základě mého pokynu ani s mým vědomím nedomlouvali a nedomlouvají s jakoukoliv firmou, tak aby vyhrála tendr. Naopak vždy trvám na tom, aby VŘ byla transparentní a korektní a byla v souladu se zákonem o VZ. Samozřejmě to nevylučuje, že v rámci monitorování trhu či zjišťování technických parametrů a cenových nabídek pracovníci, pro jejichž pracoviště má být zařízení či přístroj pořizován, nekomunikují s firmami, což ale je běžný a dle mého názoru i zodpovědný postup za účelem pořízení nejvhodnějšího zařízení či služby.“

Obecně by měla paní ředitelka pravdu, kdyby ovšem její zaměstnanci podrobně a exkluzivně nekomunikovali pouze s jednou firmou. Dokonce je přípustné používat mail pří méně formálnějších úkonech zadavatele, jak v jednom ze svých rozhodnutí uvádí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale vždycky je třeba ke všem uchazečům přistupovat stejně. „V případech, kdy zadavatel komunikuje s uchazečem bez předložení stejných informací jiným uchazečům, může se jednat se o diskriminaci a ovlivnění veřejné zakázky,“ sdělil nám právník, kterého jsme neoficiálně oslovili. „Samotná konzultace není protiprávní, nicméně pro zadavatele pak platí pravidla ohledně střetu zájmu (§44 ZZVZ) a narušení hospodářské soutěže. Zadavatel by měl ostatním uchazečům předložit veškeré podstatné informace, které byly předmětem předběžné tržní konzultace (§ 36 odst. 4 ZZVZ). Pokud je zde riziko ovlivnění průběhu nebo výsledku zadávacího řízení (např. osoby zastupující zadavatele ohrožující nestrannost řízení), měl by zadavatel přijmout opatření k nápravě. Jedním z řešení je vyloučení takových osob nebo zrušení celého řízení,“ dodal právník.

Trestný čin a osobní odpovědnost

A jak už jsme uvedli na začátku, Petra Bielinová, z neziskové organizace Právo ve veřejném zájmu, která si prostudovala naše podklady, míní , že by „toto jednání by mohlo být posouzeno jako zločin zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky dle § 256/2 TŘ.“

Ředitelka SZÚ Sosnovcová buď opravdu netuší, nebo nechce vědět, co se v SZÚ skutečně děje. „Příprava výběrového řízení ‚Kompletní řešení pro rychlé identifikace mikroorganizmů z klinických izolátů a hemokultur na bázi stolního hmotnostního spektrometru MALDI-TOF‘ probíhala plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Přípravy VŘ započaly v červenci 2012 a skončily vypsáním VŘ v polovině listopadu 2012. V rámci příprav pracovníci ústavu provedli průzkum trhu, za účelem zmapovat pro zamýšlené účely vhodná dostupná technologická zařízení na rychlou identifikaci mikroorganismů z klinických izolátů a hemokultur, která byla v té době nabízena na trhu. Dne 6.8.2012 oslovil zadavatel písemně šest největších dodavatelů a požádal je o předložení předběžné cenové nabídky, včetně informací o technických parametrech nabízených systémů. Přípravou ZD a VŘ byli pověření pracovníci zodpovědní jak za posouzení odborných/technických parametrů, tak pracovníci zodpovědní za soulad VŘ s příslušnou legislativou. Jednalo se o vedoucího odborného centra (CEM), vedoucího odborného pracoviště, právníka ústavu a pracovníka ředitelství, zodpovědného za přípravu zadávací dokumentace. Z pracovního zařazení jednotlivých pracovníků ve struktuře SZÚ vyplývaly jasné kompetence, ale i zodpovědnosti k řešenému úkolu,“ napsala nám.

Mailová komunikace, z níž jsme tu citovali, ovšem svědčí o něčem jiném. Za formálním postupem se skrýval koordinovaný postup ve prospěch jednoho uchazeče, který pravděpodobně vedl k nerovné soutěži a porušení zákona. Jaký z toho vyvodí závěr pro sebe i odpovědné zaměstnance paní ředitelka?

Tomáš Cikrt