Tisk nádorů ve 3D, opiáty z kvasinek a další malé velké zprávy

Bangladéští vědci vymysleli klávesnici, která člověku zabrání odeslat mail napsaný ve vzteku. Zajímavý nápad, sakra! Repro: Start-up.cz

Kvasinky začaly vyrábět opiáty. Nadějné léky proti viru HIV zklamávají. Roboticky proti závislostem. Vědci a lékaři si tisknou 3D nádory. Klávesnice s pojistkou proti emocím. Nejsme ranní ptáčata.

 

 

ZNÁME DOMÁCÍ ADRESU VIRU HIV. ÚDAJNÝ LÉK ALE SELHAL

Virus HIV zabil celosvětově zhruba 36 milionů lidí. Dost na to, aby vědci pátrali nejen po způsobu jak léčit nemocné, ale také aby se pídili po původu moderní metly lidstva. Alespoň v tom druhém se lidstvo dočkalo odpovědi. Už víme kde se vzal virus HIV – ve dvacátých letech v africké Kinshase v dnešní Demokratické republice Kongo. To ale nemění nic na tom, že lék chybí. Prestižní lékařský časopis Lancet informoval o tom, že dítě nakažené virem HIV, které se zdánlivě podařilo vyléčit, je nadále nemocné.

 

Virus HIV. Šířit se začal v Kinshase a šíří se dál. Účinný lék chybí. Repro: The Lancet
Virus HIV. Šířit se začal v Kinshase a šíří se dál. Účinný lék chybí. Repro: The Lancet

Aktérem špatná zprávy je dnes pětiletý italský chlapec, který se narodil matce nakažené virem HIV. Profesor Mario Clerici se proti zděděné formě viru rozhodl nasadit antiretrovirální terapii o označením ART4.

Po třech letech Clerici oznámil, že se v krvi chlapce nepodařilo zjistit přítomnost viru HIV. Tento výsledek si bohužel vysvětlil tak, že léčba ART4 zabrala a velká část medicínského světa jeho omyl přijala.

Nedávno opakované testy ukázaly, že zdánlivě vyléčený chlapec má virus HIV v krvi dál. Ani ART4 tedy není lékem, který by svět zbavil choroby AIDS. Nejde navíc o jedinou letošní zklamanou naději: v červnu se ukázalo, že selhala i zdánlivě úspěšně se vyvíjející léčba „dítěte z Mississippi.“

 

PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ LÉKŮ BOJUJE APLIKACE SE ZFETOVANÝCH ROBOTEM

Agentura Tribal Worldwide stojí za pozoruhodnou mobilní aplikací, jejímž cílem je varovat děti před nebezpečími vyplývajícími z přílišné konzumace sirupu proti kašli. Ten obsahuje dextromethorfan, který má při nadměrném užití omamné účinky. Sirup proti kašli se v USA stal populární drogou puberťáků. Bojovat proti ní má zvracející robot.

Nepřehánějte to se sirupem proti kašli, varuje děti zfetovaný robot. Repro: Start-up.cz
Nepřehánějte to se sirupem proti kašli, varuje děti zfetovaný robot. Repro: Start-up.cz

Aplikace nabízí dětem možnost sledovat na robotické postavičce procházející různými levely mobilní hry účinky dextromethorphanu. Mezi ty patří zpomalená schopnost reakce, nezřetelná řeč, výpadky v koordinaci pohybů a také zvracení – a právě to se stalo z celé aplikace tím nejzapamatovatelnějším. V průběhu celé hry se totiž zvrací opravdu hodně.

Podle Kinneyho Edwardse z Tribal Worldwide by aplikace měla dětem co nejsrozumitelnější a nejnázornější cestou ukázat, že nalívat se sirupem proti kašli opravdu není sexy. Dětem, které se jím nalévají přesto, že po se jeho po jeho požití začnou motat, blábolit a nakonec se pozvrací, to ale asi nelze vysvětlit vůbec nijak. Nicméně zajímavá aplikace je na světě a nutno jí přiznat, že svět medicínských aplikací vcelku obohatila

Dextromethorfan (DXM nebo DM) je syntetický opioid užívaný jako aktivní látka mnoha volně prodejných léků proti kašli, mimoto našel své využití i k mírnění bolesti a v psychiatrické léčbě. Je složkou více než stovky léčivých přípravků, v malém množství obvykle nemá žádné vedlejší účinky.

DXM se rovněž používá jako rekreační droga. Uživatelé popisují změněné vnímání a pocit oddělení od těla, shrnované pod označení trip. Udávají se i halucinace a neschopnost koordinovaného pohybu a artikulované řeči. Zneužívání, zejména v kombinaci s alkoholem či dalšími drogami, však je spojeno s rizikem poškození mozku.

 

KVASINKY UMÍ VYRÁBĚT OPIÁTY

Profesorka bioinženýrství Christina Smolkeová ze Stanfordovy univerzity společně s týmem spolupracovníků vypěstovala geneticky modifikované kvasinky, které dokážou z jednoduchých cukrů produkovat látky používané k tlumení bolesti, včetně morfinu a oxykodonu. Největším producentem máku je Tasmánie a jediná neúroda může prý způsobit, že se celosvětově rostoucí poptávku po opiátech nepodaří vůbec uspokojit.

Největším producentem máku je Tasmánie. Co ale dělat, když udeří neúroda? Foto: Flickr
Největším producentem máku je Tasmánie. Co ale dělat, když udeří neúroda? Foto: Flickr

Vědci nyní vložili do kvasinek několik genů včetně genů z máku. V první fázi kvasinky syntetizovaly alkaloid salutaridin a z něj pak samotné opiáty. Jediným úskalím je, že obě fáze reakce zatím probíhají v odlišných kmenech kvasinek, ale neměl by být zásadnější problém modifikace zkombinovat v jediném organismu. Reaktor s tisícem litrů roztoku kvasinek by měl odhadem dokázat produkovat tolik morfinu jako hektar makového pole, navíc bez rizika toho, co lze nazvat „vedlejšími ztrátami“, o něž se nejčastěji starají pytláci vybavení dlouhými noži a bezednými pytli. I když fermentace probíhající v uzavřeném reaktoru bude z tohoto hlediska bezpečnější, ještě z toho nevyplývá, že jako celek bude nová metoda oproti klasickému postupu cenově konkurenceschopná.

Christina Smolkeová uvedla, že každá laboratoř by mohla mít kvasinky se specifickým „otiskem“, takže při nelegální výrobě pro černý trh by se dalo přijít i na to, odkud došlo k úniku – což dozajista potěší policisty z beztak přetížených protidrogových brigád.

 

3D TISK NÁDORŮ

Na 3D tiskárně si lze v zásadě vytisknout kromě lásky, smrti a peněz (pravých, samozřejmě) cokoliv. Například lékaři se pustili do tisku funkčního nádoru.

Není asi nic, co by 3D tiskárna nedokázala vytisknout. Dokonce i nádory. Foto: Dexler University
Není asi nic, co by 3D tiskárna nedokázala vytisknout. Dokonce i nádory. Foto: Dexler University

Vzniknout má komplexní útvar, který umožní laboratorně zkoumat nádor jako celek. Studovat půjde růst nádoru i jeho odpovědi na různé typy léčby. Zkoumat se na něm má rakovina obecně i její konkrétní projevy. Po diagnóze by se mohly rychle odebrat buňky, namnožit, vytisknout a testovat na nich nanečisto různé léčebné metody.

Výzkumníci k tisku použili směs nádorových buněk děložního čípku a hydrogelu. Takto vzniklý útvar byl údajně k chemoterapii odolnější než buňky prostě namnožené na Petriho misce. Chování vytištěného tumoru také lépe odpovídalo nádoru v lidském organismu. Buňky v klasické kultuře totiž prý rostou víceméně jen v jedné vrstvě, a i když je naskládáme na sebe, nevznikne útvar fungující jako celek.
Při tisku se použila speciální 3D tiskárna, nikoliv nějaký běžně prodávaný model – což je bezesporu špatná zpráva pro laiky, kteří by si měli zájem doma tisknout nádory; na druhou stranu autor nepředpokládá, že by takových fajnšmekrů bylo nějak příliš.
Metodu vyvinuli Wei Sun a Albert Soffa z Drexel University v americké Filadelfii za podpory National Science Foundation. Dalším cílem výzkumného týmu je tisknout nádory skládající se z buněk více typů a dále také složitější struktury odpovídající postižené tkáni včetně cév. Zkoumání by vědci z filadelfské univerzity rádi podrobili také proces metastázování.

 

EMOČNÍ POJISTKA PŘÍMO V KLÁVESNICI

Nazmul Haque Nahin a jeho kolegové z Bangladéše vytvořili program, který umí na základě psaní textu na klávesnici odhadnout náladu pisatele. Úspěšnost se prý pohybuje okolo osmdesáti procent. Metoda funguje čistě podle analýzy fyzického psaní, to znamená rychlosti, rytmu a samozřejmě také množství oprav v textu. V rámci experimentů lze od samotného produkovaného textu odhlédnout. Stačí dát dobrovolníkům opisovat stejnou pasáž. Program nejprve musel získat vzory psaní dobrovolníků a odpovídající údaje o tom, jak se cítili – a pak už mohla začít analýza sama. Ukazuje se, že různé emoce se dají zachycovat s různou spolehlivostí. Výsledky lze využít ke konstrukci testů příčetnosti. Pak by například nebylo možné v silných emocích odeslat email, čímž by se dozajista předešlo mnoha v zásadě zbytečným různicím. Na druhou stranu například člověk v nebezpečí života (a tedy člověk pod vlivem mimořádně silných emocí) bude vyhodnocen jako nezpůsobilý odeslat zprávu o pomoc.

 

NEJSME RANNÍ PTÁČATA

Když se nám chce spát, máme spát. Zkuste to ale vysvětlit korporátním bossům. Repro: Pinterest
Když se nám chce spát, máme spát. Zkuste to ale vysvětlit korporátním bossům. Repro: Pinterest

Autora potěšilo zjištění, že není ani zdaleka jediný kdo, ať dělá co dělá, zažívá jedno kalné ráno za druhým. Podle jedné z mnoha studií na toto téma, jen o něco průkaznější a důkladnější, totiž mezi ranní ptáčata schopná vyvíjet smysluplnou aktivitu od slunka východu patří jediný člověk z deseti. Pohříchu právě tyto odchylky od normy bohužel stanovují pravidla a většinovým chronickým ospalcům nezbývá než se jim přizpůsobit.

Existuje množství dobrých rad jak to udělat, abychom spali dlouho, dobře a kvalitně. Jako nejefektivnější způsob zacházení s lidskou potřebou spánku se ale jeví odpočinek během dne. Jinak řečeno – když se vám chce spát, máte prostě spát.

Jak se tato bezesporu dobrá rada snáší s obecně rozšířenými pravidly korporátní práce, už výzkumníci ze spánkových laboratoří neupřesnili.

 

Ondřej Fér, Start-up.cz